Alena Chlumská: Výjimeční lidé uspějí, když pochopí průměrné
Firemní hvězda často rychle zazáří a zase zapadne. Ovšem přizná-li si, že není bez chyb, může se proměnit v zářivou stálici, říká Alena Chlumská.



HN: Jakého člověka lze označit za podnikovou hvězdu?
Podle obecné představy jde o extroverta. Inteligentního, šarmantního, akčního. Srší energií a nápady. Málokdy se nechá vláčet okolnostmi, svůj osud si řídí sám, často bez ohledu na okolí. Nebojí se změn, odpovědnosti, hájí svůj názor třeba proti všem. Není bezproblémovou osobností. Ale oproti obecné představě může vypadat i jinak.

HN: Například jak?
Může to být tichý, poctivý pracant, který vyniká svou pílí nad ostatními ve firmě, kde je potřeba pouze nenápadných poctivých mravenců. Tam by onen chrlič vizí sršící energií působil jako rozbuška. Potřeby firem se různí a v každé z nich může být hvězdou úplně jiný typ osobnosti. Ale vždy se více či méně odlišuje od průměru.


HN: Co na to onen průměr?
Jak už to bývá, někteří zaměstnanci sledují firemní "star" drobnohledem a hledají na ní chyby. Nadprůměrní lidé často bojují s neoblibou - vždycky naštve někdo, kdo je lepší než vy. Nadprůměrnost se zkrátka někdy neodpouští. Ale jsou tu i příznivci hvězdy, okouzlení její pracovitostí a zdravou mírou personálního marketingu.

HN: Jako že se umí dobře prodat?
Nejen to. Hvězda většinou bývá bezprostřední, charizmatická, usměvavá, komunikativní. Stojí za ní obdivu- či záviděníhodné výsledky. Ale moudrá hvězda nekřičí: Jsem nejlepší! Je silná v kramflecích a dokáže, aby na ni bylo vidět, i když o výsledcích své práce prakticky nemluví.

HN: Je pravda, že hnacím motorem hvězdy je touha o uznání?
Skutečná hvězda dokáže výborně pracovat i bez pravidelného plácání po rameni. Také ví, že občas musí z tempa slevit a dobít baterie. Z takových se stanou stálice. Existují, pravda, i hvězdy nejisté, s obrovskou potřebou uznání. Jenže toho se nikdy nenasytí, a tak se snaží, víc a víc, až vyhoří a musí jít někam jinam.


HN: Co když si někdo na hvězdu jen hraje?
Hm, primadony. Bývá mezi nimi spousta bývalých a vyhořelých hvězd. Žijí z minulých úspěchů. Už tolik nepracují, o to raději politikaří. Zneužívají své kolegy ve svůj prospěch. Radím, zbavte se jich. Nebo primadoně řekněte: "Máš problém v tom, jak se chováš a jaké výsledky předvádíš. Tady máš nové úkoly. Nemusíš dokazovat, že jsi hvězda, ale že je zvládneš." Nedovolte, aby primadona kazila image firmy navenek. Demotivovala ostatní, byla nesnesitelná a přitom chtěla mít vyšší plat, auto...

HN: Nemají i moudré hvězdy své vrtochy?
Drobné jistě. Ono se ne nadarmo říká - kde pánbůh přidal, jinde ubral. Žijí často ve svém světě. Nehledí na detaily, nedotahují věci do konce. Příliš nedodržují pravidla. Mají v hlavě spoustu nápadů a v nadšení naslibují první poslední, takže mohou působit jako slibotechny. Někdy také arogantně, nemají totiž s druhými trpělivost. Protože - jako většina lidí - podle sebe soudí ostatní. Takže nechápou, že někdo nesrší stejnou energií, nechce práci obětovat to, co ony, nestíhá jejich tempo.


HN: Jsou nepochopeny?
Ano, ale je to částečně i jejich vina. Je pravda, že kolegové, kteří hvězdě nesahají ani po kotníky, ji budou pomlouvat, protože jejím nárokům nevyhovují. Takže raději najdou chybu kdekoli jinde než v sobě. Třeba v tom, že o ní řeknou: "Je problémová." Ale skutečně moudrá hvězda si uvědomuje potřeby a tempo druhých. Když je třeba, zvolní. Chápe, že nápad je skvělá věc, ale jeho realizace nějakou dobu zabere a může se během ní navíc objevit řada nečekaných překážek.

