11/04/2005
11.4. SVĚT: Hedvábnou stezkou ke světovládě
Petr Robejšek

Kirgizský prezident Askar Akajev se po patnácti letech nedobrovolně odebral na výminek. Tento lehkomyslný despota nešikovně zmanipuloval volby, podcenil povolnost svých poddaných a přehlédl dvě maličkosti: 12 milionů dolarů, které jen za minulý rok v Kirgizii vydala americká nadace Freedom House a vliv vysílání pražské Svobodné Evropy.

Před rokem a půl Ševarnadze v Gruzii a teď další neslavný konec bývalého sovětského aparatčika. Jenom náhoda? Vzpoura proti Akajevovi začala v jižní Kirgizii. Před osmi sty lety v těch místech několik měsíců odpočíval Marco Polo, než se vydal přes Pamír; kirgizské území zde totiž kříží "hedvábná stezka". Alexandr Veliký po ní šel na Východ, Džingis chán na Západ. Od Turecka přes Sýrii, Irák, Irán, Turkmenistán, Kirgizii až do Číny ji vyšlapali obchodníci, dobyvatelé, misionáři a dobrodruzi. "Hedvábná stezka" je deset tisíc kilometrů dlouhý a několik set kilometrů široký západo-východní koridor; jeden nekonečný bazar plný bohatých surovinových ložisek, výnosných obchodů všeho druhu a pochybných existencí. Současný geostrategický význam hedvábné stezky nelze přecenit:

Pro Rusko je zkratkou vedoucí k nadvládě nad ropou plynoucí do Evropy a nástupním prostorem k moři. Pro Evropu je širokou magistrálou do Číny a k vytoužené velmocenské roli EU. Není divu, že Světová banka, Azijská rozvojová banka a dva tucty států chtějí do prastaré obchodní trasy investovat miliardy. Mezi Černým a Žlutým mořem má vzniknout několik set kilometrů široky pás, protkaný 140 000 kilometry železnic a silnic. Kdo však bude mít tento gigantický "stolečku prostři se" na povel?

Již po dva roky Američané úspěšně planýrují západní část "hedvábné stezky". Začalo to Irákem a zdá se, že teď je na řadě zbytek trasy. Tomu říkám "grand strategy": hospodářská kolonizace a politická modernizace islámských zemí, snoubící se s kontrolou evropských, ruských a čínských velmocenských ambicí. Podaří-li se Američanům ovládnout tento prastarý mocenský oblouk, tak si jím spolehlivě obrní svou současnou velmocenskou pozici. Oslabí tak ruskou nadvládu nad ropovody, oddělí Evropu od Střední Azie a Čínu od zdrojů energie. To vše se však týká především Ruska. Vladimír Putin se proto horečně snaží dohnat to, co prospal Boris Jelcin. V Kirgizii mají vojenské základny Američané i Rusové, vliv v Uzbekistánu si spravedlivě rozdělili a Kazachstán se zatím přiklání k Moskvě. Hra však pokračuje.

V Kirgizii to začalo nešikovně zmanipulovanými volbami. V listopadu se volí v Azerbajdžánu a příští rok jsou prezidentské volby v Kazachstánu a Tadžikistánu.

------------------------------------------------------------
11.4. POLITIKA: Úředníkova vláda s přívlastkem
Jakub Vosáhlo

Vypadá to, že měsíc poté, co ÚVV ČSSD odhlasoval konec vládní krize, se nám tato krize skutečně rozuzluje, ovšem nejspíš z ní vyjde úplně jiná vláda, než ÚVV tehdy očekával. Stanislava Grosse, který se nejspíš do našich dějin zapíše jako "zimní premiér", velmi pravděpodobně vystřídá Jan Kohout. Ten by měl sestavit novou vládu, které se, kdykoliv se o ní mluví, říká "proevropská". Zastánci tohoto seskupení by z tohoto názvu měli raději rychle vycouvat, protože by mohl asociovat dost nevhodné paralely s jinou vládou, která také měla ve svém názvu přívlastek vyjadřující jedno z hlavních dogmat doby. Říkalo se jí "dělnicko- rolnická" a v srpnu 1968 ji sestavili Vasil Bižak a Alois Indra. Z toho je vidět, že s vládou to není jako s vínem a že přívlastek nemusí být vždy znakem kvality. Sice si nemyslím, že by Kohoutova vláda byla pro naší zemi takovou pohromou jako tehdejší iniciativa zdravého jádra strany, ale i tak mám z nové "proevropské" sestavy našeho vrcholného exekutivního orgánu docela strach.

