6.5. PENÍZE.CZ: Dobrý obchodník musí umět ovládat své ztráty
Richard Koza
Obchodník s cennými papíry se o dopadu svých rozhodnutí zpravidla dozví velmi brzy, podle typu obchodů někdy dokonce ihned (například takzvaný daytrader, který provede a uzavře své obchody v časovém
rámci jednoho dne nebo v rámci několika málo hodin).
Rozhodnutí, které učiní obchodník při obchodování na burze jsou konečná a nevratná. Pokud se již rozhodne a "vstoupí" do obchodu, který se ukáže jako nevýnosný, nemůže již na něm vůbec nic pozměnit.
Nemůže požádat o změnu kupní smlouvy, usmlouvat nižší nákupní cenu, odsunout dobu splatnosti ani změnit dodací podmínky.
Dobré a špatné obchody
Do svých obchodů obchodník vstupuje po předchozí úvaze s přesvědčením, že budou správné, nakoupí tedy např. 1 000 kusů akcie "XY" a očekává, že její cena vyroste. V momentě nákupu tedy "překročil
rubikon". Málo která akcie zůstane delší dobu nehybně stát na nákupní ceně. Její cena se vyvíjí tlakem trhu (nabídkou a poptávkou jiných obchodníků) a ani by nebylo žádoucí, aby se nehýbala, neboť
obchodník ji přeci kupoval a teď očekává její pohyb směrem nahoru.
Pokud tomu tak skutečně je a cena roste předpokládaným směrem, je obchodník potěšen správným rozhodnutím. Pokud ale cena akcie začne klesat, obchodník počíná pociťovat nejistotu a zklamání. A když se
snižování ceny v nejbližším časovém horizontu nezastaví, zklamání se stupňuje a nastupuje úzkost jako obava před nejasnými konturami tušeného blížícího se neúspěchu. Celý stav se postupně s klesající
cenou mění v zjevný strach z konkrétního prodělku a případně i v paniku. U "slabších nebo nezkušených povah" mozek začíná produkovat vizuální "katastrofické" představy, silnější a zkušení obchodníci
začínají pomalu uvažovat v algoritmech řešení špatného obchodu tj. ukončení obchodu vědomě se ztrátou, výstup z obchodu na takzvaném stop lossu.
Co je to stop loss?
Stop loss neboli "stopka" je předem určená "hranice bolesti" obchodníka při nepříznivém vývoji kurzu obchodované akcie. Je to jakási záchranná síť, která říká, při které hodnotě akcie v opačném směru
než je ten žádoucí je nutné obchod ukončit. Stop loss tedy přesně určuje výši ztráty ve špatném obchodě. Stopka je profesionální nezbytnou součástí každého obchodu na burze a jejímu stanovení každý
skutečně dobrý obchodník věnuje před samotným obchodem nemálo času. Většinou se vypočítává z poměru mezi cenou akcie a potencionálním ziskem z daného obchodu (tradu). Podle toho, jaký výnos si od
transakce obchodník slibuje, si stanoví i velikost ztráty, a tudíž i cenu akcie, při které se obchod ukončí se ztrátou. Při obchodech, které jsou plánovány pro delší časové období, se zpravidla
očekávají v poměru větší zisky na obchod. Tedy i stop-loss hranice se stanovují větší než např. obchody denního nebo hodinového charakteru.
Příklad umístění stop loss hranice při konkrétním obchodě:
Obchodník předpokládal nakoupení akcie společnosti Goodrich Corp v okamžiku, kdy jejich cena dosáhla nového absolutního maxima s předpokladem nového výrazného vzestupu ceny. Na níže uvedeném grafu je
nákupní hodnota zhruba na úrovni 39,20 USD. Obchodník tedy realizoval vstup dne 4. 4. 2005 na této ceně. Pro případ selhání této úvahy obchodník umístil svoji stop loss hranici pod hodnotu 38,00 USD.
Při posunu ceny pod tuto hranici by obchod uzavřel.
Musí se to dodržet, i když to bolí
Stanovení velikosti stop lossu je individuální a závisí na mnoha technických i fundamentálních faktorech. Nutnost stop loss dodržet a vystoupit u něj z obchodu je ovšem univerzální a platí pro
všechny obchodníky stejně. Ve chvíli, kdy se cena zakoupených akcí přiblíží hodnotě stop lossu, tzn. hodnotě, kterou si obchodník určil jako krajní mez pro setrvání v obchodu, musí obchodník
ovládnout své pocity zklamání. Je třeba "kousnout do kyselého jablka" a prodat akcie s vědomím ztráty.
Výstup na stop lossu patří mezi základní úkony money managementu a je jedním z nejobtížnějších v praxi obchodování s cennými papíry. Je jakýmsi bolestivým, ale nutným chirurgickým řezem, a pokud se
obchodníkovi nepodaří překonat strach a zklamání a tento "řez" neprovede, je to špatný obchodník. V takovém případě porušil jedno ze základních pravidel řízené správy peněz, podlehl síle svých emocí
a připravil si cestu pro svůj celkový obchodní neúspěch. Přestal se řídit racionálními úvahami a je ve vleku emočních procesů a nálad. Vztah k jeho obchodu již není založen na odborné úvaze a
obchodním plánu, se kterým akcie nakupoval, nýbrž na víře a doufání, že se nepříznivý vývoj ceny zvrátí a otočí. A jak známo, žádný velký obchodník s cennými papíry neuspěl na Wall Street s vírou a
doufáním. Kdo jednou sklouzne do této spirály, již z ní nevybředne.
Ovládat pravidlo řízené ztráty a striktně jej dodržovat není jednoduché, tak jako není jednoduché vše to, co se odehrává denně na burzovních trzích světa. Vystoupit z prováděného obchodu vědomě se
ztrátou nepatří mezi ty nejpříjemnější okamžiky při obchodování s cennými papíry, ale je to paradoxně jediná cesta, jak obchodovat úspěšně a s celkovými dobrými výsledky. Přimět se k realizaci stop
lossu je tak trochu přiznáním si vlastní nedostatečnosti, přiznání vlastního předchozího chybného rozhodnutí a měl by to dokázat každý dobrý obchodník. A konečně nejen on, ale my všichni v
každodenním životě.
Výsledek obchodu s použitím stop loss hranice:
Výše uvedená úvaha se skutečně ukázala nesprávnou a obchodník byl nucen realizovat ztrátu dne 12. 4. 2005 při proražení hranice 38 USD. V případě, že by ji nerealizoval, byla by současná aktuální
ztráta ještě větší, viz následující graf.
Autor je nezávislým profesionálním obchodníkem na finančních trzích.
Umíte vystoupit z rozjetého obchodu? Víte, kdy už je obchod ztracen? Nebo doufáte v úspěch až do konce?