26.7. TEROR: Že by z Londýna Londonistan, z Evropy Eurábie?
Ota Ulč

Takové tužby se snaží realizovat nejeden zanícený následovník Mohameda. Ale i když se záměr s použitím třaskavin nepovede, cíle bude dosaženo neutuchající migrací a rekordním rozmnožováním na místě. V Evropě dosavadní počet dvaceti milionů muslimů (čili ČR x 2) se za něco málo dekád se stanou většinou na kontinentě, mnou si ruce imámové. Dosud se nejlíp daří ve Francii zásluhou pěti milionů souvěrců s převážně severoafrickými kořeny.

Britské ostrovy prozatím mají muslimů dva miliony, což je činí čtyřprocentní minoritou v zemi. Jejich původním domovem byla převážně (60%) jižní Asie – Indie, Pakistán, Bangladeš, Srí Lanka. Nejpočetnější jsou Pakistánci, odhadem je jich 570.000.

Velká většina muslimských přistěhovalců se úspěšně adaptuje, pracuje, aniž by dala přednost parazitismu s využíváním a zneužíváním státem poskytovaných podpor. Málo se ale asimilují, v očích většinových outsiderů zůstávají tzv. aloof - rezervovaní, kulturně a společensky. V přistěhovaleckých rodinách dochází ke generačním konfliktům, mladé ženy se snáze adaptují v novém prostředí než jejich mužské protějšky.

Odborníci tvrdí, že imigranti se stávají loajálními občany britského království. Odhadem pouhých 10.000 až 20.000 podporuje Al-Kajdu (organizaci, vzniklou v osmdesátých letech s primárním programem svrhnout saúdskou monarchii) a ne víc než 600 osob absolvovalo výcvik v bin Ladenových výspách , v minulosti v Afghánistánu, v současnosti neznámo kde.

Poté, co si svět zvykl na číslice 911 jako synonym teroristického počinu, teď tu máme snadno pamatovatelné dvě sedmičky – 7.7.2005, třeskutou událost londýnskou. Evropa se tak dostává do centra pozornosti strůjců terorismu. Již se vyhrnula spousta analytiků, interpretů. Nejjednodušší to měli v Praze vycházejících Muslimských listech: ty, s odkazem na iránské zdroje, potvrdily, že zkázonosné dílo zrežírovaly věrolomné britské úřady a Izrael, samozřejmě.

Verbíři se rozhlížejí třema směry: 1. K teprve nedávno dorazivším přistěhovalcům, stále nedostatečně se orientujícím; 2. Na druhou generaci ve Velké Británii narozených mladíků. Ti, na rozdil od staré gardy svých předchůdců, již nezažili trénink Al-Kajdy pod záštitou Talibánu v Afghánistánu, ale získávali svou destruktivní znalost pomocí videa a internetu. 3. Konvertitové, kteří se v islámském prostředí nenarodili a začali se s touto vírou seznamovat až později v životě, často ve vězení, jako například kriminální recidivista Richard C. Reid, jemuž se nepodařilo odpálit výbušninu ve své botě na letu do USA.

Politicky korektní hlavy automaticky pokračují opakovat mnohonásobně zdiskreditovanou verzi o chudobě jako fundamentálním motivu teroristů. Kádrový profil dotyčných tomu ale vůbec neodpovídá: ani v případě saúdských sebevrahů 11.9.2001 či těch z Leeds 7.7.2005. Politolog Robert A. Pape z chicagské univerzity nashromáždil data o celkem 315 sebevražedných útocích v období 1980 – 2003 a došel k překvapivému zjištění, že ve většině případů chyběla náboženská motivace. Nejzkázonosněji si počínali tzv. tamilští tygrové, marxisticko-leninsky ladění sekularisté (útoků 76). V porovnání, Hamas se přičinil 54krát a islámský džihád 27krát. Mezi muslimy Dělnická strana Kurdistánu a Fronta pro osvobození Palestiny spolu s tzv. Al Aksa Martyrs Brigade, všechno to nenábožensky motivované organizace, mají na svědomí třetinu všech sebevražedných akcí. Obtížněji lze ale souhlasit s autorovým tvrzením, že takové útoky jsou reakcí na okupaci zahraniční mocností. Jaká asi cizí okupace byla příčinou masakru na indonéském ostrově Bali v říjnu 2002?

