Ferenc Gyurcsány: Musíte pochopit, že nic není zadarmo

Budapešť, 9. 3. 2007


Parlament na nábřeží Dunaje je obehnán dvojitým ocelovým plotem. Stojí tady od chvíle, kdy Budapešť na podzim zažila největší protesty za poslední půlstoletí. Příští týden se při státním svátku - výročí protihabsburského povstání - čeká další vlna protestů. Socialista Ferenc Gyurcsány ale ustoupit nehodlá a prosazuje odvážnější reformy, než má v programu česká vláda. Maďary čeká školné a už tři týdny platí za návštěvy u lékaře. Dá se říci před volbami pravda, představit razantní reformy a zvítězit? "Je to velmi úzká cesta. Měli byste ale vždy zkusit nelhat," říká v rozhovoru pro HN maďarský premiér Ferenc Gyurcsány, jehož přiznání ke lžím vedlo loni na podzim k bouřím v ulicích hlavního města.


HN: Jak dlouho tady ten plot bude?

Rozhodne se do konce března, zda dál zůstane nebo se odstraní.


HN: Představil jste razantní reformy. Nevyženou znovu lidi do ulic?

Představili jsme poplatky ve zdravotnictví. Žádné demonstrace nebyly. Pokud vím, podobné poplatky se teď chystají i v Praze. Když radikálové chtěli organizovat studentské demonstrace proti školnému, tak v druhém největším městě Debrecínu přišlo 36 lidí. Na největší demonstraci se sešlo něco mezi tisícem a dvěma tisíci lidí. Těmito zvláštními způsoby se opozice snaží destabilizovat situaci v zemi.


HN: Pojďme k reformám. Překvapilo, že socialistická vláda, kterou vedete, prosazuje školné. Česká koalice pravého středu ho odmítla. Proč navrhujete školné?

Protože potřebujeme kvalitnější vzdělání. Zvýšení úrovně univerzit vždy vyžaduje přímé příspěvky studentů. Bez nich dobré školy mít nebudete.


HN: Kolik se bude platit za rok studií?

Kolem 400 eur (asi 11 500 korun) za rok. Univerzity si mohou samy tuto částku o padesát procent zvýšit či snížit.


HN: Budou školné doprovázet státní či státem garantované půjčky, které se splácí až ve chvíli, kdy absolvent dosáhne alespoň průměrného platu? Něco jako zavedl Tony Blair před čtyřmi lety v Británii?

Už jsme je představili. Studenti si mohou vzít půjčku až 120 eur měsíčně, tedy 1440 eur ročně. Z této částky se neplatí jen školné, ale i životní náklady při studiu. Půjčku začnou vracet, až když budou vydělávat. Splácet budou nejvíce šest procent svého příjmu.


Levice přece nepopírá realitu


HN: Za největší výzvu považujete reformu zdravotnictví. Kolik lidé platí za návštěvu doktora, nebo za recept?

U doktora už se platí tři týdny 1,20 eura za návštěvu. Děti do osmnácti let žádné poplatky neplatí. Jsou od nich osvobozeni i lidé s určitými chronickými nemocemi, kteří musí lékaře často navštěvovat. Třeba ti, kdo chodí na dialýzu.


HN: Co se za ty tři týdny v maďarských ordinacích změnilo?

Zkrátily se čekací doby. Na první pohled ale nic výrazného nevidíte. Loni v listopadu podporovalo poplatky u doktora 18 procent lidí. Teď, po třech týdnech, je podporuje téměř třicet procent lidí.


HN: Pomohou poplatky ke snížení korupce ve zdravotnictví?