HN: Kdy se výjimečný talent nejlépe uplatní?
Nejčastěji v době krize ve firmě, v prosazování něčeho nového. Jednak tehdy může zazářit a uplatnit svou, až umanutou, výdrž. Dokáže získat lidi, jednoho po druhém, na svou stranu. I ve vedení. Umí nadchnout a napnout veškeré úsilí k danému cíli. Bohužel, když cíle dosáhne, ztratí motivaci.

HN: Firmy často skvělého člověka přeplatí a pak jsou zklamané právě ztrátou jeho motivace: Má vysoký plat a nic - co s ním?
Je správné, aby člověk podávající nadprůměrný výkon bral nejvíc. Ale spíš díky velkým cílovým prémiím než platu. Hvězdy většinou smlouvají o zvláštních výhodách při svém nástupu, nebo když nejsou spokojené. Chce to silného šéfa, aby nepropadl panice a zvážil, zda se mu vyplatí vyjít hvězdě vstříc, nebo upřednostnit potřeby ostatních zaměstnanců a firmy.

HN: O hvězdu lze snadno přijít. Není chyba, když pracuje na samostatných úkolech?
Je, protože pak s sebou odnese celé know-how. Je prozíravé dát k ní někoho učenlivého, třeba budoucí hvězdu...

HN: Co když právě jí nejistý šéf hází časem klacky pod nohy?
To by se mladý talent pak měl poohlížet jinde. Nejistý šéf by ho brzdil. Ale i hvězdy mají hypotéku, manželku na mateřské, a tak se snaží přežít tím, že zůstanou a splynou s průměrem. Podvědomě se ujmou role, v níž tolik nevynikají. Správná hvězda ale i přesto dokáže zůstat z větší míry svá.

HN: Nebojují někdy samy hvězdy s velkým očekáváním druhých?
Tohle je problém, protože nejvíce lidé trestají ty druhé za vlastní nesplněná očekávání. Byť byla nereálná. Vedení si třeba řekne - zaplatili jsme mu nadstandartně, v jiné firmě tohle vyřešil do dvou měsíců a tady se loudá. Je na hvězdě, aby si zjistila předem, do čeho jde a zda bude mít reálnou podporu vlastníků nebo nadřízených a tím i šanci. A aby sdělila, že pokud mají změny zajistit dlouhodobější stav, musí nejprve změnit myšlení lidí. A to trvá déle.

HN: Kolik znáte skutečných hvězd?
I z České republiky pocházejí takové, které uspěly v evropském i celosvětovém měřítku. Některé jsou známé pouze v jedné branži, jiné často jen mediálně. Jsou vynesené nahoru tím, že byly ve správném čase na správném místě. Osobně mám ale ráda spíše ty, které si tiše někde září, stoupají velmi pomalu a pozvolna. Jsou to budoucí stálice.


Alena Chlumská (46 let) je výkonná ředitelka společnosti Billanc Partners, zaměřené na vyhledávání lidí do středních a vysokých manažerských pozic a na poradenství. Má zkušenosti s přímým výběrem talentů, dále z marketingu i vzdělávání. Vystudovala Filozofickou fakultu UK v Praze. Říká, že má pochopení pro lidi, jejichž profesní životopis není úplně "podle pravítka".


*******************************************************************************************************************

Máte ve firmě hvězdu? Pozor!
Jsou inteligentní a výjimečné. A někdy také nesnesitelné. Podnikové hvězdy vyžadují zvláštní pozornost a uznání. Je na vedení, aby zvážilo, jestli je vlastně chce.

Když se v květnu 2005 ujal Wolfgang Bernhard vedení Volkswagenu v továrně v německém Wolfsburgu, bylo všem jasné, že s nástupem tohoto razantního sebevědomého muže přichází nová éra. Svá první slova pronesená směrem ke zhruba 15 tisícům dělníků nevěnoval úspěchům a významu firmy. Ale jejich vlastním chybám a nedostatkům.
Během následujících dvaceti měsíců bez náhrady zrušil 6000 míst v Německu a zvýšil počet pracovních hodin o čtyři týdně, bez úpravy platů. Nenáviděného, lidsky problémového šéfa vývoje motorů propustil na hodinu hned po svém nástupu. Snížil náklady, prodal více aut, dostal továrnu do zisku.