Harold Evans, editor týdeníku U.S. News & World Report, tento druh teroristů nikterak lichotivě charakterizuje jako Islamifascists, s jalovostí a sterilitou jejich zprofanovaných doktrin. Peter Bergen, autor knihy Holy War, Inc., píše o této generaci odcizených a znuděných mladíků jako o „lumpen Jihadists“, překypujících hněvem, cloumaných pocity všelijakého rozhořčení.

Tématem, proč právě mladí muslimové sunnitské verze jsou ochotni k tak explozivnímu ukončení své pozemské existence, se podrobně zabývá významný publicista Thomas L. Friedman v pojednání „Chudoba sebedůstojnosti a bohatství hněvu“ (The New York Times, 15.7.2005). Tvrdí, že na přetváření v nihilistického ultraradikála se podílí několik faktorů. Jedním z nich je fundamentální skutečnost, že Evropa, na rozdíl od Ameriky, kontinentu přistěhovalců, není onen melting pot, „tavící hrnec“, kde nový příchozí získá, osvojí si novou identitu. Tito muslimové, odříznutí od svého původního prostředí, řeči, kultury (což je ovšem případ všech emigrantů) se v Evropě obtížně asimilují a snadněji pak podlehnou vábničce nabízené džihádské identity. Cítí se pokořeni evropskou civilizací, kterou ovšem pokládají za morálně podřadnou, však v takovém přesvědčení byli vychováváni, a najednou kolem sebe na každém kroku vidí, že ona údajně méněcenná civilizace funguje daleko líp než ta jejich islámská, která se brání smysluplným reformám už od 12. století, a teď, vzdor někdejší historické slávě a zásluhám a vzdor nynějšímu ropnému bohatství jsou na úplně nejspodnějším stupni světového vývoje. Útěchu, povzbuzení nacházejí v mešitách. Tam se jim vysvětluje svět jako válečné kolbiště, v němž proti věřícím stojí všichni ti nevěřící. Toto světové neznabožství, ohrožující islám, má mnoho tváří – sekularismus, kapitalismus, imperialismus, globalismus, liberalismus, feminismus, dekadence, všechny nemravnosti, které přináší hříšně tolerantní pluralistická demokracie urážející islám. A ďábelským záměrem bezvěrců je okupace muslimských území, zmocnit se jejich bohatství, zničit islám - a invaze Iráku to přesvědčivě potvrzuje. Naskýtá se ale možnost postavit se proti tak satanské hrozbě - stát se bojovníkem, mučedníkem, k velké potěše Alláha, radostně se podílet nejen na džihádu, ale i následně na slastech posmrtného sexu s přidělenými pannami v ráji (počet 72 zůstává nezměněn). Bez velkých obtíží se pak najdou dobrovolníci, třeba i nedostatečně indoktrinovaní, pro něž heroická představa stát se „mučedníkem“ (martyr ), odpálit se a do pekel smést co největší počet nevěřících psů, se stane tzv. fad čili móda, něco kýženého, přitažlivého.

- - -

Maocetungovi se přisuzuje rčení (prezentované v několika podobách), jak že přirovnával teroristy k rybám, hovícím si, úspěšně působícím v moři demokracie. Svatá pravda: v jiném vládním systému, za tyranů, například za Hitlera či Stalina, by jim kvapně sklaplo. Však oni sami měli na provozování teroru monopol.

Evropské státy reagovaly na nebezpečí islámského fanatismu šnečím tempem a s rozhodností Hamleta. Převládala malá mezistátní spolupráce bezpečnostních složek. I po masakru v Madridu ( 11.3.2004) euroúřad, zřízený za účelem potírání terorismu, měl všeho všudy tři zaměstnance. Velká Británie byla tradičním útočištěm radikálů, běženců, prosazovatelů i značně destruktivních záměrů. Britům se dařilo přímo vynikat v jejich gentlemanské velkorysosti. Americká F.B.I. se je léta snažila přesvědčit, že se svou bezbřehou tolerancí si hodně zahrávají s ohněm. Například v březnu 2005 pustili na svobodu ultraradikálního kazatele Abu Qatadu, pokládaného za ideologického vůdce Al-Kajdy v celé Evropě, též bývalého rádce Mohameda Atty. (Tato tolerance dodávala váhu předpokladu, že se jedná o druh appeasementu se záměrem pacifikovat domácí radikály, kteří pak budou vybíjet svou fundamentalistickou energii jen za hranicemi. Washington se velmi zajímal, neboť tito v Británii narození muslimové, s nárokem na bezvizový vstup na americkou půdu, znamenali značné bezpečnostní riziko. Jak se brzy ukázalo, nákup domácího klidu byl jen dočasný.