Především se již předem děsím toho, že do nové vlády půjdou lidé mimo stranické špičky. Zejména v případě ČSSD. Ta nemá a nikdy neměla žádného krajského hejtmana a starostů a primátorů má také minimum. I její fanclub z Práva uznává, že mimo nejužší vedení byste v ČSSD o výraznou politickou osobnost nezavadili. A má osobní zkušenost z Libereckého kraje to jen potvrzuje. Krajští představitelé nejsilnější parlamentní strany se tu navzájem dosazují a sesazují jak Štěpán se Zifčákem a krajským lídrem pro minulé sněmovní volby tu byl Michal Kraus, ke kterému jsem se na NP vyjádřil nedávno v článku Relikt komunismu. Když vidím v televizi nebo čtu v novinách projevy jiných regionálních politiků ČSSD (naposledy to byl minulý týden předseda jakési brněnské buňky, který před kamerou ČT vyzýval Stanislava Grosse k odstoupení), mám z nich podobně zoufalý pocit. Proto se děsím toho, že by tito lidé usedli do vládních křesel.

Personální krize ČSSD se projevila i výběrem předsedy vlády. Připomíná to prezidentské volby před dvěma lety, kdy ČSSD také tahala své kandidáty jak králíky z klobouku, až nakonec vytáhla člověka, který sice možná neobyčejně vzdělaný a slušný, ale byl snad ještě méně výraznou osobností než Vladimír Špidla. Když koukám na Jana Kohouta, mám úplně stejný pocit. Ale já nechci takového premiéra - mně jeden Špidla stačil!

S tím souvisí ještě jedna věc - přečtete-li si na stránkách Ministerstva zahraničních věcí Kohoutovo curiculum vitae, zjistíte, že se jedná o kariérního diplomata, který se hned po škole odebral do ústavu pro mezinárodní vztahy a posléze na zamini a skutečný život viděl jen z oken Černínského paláce. Dokonce za sebou nemá ani půlroční praxi v depu jako jeho předchůdce. Nemá žádnou zkušenost s prací ve vládě a navíc byl vždy jen poslušným úředníkem, vykonávajícím pokyny shora. Za celou svojí diplomatickou kariéru řídil pouze ambasádu při EU. Josef Tošovský, předseda naší první úřednické vlády, se kterým bude Jan Kohout nevyhnutelně srovnáván, sice také neměl žádnou zkušenost s prací ve vládě, ale měl zkušenost s řízením ČNB (teď nehodnotím práci ČNB pod jeho vedením, jen konstatuji, že měl zkušenost s vrcholným manažerským postem). Kohout žádnou takovou zkušenost nemá.

Podtrženo a sečteno- nebude to úřednická vláda, ale vláda úředníkova. Nebudou v ní výrazné politické osobnosti, typické pro běžnou vládu, protože koaliční strany si to zakázaly. Nebudou tam ani schopní odborníci, charakterističtí pro vládu úřednickou, protože nikdo takový se na "nižších úrovních" koaličních stran (zejména ČSSD a US-DEU) nevyskytuje. Nebude to ani ryba, ani rak. Bude to pštros, strkající hlavu do písku- koneckonců jako všechny vlády tohoto volebního období.

Naši první "vládu s přívlastkem" se v roce 1968 jmenovat nepodařilo. Věřím, že ta druhá skončí stejně.

---
Standův nestandardní postup situaci dále komplikuje.

Copak je standardní, aby odstupující předseda vlády sestavoval příští vládu?
Gross má odstoupit dále se do toho neplést. Klaus pověří Kohouta sestavením vlády a když do toho Kohoutovi nebude Gross se Sobotkou kafrat, tak se mu to určitě podaří.
Jenomže pro Grosse je nepřijatelné, aby ve vládě byli dosavadní lidovečtí ministři - pak by bylo příliš zjevné, že právě Gross je příčinou pádu vlády. A to se mu nechce a tak dále situaci komplikuje a komplikuje.

Saša, 195.113.166.14


-------------------------------------------------------------------
11.4. CHTIP: Chybná adresa
Chechtavej tygr

Manželský pár z Minneapolis se rozhodl odletět na Floridu, aby se vyhnul obzvlášť studené zimě doma. Navíc si manželé usmyslili, že se ubytují v tom samém hotelu, v jakém před dvaceti lety trávili své líbánky.