Opravdu stojíte právě o hvězdu?
Letos v lednu Bernhardova éra "po vzájemné dohodě" s představenstvem znenadání skončila. Přes všechny nepopulární kroky, které učinil, a rozporuplné názory na jeho osobu se za něj postavila většina středního a nižšího managementu i zaměstnanci. Proč musel odejít? "Získal lidi na svou stranu, rozpohyboval zkostnatělou továrnu," říká psycholožka práce Lenka Strouhalová. "Postupoval však příliš rychle, razantně, to se tamnímu vedení nemuselo líbit. Patrně si jeho působení představovalo jinak."
Personální manažer společnosti RWE Transgas Michal Urválek říká, že nejtěžší je správně odhadnout, zda hvězda svítí na správném nebi, jestli nesvítí příliš málo nebo moc silně a zdali vůbec hvězdou je. Dodává, že tohle je hlavním úkolem personalistů. "Ovšem ze své praxe musím po pravdě říci, že někdy je takové posouzení dost složité," říká. A kdyby jen posouzení. Představy zástupců firem o potřebě výjimečného kandidáta bývají přemrštěné.
Nakonec je samotné vyděsí, jak silnou osobnost ve společnosti mají a co všechno její přítomnost může způsobit. V nejedné firmě, která si pozve hvězdu kvůli problémům, totiž platí, že "ryba smrdí od hlavy". A hvězda má dost silné ego na to, aby poukázala i na nesrovnalosti ve vedení. Stává se tak proto trnem v jeho oku.

Lidé, na které vzpomínáte
Martin Kasa z internetové společnosti Kasa.cz. říká, že se kdysi setkal s člověkem na vedoucí pozici, který extrémně vynikal v mezilidských vztazích. "Měl tu vzácnou vlastnost, že ve svých podřízených okamžitě vzbudil respekt smísený s obdivem," dodává.
Tento šéf splnil jeho představy o skutečné hvězdě. Byl neuvěřitelně vůdčí, výřečný, s jasnou představou o své práci. Dokázal lidi kolem sebe zdravě strhnout. Vzhledem k jeho schopnostem a vrozenému vůdcovství mu jeho podřízení a spolupracovníci dokázali tolerovat, že je občas držel v práci déle.
Když však dosáhl výsledků, které měl určeny, jeho vlastní motivace začala klesat. Což se skutečně po určité době projevilo a dnes již na své pozici nepracuje, vypráví Martin Kasa. Díky jemu si však uvědomil, že na určitou práci jsou výjimeční lidé nepostradatelní a dokážou být v daném čase úspěšnější než kdokoli jiný.

Někteří září nenápadně
Mezi lékaři Zdravotnické záchranné služby Hlavního města Prahy je jeden, který byl před časem na mezinárodní úrovni oceněn za svůj objev v medicíně.
Na základě svých zkušeností z praxe přišel s hypotézou o velmi specifické, geneticky vázané poruše stěn cév a srdce, která byla příčinou řady obtíží mnoha kardiaků. Jeho předpoklady potvrdily výzkumy rozsáhlých lékařských týmů v Japonsku a v Americe. "Třebaže je dnes "hvězdou" mnoha odborných sympozií, nepoznali byste to na něm. Je stále tím příjemným a skromným kolegou, jakým vždycky byl," říká o něm ředitel pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz.

Speciální výhody i manýry
Skutečné hvězdy, které mohou být firmě prospěšné, kolem sebe nevyvolávají rozruch záměrně. Fungují spíše jako lakmusový papírek jejích neduhů. A chtějí být odměněny pouze za výjimečné výkony. Zbavují se tak tlaku nesplnitelných očekávání, která na ně mohou být neustále kladena. "U špičkových lidí ale nejde jen o peníze. Pro hvězdy je důležitá kariéra, uznání a změny," připomíná Michal Urválek.
Jenže i hvězdy se občas rády přeceňují. Andrea Hepnerová, personalistka z Functional Associate ve firmě SAP ČR, má špatnou zkušenost s jedním vysoce postaveným obchodním manažerem. Neustále vyžadoval pro sebe a své nejbližší kolegy "přednostní" zacházení. Výsledek? Velmi negativní odezva dalších zaměstnanců a ztráta jejich motivace. V takových případech platí, že tým má přednost. Lidé trpící velikášským pocitem vlastní důležitosti a jedinečnosti mohou být považováni za hvězdy, často ale jen na chvíli.
Rádi se totiž předvádí, vyžadují stálou pozornost a obdiv. Pokud se setkají s kritikou či lhostejností druhých, reagují hněvem, pocitem ponížení a prázdnoty, říká psychiatr z pražské Fakultní nemocnice v Motole Michal Hrdlička. Taková "hvězda" bývá plná závisti a zášti. Své okolí využívá a zneužívá jen k plnění vlastních přání. Takže je firmě a kolegům spíše na obtíž.