Záruky občanských práv za všech možných okolností, prosazovaných ad absurdum, se pak blíží svou tolerancí k návodu jak spáchat celonárodní sebevraždu. Případ šejka Omara Bakri Mohammeda, nadále se těšícího neomezeným občanským svobodám: V osmdesátých letech uprchl z rodné Sýrie a do Anglie přijel v roce 1996. Obdržel politický azyl a teď již devatenáct let žije ze státem mu poskytované sociální podpory. Britské státní občanství ale nedostal, což komentoval slovy „ Nechci se stát občanem pekla.“ Pokládá se za následovníka Osamy bin Ladena a nepřetržitě se ve svých kázáních domáhá svaté války proti hanebnému Západu. Podněcuje k násilí, velebí mučednictví, vábí mladíky rozprávkami o erotických slastech v ráji – sladkými polibky a radovánkami v bazénu s přemnoha ženami, a vychvaluje smrt v islámském boji jako vstupenku do ráje. „Naši muslimští bratři v cizině jednoho dne sem přijdou, zde se toho zmocní a my budeme žít v islámu v důstojnosti,“ citát tohoto velebného pána, který jsem tu doma našel v archivu, uveřejněno v The New York Times 26.dubna 2004 a psáno v průmyslovém městě Lutonu nedaleko Londýna, tam, odkud šejkem Omarem vábení mládenci z Leedsu o rok později odjeli vlakem zabíjet do tolik tolerantního Londýna.

Britská justice se do dne 7.7.2005 vypořádávala s teroristy takto: 800 osob uvězněno na základě Terrorism Act of 2000, 121 zažalováno, 21 odsouzeno.

Velkorysost s udělováním azylu prozatím též doplňovala neochota britských úřadů provinilce deportovat, respektive vydat k potrestání na žádost jiného státu (čili extradice). Jsou z toho soudní tahanice s procedurálními odvoláními a odklady ad infinitum. Muhammad al-Gerbouzi, veterán bojovník v Afghánistánu, který plánoval útok v Casablance v květnu 2003, v němž přišlo o život 45 lidí, dosud nebyl vydán do Maroka. Francie se už deset let snaží dostat k soudu Alžírana Rachida Ramdu, obviněného z účasti na bombovém útoku v Paříži 1995. Mustafa Setmarian Nasar, další terorista, obviněný z plánování masakru v Madridu, přísahající věrnost Osamu bin Ladinovi, teď žije v severní čtvrti Londýna a živí se jako editor radikálního islámského časopisu Al Ansar.

Islám se tedy s rostoucí vervou ze svého rodného, tradičně mizerně spravovaného prostředí, šíří do Evropy k nenáviděným neznabohům Západ podvracet a při té příležitosti inkasovat štědré sociální požitky. Naštěstí pro Českou republiku, Al-Kajda prozatím soustřeďuje svou energii k útokům na velké státy. Ovšem není všem dnům ještě konec.

K O N E C


Velmi dobrý článek s mnoha relevantními informaci

Fakta uvedená v článku jen dokazují, že stávající garnitura evropských politiků jsou naprosté nuly, které postrádají jakoukoliv státnickou vizi.
Zatímco dochází k hromadným vraždám Evropanů, neslyšeli jsme z úst žádného současného „evropského politika“ nic nežli fráze o tom že je nutno "dělat jakoby nic" . Tito lidé se týž den vrátili k řešení svých pseudoproblémů , jako je nesmyslná ústava EU, fikce o globálním oteplování a. j.
Evropa je ve vleku zhoubného multikulturalismu, feminismu, pacifismu, nesmyslného politického korektismu a jiných relativistických ideologii, což vede k tomu, že zlo ani jeho další možná eskalace nejsou politiky ani správně pojmenovány, natož aby byla formulována žádoucí řešení.
Organizátorům vražedných komand se umožňuje to aby ze svých mešit organizovali a vytipovávali budoucí zabijáky, které evropští politikové nazývají "korektně " radikály.
Je nutné rychle přikročit k první vlně deportací a to zejména z řad islámských zločinců, kteří jsou službám rozvědek vesměs známí. Jen ve Francii bylo na př. z prověřených 352 mešit zjištěno více jak 50 % podporovatelů těchto vražd, jejich propagace , jakož i navazující drogová a jiná kriminalita. Tito lidé představují hrozbu a jsou rovněž živoucí diskreditací islámu jako takového. To si již ostatně uvědomují i rozumní mluvčí mezi islámskými duchovními. Je nutné aby islámské komunity byly zdravě profízlovány a aby samotní náboženští vůdcové své věřící muslimy vyzývali k tomu aby intenzivně udávali každého kdo vyzývá nebo schvaluje vraždění. Je-li islám jen zneužívanou ideologii pro zabijáky, jak mnozí islamisté často uvádějí, pak nastal čas to prokázat skutky a od těch kteří jej zneužívají se i nábožensky aktivně distancovat.
Neschopnost evropských politiků , kterou až dosud prokazovali je činí odpovědnými za násilí které již bylo a může být dále spácháno včetně rizik nekontrolovatelných výbuchů násilí.

