22.6.2001 RODINA A PŘÁTELÉ: Míše zamrzl počítač

Ondřej Neff

Mně snad zamrznul počítač, ozvala se Míša. Pracuje ve stejné místnosti jako já, rediguje Zvířetník, zvířecí sekci Neviditelného psa. Byla to svatá pravda. Počítač byl totální tuhýk, nereagoval na domluvy, ani na trojhmat ctrl+alt+del.

Co jsem udělala špatně? zněla otázka.

Tak na tohle se věru těžko odpovídá. Kdyby nějaký počítačový Pavel Tigrid měl napsat průvodce inteligentní ženy po světě počítačů, musel by věnovat padání systému dlouhou kapitolu, možná přesahující polovinu knihy. Musel by vyprávět o firmě, která si usmyslela spolknout celý svět a které se to skoro bezvýhradně podařilo. O firmě, která vyhrožuje občanům prostřednictvím nastrčené organizace a posílá jim kazety s natočeným policejním zásahem - a prodává jim zboží, o jehož kvalitách se mohla přesvědčit právě moje žena.

Právě dnes jsem si před přáteli postěžoval, že mi nejde počítač vypnout. Smáli se.

Jo, to je známá chyba osmadevadesátek, vysvětlovali. Existuje na to záplata, někdy funguje jindy ne. Někdo radí - místo vypnutí spustit proces "odhlásit uživatele od sítě". Jiný radí - trojhmatem nejdřív vypnout Explorer. Moje nátura radí - vezmi sekeru a rozštípej ten šmejd. Taky jsem si vynašel svůj způsob. Spustím normální proces, až do zamrznutí. Po dvojnásobném ctrl+alt+del se dopracuju až do zamrzlé poslední obrazovky a pak vytáhnu šňůru ze zdi, protože ten prokletý šmejd nereaguje na stisknutí vypínače. Ráno pak jde počítač nastartovat, aniž by se rozběhl scandisk.

Tohle se nedá inteligentní ženě vysvětlovat. Snad by mohla pochopit poznámku, že Bible, když se v ní píše o slzavém údolí, měla na mysli soužití s Windows. Končím a jdu Míše pomáhat s restartem. Celá epizoda má jeden pozitivní efekt: už bude méně pohoršena nad mým nadáváním.