Jenom částečně. Lidi by poplatky měly přimět myslet jinak. Musí pochopit, že "there is not free lunch" - oběd zdarma neexistuje. (Slavný citát guru ekonomických liberálů Miltona Friedmana - pozn. red.) Cena za návštěvu doktora je stejně vysoká jako za polovinu krabičky cigaret. Je velmi složité lidi přesvědčovat. Časem pochopí, že je to jediná možná cesta, jak dát do pořádku naše zdravotnictví. Všichni k tomu musí přispět. To je strašně důležité. Dám vám příklad. Mám čtyři děti. Můj sedmnáctiletý syn byl před dvěma týdny tři dny v nemocnici na drobné operaci. Když odcházel, dostal fakturu asi na 450 eur. Ty věci musí být zřejmé a jasné. I děti - včetně mého syna - musí pochopit, že nic není zadarmo.


HN: Překvapuje nás, že tyto věci slyšíme od socialisty, levicového politika.

Za chleba také platíte, i za elektřinu a vodu... Vaše právo na jídlo a bydlení není o nic menší než právo na zdravotní péči. A za všechno platíte. To je přece naprosto přirozené - a je úplně jedno, jestli jste na levici nebo na pravici. Proč by v tom měl být rozdíl?


HN: Jenže, když se podíváte po Evropě, neuvidíte levicové politiky, kteří by mluvili jako vy. Přímé platby ve zdravotnictví většina z nich razantně odmítá. Nejen v České republice. Na Slovensku je levice zrušila. Vystupují proti nim ve Francii, v Německu...

Rozdíl mezi levicí a pravicí přece není v tom, že levice popírá skutečné problémy. Levicoví politici přece už velmi dávno přestali zpochybňovat, že jsou zde platy a ceny a že spolu úzce souvisí. Otázka nezní, zda platit ve zdravotnictví či ne. V každém případě někdo platit musí. Základem zdravotní reformy ale nejsou poplatky. Nevím, jaká je zrovna teď situace v Brně... Pokud ale v Maďarsku patříte k nejbohatším deseti tisícům, budete mít lepší zdravotní péči než chudý venkovan. To je realita. Podstata musí být v tom, že každý, kdo platí zdravotní pojištění, má příležitost získat stejnou péči.


Na vyšší platy si lidé musí počkat


HN: Vaše plány snížení obrovského deficitu veřejných financí jsou ambiciózní. Loni dosahoval schodek více než 10 procent HDP, během čtyř let ho chcete srazit na 3 procenta. Jak se tak rychle snižují dluhy?

Musíte do toho pořádně šlápnout... Dělám to stejně, jako moje matka, když jsme byli děti. Rozhodně jsme nebyli bohatá rodina. Snažím se přinést do státní pokladny více peněz a utratit méně.


HN: To je sen všech politiků. Jak toho chcete dosáhnout?

Už to děláme - snažíme se více vybírat a méně utrácet. Pokud jde o daně, snažíme se změnit systém tak, aby platilo výrazně více lidí a firem než dnes. Děláme to i skrze reformu zdravotnictví. Od prvního dubna budete u lékaře ošetřeni, jen pokud prokážete, že platíte pojištění. Nechali jsme si udělat studii, která prokázala, že zhruba půl milionu lidí neplatí pojištění, ale využívají zdravotní služby.


HN: Ještě těžší než zvyšovat příjmy je škrtat státní výdaje. Kde šetříte?

Snížili jsme počet ministerstev o čtvrtinu. Měníme strukturu státní správy. Každá obec přece nemusí mít školu. Od roku 2006 do roku 2010 ušetříme ve veřejných službách částku na úrovni pěti procent HDP. K tomu se chceme dostat mnoha úsporami. Ve veřejných službách se třeba snížil počet služebních vozů o několik stovek. Po celou dobu nebudeme zvyšovat platy státních zaměstnanců.


HN: Je snazší prosazovat reformy v atmosféře krize, než při silné prosperitě? Přijímají je lidé lépe?

Když země prosperuje, nemusíte přijímat úsporné balíčky. Méně razantní, méně ambiciózní reformy by zemi nepomohly, spíše ublížily.


HN: Je možné před volbami říkat pravdu o ekonomické situaci a vyhrát?

