Opravdu příjemné překvapení?

Pan Schneider je Kalouskovou reformou prý "příjemně překvapen". Nedivím se mu. Pan Schneider je vedoucí pracovník ekonomického institutu při UK - tedy vysoce postavený činitel instituce, financované ze státních prostředků a tudíž pochopitelně státem (čti: vládou) výrazně ovlivnitelné a ovlivňované, jakkoliv se snaží vydávat za instituci ryze vědeckou a tudíž na vládě nezávislou. Pan Schneider si je jistě dobře vědom, že kdyby si snad vládní reformy dovolil kritizovat, své lukrativní místo si těžko udrží. Či chleba jíš, toho píseň zpívej. Jinak se se zlou potážeš...
Ale k věci. Jedním z největších pozitiv konceptu rovné daně - hlavního trháku dnes zašlápnuté předvolební Modré šance ODS - bylo zjednodušení daňového systému. Jednotných 15% DPFO, DPPO, DPH. 15% na všechno. Jak občan-zaměstnanec, tak i občan-podnikatel by měli jasno. Oběma se mělo přitom daňově ulevit, měly odpadnout problémy s účtováním dvojích sazeb DPH, nekřesťanské peníze, neúčelně vynakládané na daňové poradce, mohl živnostník využít podstatně efektivněji... Občan-zaměstnanec i občan-podnikatel tleskali Modré šanci a volili ODS. Nic z toho mu ovšem ODS nesplnila. Místo svého reformátora Tlustého dosadila - v rámci koaličních čachrů - na místo ministra financí představitele pidistrany, jejímuž pidielektorátu jednotná sazba DPH příliš nevoněla. Výsledek známe. Vlk (pár korytářů s nehoráznými příjmy, převážně hrazených z daní placených obyvatelstvem) se nažral, koza (dvojí sazba DPH) zůstala celá. Volič ODS - slušný, středopříjmový mladý člověk s rodinou a hypotékou - ostrouhal. Ostrouhali i velkopodnikatel nebo živnostník, doufající v zjednodušení daňového systému. Vládní "překvapení", pro pana Schneidera údajně "příjemné", pro ty, kteří očekávali skutečně přínosné reformy, možná až zas tolik příjemné není....