18/03/2005
Oba díly článku jsou chabým blábolem

A také málokdo z komentujících MK skutečně četl. To, proč je kolem tohoto spisku pana Hitlera takové dusno je v tom, že některé jeho názory jsou opravdu pobuřující, zejména ty, které míří na parlamentní demokracii. Malá ukázka: Třeba taková pasáž o parlamentní demokracii a politickém vůdcovství totiž nijak neztrácí na aktuálnosti ani dnes. Posuďte sami, co k tomu Áda v roce 1926 říká: (Začátek citace):
Na prvním místě a nejvíc jsem přemýšlel o zřejmé absenci jakékoli zodpovědnosti jednotlivých osob. Parlament učiní nějaké rozhodnutí, jehož důsledky mohou být sebezhoubnější a nikdo za to nenese odpovědnost, nikdo nemůže být nikdy volán k zodpovědnosti. Nebo je snad zodpovědnosti to, že po nějakém krachu odstoupí vláda, která to zavinila, nebo se změní koalice či dokonce se rozpustí parlament?
Cožpak může vůbec být kolísající většina lidí volána k zodpovědnosti? Cožpak není myšlenka každé odpovědnosti vázána na osobu?
Může se v praxi stát, že vedoucí osoba ve vládě je volána k zodpovědnosti za činy, jejichž původ a provedení je připisováno výlučně na konto vůle a náklonnosti většiny lidí?
A nebo: nemá být úkolem vedoucího státníka plodit tvůrčí myšlenky, namísto aby tento úkol spočíval v umění vysvětlovat genialitu svých návrhů stádu beranů s dutými hlavami a pak si vyžebrávat jejich souhlas?
Je kritériem státníka, zda ovládá umění přemlouvání tak dobře, jako umění státnické moudrosti v přijímání velkých směrnic a rozhodnutí? Je neschopnost vůdce dokázána tím, že se mu nepodařilo získat
pro určitou ideu většinu náhodně více či méně čistými způsoby dohromady sehnaného houfu?
Pochopil vůbec tento houf nějakou myšlenku dříve, než úspěch
prokázal její velikost?
Není snad každý geniální čin na tomto světě viditelným protestem génia proti netečnosti masy?
Co má ale udělat státník, kterému se nepodaří vlichotit se houfu
natolik, aby získal jeho přízeň pro své plány?

Má si je koupit?
Anebo se má vzhledem k hlouposti svých spoluobčanů vzdát realizace životně důležitých úkolů a stáhnout se do ústraní, nebo má zůstat?
Nedostává se v takovém případě skutečný charakter do neřešitelného konfliktu mezi poznáním a slušností, nebo lépe řečeno poctivým myšlením?
Kde tu vede hranice oddělující obecnou povinnost od závazku osobní cti?
Nemusí si každý opravdový vůdce zakázat, aby byl takovým způsobem degradován na politického kšeftaře? A naopak: nemusí se každý kšeftař cítit povolán "dělat" do politiky, poněvadž konečnou zodpovědnost neponese on, nýbrž nějaký neuchopitelný houf?
Z dnešního pohledu je nám zcela jasné, proč Hitler tuto demagogickou konstrukci použil: šlo mu o uchopení moci, o to, stát se jediným vládcem Německa s možností rozhodovat o všem zcela sám, být tím největším a ještě větším. Což se mu bohužel později podařilo. Ale přiznejte si, že nad některými jeho slovy začínáte kývat hlavou a říkáte si: ano, něco na tom tvrzení o kolektivní neodpovědnosti parlamentu a vlády v demokratické společnosti je. Cokoliv ti naši zástupcové zkoní vlastní hloupostí a neumětelstvím, neponese za to nikdo z nich osobní odpovědnost.
Více na http://www.ahasweb.cz/2000/236.htm


Jan Bílek, 160.218.133.38

---
to Jan Bílek

Jenže to lze interpretovat také takto, ostatně viz také známý citát W. Churchilla o demokracii.
Ano, parlamentní demokracie má všechny nedostatky, které tady Hitler popsal. Ovšem, alternativa, kterou nám nabízí jak on, tak mnozí další (Lenin, Stalin) se ukázala být o mnoho řádů horší.


Stredocech, 147.33.10.112

---
To: Jan Bílek

Ano, právě že "na tom něco je" a jinými slovy a jiným zdůvodňováním se současní eurobyrokraté snaží prosadit podobnou myšlenku (hlavním rozhodujícím orgánem Evropská komise s minimální kontrolou ze Evropského pralmentu atd.) do "sjednocování Evropy". A právě proto by se o tom mělo mluvit a lidé by měli mít přístup ke knihám, o kterých ví, k čemu později vedly. Je to stejné jako odsuzovat obecně komunismus a zakrývat "třídní antagonismus". Neboť brzo by určitě přišel někdo, kdo by tuto ideu trochu převlékl a použil znova. Tím, že se budeme tvářit, že něco není a dusit známky(!!!) toho, že to existuje, tím to samé nepřestane existovat a znovu se objevovat.
BTW: MK jsem četl a právě ta demagogie Vás naučí se kriticky dívat na různé informace a nepřijímat prvoplánové pocity.


Elton, elton@email.cz, 194.108.15.147

-------------------------------------------

Aby byla doktrína efektivní, musíme v ni uvěřit, spíš než abychom ji pochopili. Naprosto jisti si můžeme být pouze tím, čemu ne zcela rozumíme. Pochopená doktrína ztrácí na síle.
Eric Hoffer: "Ten který skutečně věří"