Předně si však Evropané musí zvolit jiné politiky.


84.42.152.36

nojo fakt to tam je

1. Rázně prosazovat britské hodnoty
2. Jednostranně odstoupit od dohody o uprchlících z r. 51., aby bylo možné snadněji vyhodit nežádoucí osoby (v rámci tý dohody se z ČSSR dostávali naši lidi taky)
3. Jednostraně vypovědět Evropskou úmluvu o lidských právech, aby se na ní soudci nemohli odvolávat a zpochybňovat rozhodnutí vlády o vypovězení osob do zemí kde jim hrozí mučení atd.
4. Zlikvidovat radikální propagandu
5. Připustit záznamy z kamer a odposlouchávacích zařízení jako důkazní materiál u soudu
6. Ne občankám, chceme aby víc policajtů šlapalo chodník
7. Osvobodit policii od papírování a nechat je jednat v rámci "common sense".
8. Dát muslimům najevo že se mají přidat, například se dát k policii
9. Efektivnější kontrola hranic
10. Rozšířit kapacitu míst pro dočasné umístění uprchlíků a migrantů, aby se do vyřízení svých případů nemohli volně potulovat.

Moc s tim sice nesouhlasim, ale furt je to celý asi milionkrát propracovanější, konkrétnější a míň hysterický než 99 procent návrhů "co teď?" který sem čet v českejch novinách. Včetně plků pana prezidenta, že všechno vyléčí asimilace a hlavně bacha na henten oný multikulturalizmus.

Pumpescu, 64.228.108.17

Dokud imámové nevyhlásí fatvu nad teroristy, kteří svými činy hanobí islám,

dotud slovům o mírumilovnosti islámu neuvěřím.
Dokud islámské minority nezačnou bojovat proti asociálně-nepřátelským jevům mezi sebou, jsou jejich prohlášení pouhé nic.

Rpuť, 62.141.24.1

Trocha nadhledu by neskodilo...

Zatimco Ota Ulc jako spravny American hleda priciny Londynskych utoku v prilisne toleranci, vetsina komentatoru nekompromisne zaujala extremni pozici a pokud by nejaky evropsky politik zitra prisel s navrhem na vyhlaseni valky muslimskemu svetu, budou zajiste hlasite provolavat slavu. Secteno a podtrzeno: medialni bublina s nalepkou blizkovychodni terorismus se uspesne a cim dal rychleji nafukuje. Za par dnu bude mozna k videni i v Evrope to, o cem kdysi referoval jeden z US dokumentu po 11/9: prosti lide v zapomenutem mestecku kdesi na americkem Stredozapade se do kamery sverovali, ze moznost terorismu za jejich humny je jejich nocni murou.

Rad bych vedel, jak Londynske utoky vypadaji ve srovnani s dosavadnimi utoky IRA. Cim se od sebe lisi do velikosti a zavaznosti krome toho, ze pokud by bouchla dalsi bomba kdesi v Belfastu, divaci u televizi budou zivat nudou? Zhruba totez porovnani by bylo zajimave udelat pro Madrid04' versus Baskicti separatiste.

