Proc ja nemam regulovane najemne??

Mam trosku problem: Nemam byt s regulovanym najemnym. Vydal jsem se, (z rodineho domku mych rodicu) za praci do Prahy. 5 let jsem bydlel v pronajmu u pani, ktera mi za 16 000 mesicne pronajimala statni byt na Praze 6. Byty (statni) mela 3. Dva z nich pronajimala a v jednom bydlela. reg. najemne v "nasem" byte bylo 1970 Kc. Takze cisty zisk mela 14030 mesicne. Proc ona ma 3 takove byty a ja zadny???!! Dnes platim skoro 35 000 mesicne hypoteku, za SVUJ byt a nechapu lidi kteri "dostali" nebo maji "svuj" byt/byty za ktery nic nezaplatili a maji ocit ze na ne maji jakysi narok???!!! Proc??!! Moje kolegyne bydli Na Kampe s nadhernym vyhledem na Karluv most v 4 +1 , 196 m2 za 2400 mesicne a ma pocit ze je to uz moc. Trzni hodnota je kolem 60 000 mesicne. Ona nezaplatla nic a byt je "jeji" - proc ne muj, nebo tvuj.....????

Protože...


Dotovaný byt v Praze není tvůj, protože už se nenadělují. Můj otec kdysi dostal nabídku nového bytu za vstup do KSČ. Mě po létech potkalo totéž. Nevstoupili jsme, tak nemáme. No - a jestliže naše (částečně "křečkující") oligarchiche (částečně lživzdělanců) stavící svou dnešní moc na kořenech (byty, diplomy ze škol dostupných kádrově jenom jim) z minula má moc...
I já (dnes důchodce) jsem se dopustil pracovní flexibility a jedna z největších položek bylo právě bydlení. Ovšem - ani jednou jsem nečetl ani neslyšel publicistický pořad (natožpak odborně fundovaný) na téma otázky flexibility pracovní síly; a že by bylo co probírat! Tam by samozřejmě otázka bytů hrála jednu z hlavních rolí. Zřejmě také proto takové diskuse neexistují a problémy se i ve státoprávních médiích raději překrývají bulvárem, případně letmou zmínkou, že Češi se neradi stěhují za prací. Egocentrická Praha by snad neměla být etalonem pro nářky nad vysokým nájemným? Kupř. taková ta "hodná" babička z centra Prahy, která včas nevyměnila byt za menší, protože měla přemrštěné požadavky na odstupné za "svůj" krásný byt, by se dnes mohla klidně přesunout třeba do České Lípy, kde by rozhodně ušetřila. Ale ona má přeci "nárok". Prostě vlk vlka nesežere.
Zejména střední stav, krvácející hypotékou, musí státu odvést penízky, aby bytoví příživníci mohli dále parazitovat. Až to zase někde u mezinárodního soudu "Česko" prohraje, a to si piště, že jo, bude si muset ještě více utáhnout opasek, aby bylo i na pokuty za nestoudné vyžírání společnosti chráněnými nájemníky. Krásný přístup vladařstva. Nevím, jestli nepřeceňuje naši trpělivost. Oni ale dobře ví, že sice máme volby, ale nikoliv (zleva doprava) volbu v té naší zvrhlé výkrmně pro vyvolené. Znáte ten vtip, že podpora chudých zemí bohatými spočívá v podpoře bohatých lidí chudých zemí chudými lidmi zemí bohatých? Přetransformujte si to na byty u nás a uvidíte mladá manželství s dětmi, jak si utrhnou od úst, aby mohla, s kudlou co jim drží stát na krku, dotovat ty "šťastnější". Přitom splácí třeba minibyt, když by víc neutáhla a dotuje podnájemníky, uplatňující svá práva na "přiměřený byt", resp. "přiměřenou náhradu" zvící dosavadního, z tohoto pohledu nadměrného bytu. Jak říkával můj otec med lze brát jenom pilným včeličkám. Ne, že by leckdo nechtěl raději býti trubcem, ale ono je už všude obsazeno. To vše píšu s vědomím, že i všechna novinářská pera jsou obsazena (ledaským) a byť by naše diskuse mohla býti jakkoliv přínosná, jedná se, z titulu naší nemohoucnosti, pouze o bouřku ve sklenici vody. Někdy i na škodu pokroku. Tak to je ale u nás dnes zařízeno a bohdá to tak i - do nějaké té globální katastrofy, zůstane.
Jsou zde ještě další souvislosti, proto kopíruji moji předpětiletou poznámku k této problematice. Je stále aktuální, neb rdoušení mladých rodin (ale taky některých dalších skupin obyvatelstva, zejména i na opačné straně věkového spektra) se nezměnilo. A následky již stojí přede dveřmi.
Příloha:

Problémy s regulovaným nájemným jsou doposud jednostranně interpretovány jako pouze zájmy nájemců a pronajimatelů. Jakkoliv je možnost okrádání majitelů domů v našem "právním státě" ohromující, jsou zde i další postižení a nejsou zrovna zanedbatelní; jen si uvědomit souvislosti a neprezentovat kupř. problémy s nízkou porodností jednostranně.

Zkusme uvést příklad:

Jestliže mladá rodina zaplatí převeliký peníz za byt (do osobního, či potenciálně osobního vlastnictví):
Pak má, vzhledem ke dvacetiletým hypotékám, dlouhodobě "vysoko do žlabu" a to v době, kdy se obvykle přiváděly (a občas i vychovávaly) děti.
Ne však dosti na tom. Dnešní vladaři takové rodině bez uzardění formou daní seberou další peníze na dotování nájemného chráněným nájemníkům. I pro ty, kteří mají nepoměrně vyšší životní úroven (protože jim v rodinných výdajích již nefigurují výdaje na vybavení již zařízené domácnosti, děti "jsou z domu", takže odpadají výdaje na ně, mají vyšší příjmy, případně kombinace toho všeho) než zmíněné mladé rodiny.

Důsledky?
Mladé rodiny budto nebudou mít děti vůbec, nebo méně, než by chtěly. Kvalitnější strava, dovolené/prázdniny, sportovní a nadstandardní školní aktivity (protože dnes většinou jen za úplatu) nejsou dostupné, byť jinak právě takováto sociální vrstva*) by ty peníze "investovala" do dětí nikoliv je pouze "prožrala".
*) Poznámka: Ona ta politická matematika porodnosti, či budoucnosti důchodců není z národohospodářského hlediska (a tedy "plánování) zrovna přesná. Jestliže se nějaké to z novorozených dětí narodí ve zpravidla mnohočetnější rodině, která prostě děti použitelné v budoucnu jako pracovníky programově "nedodává" a očekává-li se, že na jednoho pracujícího budou brzo dva důchodci, musí se při národohospodářských vizích krátit počet nově narozených dětí/budoucích pracujících nejenom o ty "nepoužitelné", ale ještě taky odečíst přiměřeně děti perspektivní, jejichž úkolem bude tyto nefachčenky živit. Teprve po takové redukci vám zbude reálný počet budoucích pracovníků, který je z uvedených důvodů nižší, než dnes účelově předkládaná verze: jedno nově narozené dítě = jeden budoucí pracovník. Právě proto je okrádání nejperspektivnějších mladých rodin jakoukoliv formou nejenom sprosté, ale taky neprozíravé, a nic na tom nemění některé vlažné formy jejich podpory.

Je-li narovnání cen vodné/stočné, posléze pak energií důvodem k regulaci nájemného, konstatuji, že znám spoustu lidí, kteří vodou i energiemi nestydatě plýtvají. Proč tedy peníze na dotace nebrat těm šetr šetr