Nesliboval jsem ve volební kampani, že rozšíříme sociální dávky. Nesliboval jsem zvyšování penzí důchodcům, můj rival ano. Ano, nešel jsem do detailů.


HN: Když se například díváme na volební kampaň ve Francii, oba hlavní kandidáti slibují hodně věcí. O nepopulárních reformách nemluví. Je možné říkat lidem před volbami pravdu a vyhrát je?

Je to velmi úzká stezka, ovšem vždy byste se měli snažit nelhat.


Potřebujeme plyn, potřebujeme Rusko


HN: V Česku a Polsku se debatuje o americkém protiraketovém deštníku, o závislosti na ruských surovinách. Vy jste naopak podepsali dohodu s Gazpromem o vybudování zásobníků plynu, prodali maďarskou leteckou společnost ruské firmě. Nebojíte se, že Rusové jsou tu příliš silní?

Existuje nějaký způsob, jak se to dá změřit? Rusko není ani mezi prvními deseti největšími investory v Maďarsku. Je zajímavé, že se nikdo nebojí prvních tří. Proč bych se tedy měl bát dvanáctého? Dlouhodobou dohodu o dodávkách z Ruska uzavřely nedávno Německo, Francie a Itálie. Proč to dělají? Protože není jiný způsob, jak dodávky zajistit.


HN: Ano, ale vaše závislost na ruském plynu je kolem osmdesáti procent, kdežto francouzská čtyřicet, padesát procent, to je méně.

Ano, ale oni nesnižují svůj stupeň závislosti na ruských dodávkách. Mají mnohem víc možností dovážet plyn z jiných míst. Co mám pak říkat lidem? Pracujeme na dlouhodobé evropské energetické politice, ale právě teď nemůžeme topit?


HN: Když se vrátíme k americkému protiraketovému systému, vítáte posílení vlivu USA ve střední Evropě, je vám to jedno, nebo jste proti?

Spojené státy s tímto projektem Maďarsko neoslovily.


HN: Základna bude ale těsně vedle, pokud na ni třeba někdo zaútočí, tak se to bude týkat celé střední Evropy?

Maďarsko nechce komentovat vnitřní záležitost České republiky.


HN: Jak je možné, že vaše vláda je schopná mít společné zasedání s rumunskou, ale problémem jsou i jen setkání se slovenským kolegou Robertem Ficem. Kdy jste spolu naposledy mluvili?

Vlastně ne tak dávno, setkáváme se dost často při schůzkách různých organizací. V lednu jsme se potkali naposledy, bylo to ve Slovinsku u příležitosti zavedení eura.


HN: Měl jste někdy možnost mluvit s Janem Slotou?

Nemyslím, že by maďarský premiér nebo předseda Maďarské socialistické strany měl nějaké společné téma k jednání s panem Slotou.


HN: Tak kdy můžeme očekávat společné zasedání slovenské a maďarské vlády?

Cílem je tohoto bodu jednou dosáhnout. Čím je cesta delší, tím více času potřebujete, abyste ji urazil.


Ferenc Gyurcsány (45)

Ze syna pomocného dělníka a tkadleny se před rokem 1989 vypracoval na vysokého funkcionáře Komunistického svazu mládeže. Vystudoval Ekonomickou univerzitu v Budapešti a svých znalostí a hlavně kontaktů využil po změně režimu, když se stal úspěšným podnikatelem v nemovitostech.

Nyní je považován za jednoho z nejbohatších Maďarů. Poté, co se v roce 2000 stal členem Maďarské socialistické strany, si vysloužil přezdívku "rudý miliardář". V září 2004 nahradil kvůli lustračnímu skandálu odstoupivšího premiéra Pétera Medgyéssyho. Gyurcsány působí charismaticky, je velmi dobrý řečník, umí využít politickou reklamu. Skomírající socialistickou stranu rozhýbal tak, že před rokem vyhrála volby. Díky reformnímu programu je srovnáván s Tony Blairem.

Ferenc Gyurcsány je potřetí ženatý a má čtyři děti.