Britska policie bude jiste schopna dostat muslimske teroristy pod kontrolu alespon tak, jako teroristy IRA. Proc by tomu melo byt jinak? No a pokud preci jenom bude, existuje mnoho dlouhodobych opatreni ktera zajisti, ze rady teroristu se v Evrope alespon nebudou rozsirovat. Lide potom prizpusobi svuj zivotni styl novemu nebezpeci asi tak jako se szili napriklad s mnohem zavaznejsim nebezpecim jako je automobilismus, ktery si vyzada obeti za mesic tolik, kolik terorismus za cele desetileti. Proste trocha dalsiho nebezpeci v ulicich nas nevykoleji z kazdodenniho zivota.

Ale cela ta fraska nepotrva prilis dlouho. Za par let dojde k vytezeni vsech zasob ropy a blizkovychodnimu terorismu vyschne zdroj prijmu a odumre sam. Otazka je co se stane se Zapadem ktery je na rope totalne zavisly. Pokud by totiz politikum Zapadu slo skutecne o vyreseni problemu terorismu, potom by v centru statnich zajmu stal vyzkum alternativnich pohonu a nikoliv napriklad vyvoj novych bojovych technologii.
Existuje na toto tema nejaka studie, ktera by porovnala statni vydaje na prave tento vyzkum s ostatnimi vydaji? To by bylo zajimave porovnavani! A z tohoto porovnavani bychom vazeni pratele poznali docela presne na jak velky problem se to v televizi kazdy den divame...

ginANDtonix, ginANDtonix@yahoo.com, 151.205.106.208

Nutné bude začít ve svém okolí

s ohledem na poučení o agresivitě muslimských fanatiků (asi ne všech muslimů)je potřeba zasazovat se o to aby se v našem okolí neusazovala tato etnika nepřijímající evropskou kulturu. Západní evropa nyni zajisté lituje svého liberálního přistupu k přistěhovalectví.Ke krizím bude docházet stále častěji vzhledem k ekonomickým krizím, které jsou zákonité. Ač se to liberálním politikům nebude líbit,( vzhledem k tomu co hlásají) budou muset brát v potaz lidi, kteří na dané území historicky patří a ne různé menšiny, které opustí svou zemi a pokouší se ji přenést na území, kde je již obsazeno. Proto, žádné mešity, zahalené šátky ani jejich kulturu. Za vyhrocené situace se neshodne čech s moravákem, natož s osobou které se odlišuje barvou pleti nebo náboženstvím. Není to o rasismu, dají se zajisté bez problému tolerovat menšiny, které se budou chtít v nové vlati bez výhrad přizpůsobit a útíkají ze své země z jakýchkoli důvodů, krom kriminálních.

Rejpal, 194.213.62.55

***********************************

Zásadní chyba

zákonodárství v Česku spočívá v tom, že zákony navrhuje tatáž složka, která je má vykonávat, tedy vláda, jinak též Výkonná Moc. Je potom samozřejmé, že zákony jsou upraveny pro pohodlí a benefici vlády a jejích podřízených ouředníků, nikoliv občanů.
Tak zvané Zákonodárné shromáždění, které by mělo zákony nejenom odfajfkovat, ale především vytvořit, se v našich poměrech díky mnoha okolnostem, včetně tak zvané kontinuity, zmůže jenom na "odsouhlasení" výplodů státního ouřednictva. Úmyslně jsem nepoužil slovo "schválit", protože předpokládá vědomé pozitivní hodnocení předloženého materiálu, podle slova "CHVÁLA".
Tento otřesný stav je částečně, ale jenom částečně, způsoben i tím, že většina členů vlády je zároveň poslanci. Je potom těžké očekávat, že třeba poslanec Vocásek jako představitel lidu pujde dohlížet na sebe v saku ministra Vocáska,v demokracii služebníka lidu, aby skutečně sloužil lidu (jak kdysi halekali branci na buzerplace) a aby se neflákal a nekradl. Pokud tedy náhodou Vocásek není výjimka, tedy slušný člověk který nekrade a jehož IQ je vyšší než teplota vzduchu dnes v sedm hodin ráno ve stupních Celsia nebo i v pravé poledne.
Důsledné oddělení všech třech součástí státní moci, tedy moci zákonodárné, výkonné a soudní je jediným způsobem, jak z bordelu, který dnes šestnáct let po sametu máme, lze udělat cosi alespoň zvenky vypadající jako skutečná demokracie.Buď to a nebo osvícený despotismus schopného monarchy.

