HN.IHNED.CZ 7. 4. 2005 00:00
James Hyzl: Měníme penze, nikoli porodnost

Jako autor konceptu důchodové reformy, který Pavel Kohout nazývá "hluboce a zákeřně chybným" (Mussolini a daně pro bezdětné, HN 30. března), musím reagovat. "Hluboce a zákeřně chybná" je totiž jeho interpretace tohoto návrhu.

Spor s vlastní pošetilostí
Především není pravda, že se náš koncept pokouší řešit problém nízké porodnosti. Záměrem návrhu je řešit problém penzijního systému. Zda takový návrh bude mít současně pozitivní vliv na problém nízké porodnosti, je nejisté a v tomto případě bych s panem Kohoutem i souhlasil a odvážil se říci, že účinek našeho návrhu bude v tomto směru spíše omezený. Uvažovat o tom, že daňový nebo důchodový systém bude motivovat lidi, aby měli děti, je pošetilost.
Zpět k věci. Cílem modelu penzijní reformy je eliminovat (respektive minimalizovat) demografické riziko, což je hlavní problém dnešního systému založeného na principu průběžného financování.
Tento systém ve své podstatě není finančním systémem. Je to schéma mezigenerační solidarity založené na předpokladu střídání alespoň přibližně stejně početných generací. Pokud není zmíněný předpoklad splněn (což je naše současná situace), pak tento systém nemůže vyplácet dalším generacím penze na úrovni, na které je vyplácel generacím předchozím. Pak je zcela logické vázat dávky z tohoto pilíře na počet vychovaných dětí, jelikož pouze další generace jsou předpokladem fungování tohoto systému. To samozřejmě povede k tomu, že někteří budoucí důchodci (bezdětní nebo s méně vychovanými dětmi) nedostanou žádnou nebo jen malou dávku z tohoto pilíře.

Uživí nás děti - či úspory
Ve skutečnosti však pro mnohé bezdětné osoby návrh znamená, že by nakonec jejich celkový důchod byl větší než při zachování stávajícího modelu. A skutečně platí, že bezdětní, i když by odváděli do I. pilíře - PAYG (Pay As You Go, tedy průběžné spoření), z něj nebudou dostávat dávku, neboť v podstatě platí svým rodičům. Stejně tak platí, že osoby s více dětmi budou moci přispívat méně do spořícího II. pilíře na svůj individuální účet v době ekonomické závislosti svých dětí. To bude znamenat různé sazby příspěvků pro různé osoby, ale pro nikoho to nebude znamenat větší příspěvky než nyní.

Penze, svobodná volba
Rozhodně to však nelze nazvat různou daňovou sazbou, jelikož příspěvky na sociální zabezpečení (do důchodového systému) jsou tvořeny v našem konceptu nejen daněmi, ale i úsporami. A jak známo, úspory na rozdíl od daní mohou být investovány a děděny. Příspěvky, které platíme do PAYG pilíře, nemohou sloužit jako úspory a investice již z definice - jsou přeci okamžitě vypláceny stávajícím důchodcům jako jejich penze.
To tedy znamená, že všichni platíme stejné daně do důchodového systému, avšak investujeme různě. Někdo investuje tím, že má děti, a následný důchod z I. pilíře je výnosem této jeho investice, jiný naopak spoří ve II. pilíři a tyto úspory vytvářejí základ pro výplatu jeho budoucí penze. Rozdíl mezi příspěvky, které platí bezdětní a které rodiče s dětmi, vyrovnává diferenci mezi těmito dvěma formami investic a zajišťuje, že zde nemohou existovat černí pasažéři.
Černým pasažérem není osoba bezdětná, nýbrž ta, která neinvestovala do svého zaopatření ve stáří. Tedy ten, kdo ani nešetřil na důchod, ani nevychoval děti. Chce-li někdo důchod, musí tomu vždy předcházet investice.
Takový model nikoho nediskriminuje, pouze dává každému možnost vlastní volby. Jediné, co takový systém požaduje, je provést během aktivního života investici pro zajištění ve stáří. Zda to bude úsporami nebo výchovou dětí, je svobodná volba každého jednotlivce. Obě možnosti jsou legitimní, žádná není lepší ani horší než druhá. Obě v sobě mají určitá rizika, avšak penze nemůže být poskytnuta bez předchozí investice.

Děti žádný model nespočítá
Matematické testy tohoto modelu potvrdily, že systém je ekonomicky životaschopný v dlouhodobém horizontu a s minimálním demografickým rizikem.
Co ovšem nemůže být otestováno, je otázka, zda takový model někoho přinutí mít děti. Avšak to už je jiný příběh, něco, co bych ani testovat nechtěl.
Autor zastává pozici Senior Project Manager ve společnosti ING ČR