Protože ale manželka potřebovala v zaměstníní dokončit ještě nějaký úkol, nemohli odletět společně a tak se rozhodli, že manžel poletí ve středu a jeho žena jej bude následovat až příští den.

Manžel se po příletu do Miami v hotelu zapsal a ve svém apartmá zjistil, že má kromě jiného k dispozici i počítač s internetovým připojením. Rozhodl se tedy poslat manželce e-mail. Při psaní adresy ale vynechal jedno písmenko, chybu nepostřehl a e-mail tak odeslal na špatnou adresu.

Mezitím, kdesi v Houstonu, se vracela jedna žena z pohřbu zesnulého manžela. Její choť byl po mnoho let významný činitel a tudíž přišlo velké množství vyjádření soustrasti, a to včetně kondolencí e-mailem. Vdova se rozhodla poštu přečíst a alespoň na některé e-maily odpovědět. Už po přečtení prvního e-mailu ovšem hlasitě vykřikla a v mdlobách se sesunula k zemi. Výkřik zaslechl její syn, vběhl do místnosti, uviděl matku ležící na zemi a na stole běžící počítač. Na monitoru pak četl následující:

Komu: Mé milované ženušce
Předmět: Jsem na místě
Datum: 16. ledna 2004

Vím, že budeš mým e-mailem překvapena. Tady totiž jsou počítače taky a já ti tedy můžu o sobě poslat zprávu. Právě jsem dorazil a jak vidím, vše je tu připravené i pro tvůj zítřejší příchod. Moc se těším, až tě zase uvidím!
Doufám, že tvá cesta sem bude stejně bezproblémová jako byla ta moje.

Tvůj milující manžel

P.S.- Tady dole je opravdu horko.

-------------------------------------------------------------------------

Nejvíce hlasů komunistům přinášejí dnešní politici.

Stačilo by, kdyby se přestali hašteřit, jako báby na trhu a chovali se odpovědně. Pro začátek by bylo potřebné změnit volební zákon tak, abychom mohli volit jednotlivce a ne celou stranu. To je jako když jsme za totáče kupovali pytlíkové brambory. Vybíráte takový pytlík, kde se zdá nejméně shnilých brambor. To dnes děláme ve volbách. Např. se Špidlou musíte vzít i Lachnita a Šlinga. Ostatně Špidla vyhrál jen proto, že "je to sice levičák, ale není gauner." Se Standou by ČSSD rozhodně ve volbách nezvítězila, přes to, jakou měl popularitu. Tím, že ČSSD Špidlu odstranila, porušila smlouvu s občany, kteří ji volili. Jo a všimli jste si, jak politici pořád hrají karty? Prý, že jim je rozdáváme. Já tedy žádné karty nehraji a vyprošuji si, aby politici nějaké hráli. Já chci, aby odpovědně řídili tuto zemi nebo, aby nám alespoň nepřekáželi.

V. Chaloupková, verachaloupkova@centrum.cz, 85.160.21.109

---

Komunisti se budou volit z protestu

Pane autore.
Chodit s touto peticí po středu Prahy je trochu zkreslující. Doporučuji s ní také chodit po Ostravě, Karviné, Frýdku, Chomutově a Mostě. Chtěl bych čtenáře upozornit , že komunisti asi v příštích volbách dostanou podstatně více hlasů. Znám totiž dost mladých a i celkem zaopatřených lidí, kteří mi vážně řekli, že poprvé budou nyní volit komunisty. Když jsem se ptal proč, bylo mi řečeno, že z protestu Jeden to řekl asi takto:" Už se těším, až nasereme ty pražské elity v novinách , v politice a hlavně ty věčně petičně aktivní umělce, kteří nezřídka kdysi rudým lezli do zadku ,aby dnes bojovali proti komunismu. Už se těším na tu hysterii a zděšení našich politických vůdců a novinářů. Na ty kecy jak jsme hloupí a nevyzpělí. Tohleto potřebují." Když jsem se zeptal jestli se nebojí vlády komunistů dostal jsem tuto odpověď: " Prosím tě proč? Copak je za hranicemi nějaká Rudá Armáda, která v podstatě komunistickou diktaturu držela? Dnes jsme v EU a v americkém okupačním pásmu jež končí až u Charkova. Co zásadního by ti komunisté mohli změnit?"
Pánové obávám se že mnoho příštích hlasů pro komunisty bude opravdu protestem proti nynějšímu establishmentu.

Eurorealista, 85.160.152.12