A než se tak stané, budeme si asi muset zvyknout na placení poplatku z dešťové vody, nebo DPH za úřední výkon státního notáže, který mimo palmare ještě napočítá mastné kolkovné za kus papíru, jehož napsání i s verzí na nečisto trvá půl hodinky. A to si musí obě strany opatřit výpisy z katastru, od sociálky a berňíku a odhadce a tak dále sami, a musí si to taktéž zaplatit. Tak nějak mi ušlo, kde že je ta přidaná hodnota třeba v napsání za několik tisíc dvoustránkové kupní smlouvy.

Každý má takovou vrchnost, jakou si zaslouží, se říkávalo. Čím jsem si tedy já zasloužil jako vrchnost bandu loupežníků proti kterým Babinskej a Jánošík byli úplní břídilové? A to mohu odpřísáhnout, že socany jsem nevolil a volit nehodlám.
Táži se tedy: Za co, soudruzi, za co?

i.r., rebeusa@netscape.com, 12.72.174.159

Základní problém

Jako čistokrevný plátce daní - od státu jsem zatím nic nechtěl - si odvážím tvrdit, že základní problém je jinde: úředníci nepřemýšlejí jak co nejefektivněji využít daně ku prospěchu daňových poplatníků, ale jak by jim co nejvíce zůstalo za nehty. Firmička s třemi lidmi a obratem 3,5 mil odvedla na daních více než 600 tis. na všech možných daních s čistým hospodářským výsledkem cca 120 tis. Protože veškeré platby jdou přes účet není kam utéci, je reálné, že brzy budou daně ještě vyšší a pak nezbyde než se vším seknout a nechat se zaměstnat ve státní správě a snažit se získat kompetence rozhodovat o co největším balíku peněz, ten pak za mírný obolus rozfofrovat se spřátelenými firmami a v poklidu čekat na definitivu. To za předpokladu, že na to má někdo žaludek.

Havran, havran@tabor.cz, 213.29.15.2

******************************

26.7. NÁZOR: Až se probereme, bude už pozdě
Valentin Štorkánek

Už považuji nepravosti, zločiny, nespravedlnosti a katastrofy za běžný folklór naší doby. Proto jsem se sám sobě podivil, jak se mnou zacloumaly dvě vlastně okrajové zprávičky ze sobotních novin. Podle jedné policisté před koncem školního roku odvlékli přímo ze školy dva prvňáčky a kvůli naprosté lapálii jim vyhrožovali "děcákem", když se nepřiznají. Informovat jejich rodiče se ani neobtěžovali. Státní zástupce policejní postup schválil a policisty za jejich ráznost pochválil. Druhá zprávička byla od Kájínkovy advokátky - v noci mu bachaři v pravidelných intervalech programově přerušují spánek.

Samozřejmě si nedovolím takovou nehoráznost, abych první případ přirovnal k Vyššímu principu a druhý k běžným bachařským praktikám z padesátých let. Jenom se mi v hlavě současně přemílají děsivě obludné výkony policie, státních zástupců i soudů, jejichž stručný výčet by zaplnil celé vydání Neviditelného psa. Vybavuji si, jak ministr vnitra Bublan odpověděl s chlapeckým úsměvem na výtku novinářů, že si policisté nevšímají opuštěných batohů v metru - "to se nedá nic dělat". Tentýž ministr je všemi deseti pro masové rozšíření odposlechů - jako by nevěděl, v jak zkorumpované zemi žijeme, navíc v zemi diletantů, kde policisté neumějí zadržet podezřelého a soudci propustí na svobodu obchodníky s bílým masem s takovým odůvodněním, že se i na leccos zvyklému "prostému" občanovi obracejí nejen panenky, ale i žaludek. V zemi, kde státní zástupce pochválí policisty za statečnost při zákroku proti šestiletým dětem.

Taky žijeme v zemi, kde senátní výbor vřele doporučí na funkci ústavní soudkyně tu Formánkovou, jejíž nelidský rozsudek musely zmírnit i tehdejší totáčové justiční orgány.

Třeba jsou to všechno jen marginálie. Možná jsem duševně chorý, když mě děsí vřelé díky, které prezident republiky vyslovil fašizujícím nacionalistickým uskupením.

Nic z toho, co jsem útržkovitě a nesouvisle nadhodil, ani nic dalšího z tohoto soudku nikoho nevzrušuje. A až se probereme, bude už pozdě. Vylučujete to? Poučíte mě v diskusi o obranných mechanismech? mechanismech?