24/09/2007
Na zemi probíhají změny, které nezastavíme, ale je důležité přistupovat k ním kvalifikovaným způsobem .
Roztočená kola průmyslu a s tím spojenou spotřebu nezaství nikdo. Přidávat řepkové produkty do nafty , jsou jen směšné výkřiky ekologů na které přistupujeme.
Zavádění nových technologií do života. Vystrnadit spalovací motory.Hledání logických cest.To se však nepodaří , protože lobbing různých zájmových skupin je silnější / i ekologický lobbing se neubírá těmi správnými cestami/.

*************************************

Jack a Suzy Welchovi radí
PODNIKY A TRHY, podniky a trhy

Jack Welch, bývalý šéf průmyslového a finančního obra General Electric, se svou ženou Suzy, ekonomickou publicistkou, poskytují rady manažerům. HN je exkluzivně přinášejí každé pondělí.


Mám diplom magistra v oboru státní správy a pracuji pro vládu už třináct roků. Ale zvažuji, zda bych neměla přeskočit do soukromého sektoru. Máte nějakou radu?

(Cynthia Whitbred-Spanoulisová, Virginia Beach, USA)

Zapomeňte všechno, co znáte.

Samozřejmě tímhle tvrzením přeháníme. Ale vaše otázka nám připomíná, co se stalo naší přítelkyni: před patnácti roky vystudovala vysokou ekonomickou školu a přijala manažerskou pozici v neziskové organizaci, která se zabývá ochranou ohrožených živočišných druhů.

Asi deset let se jí práce velmi líbila. Lidé, s nimiž pracovala, byli zajímaví, pracovní doba pružná a náplň činnosti měla smysl a uspokojovala ji...

Ale před dvěma roky zjistila, že se nemůže smířit s byrokratičností organizace, nemluvě už o pomalém vzestupu její kariérní křivky a odměn. A tak, vyzbrojena životopisem, v němž zdůraznila své manažerské zkušenosti a analytickou kvalifikaci, požádala všechny poradenské firmy ve městě, aby jí nabídly jiné místo.

Jenže nikdo ji nechtěl najmout. Nikdo ji nepozval k přijímacímu pohovoru.

Nakonec, když už se jí zmocnila frustrace, si prosadila telefonický rozhovor s viceprezidentem jedné firmy. "Prohlásil, že lidé z veřejného sektoru nemají šanci uplatnit se jinde," řekla nám. "Mohou sice překročit hranice do světa byznysu, ale nikdy si neosvojí podnikatelskou kulturu." Pokud jde o nás, pochybujeme o tom, že by se některý pracovník z veřejného sektoru nikdy neuplatnil v soukromém podnikání. Třeba právníci se velmi dobře pohybují mezi oběma těmito světy, zejména v odvětvích, jako jsou finanční služby, farmaceutické firmy nebo letecký a kosmický průmysl. Jsou totiž cenní v tom, že se vyznají ve státních regulacích. Rozumíme nicméně názorům zmíněného viceprezidenta, který hovořil s naší přítelkyní.

Mezi tím, jak lidé myslí a pracují ve veřejném a soukromém sektoru, může být propastný rozdíl. Důvodem je samozřejmě konkurence. Organizace veřejného sektoru se s ní v podstatě nesetkávají.

V roce 2003 Joseph Kernan, bývalý guvernér státu Indiana, ukončil - veden snahou chránit místní pracovní místa - kontrakt svého státu s indickou softwarovou firmou, která mu poskytovala služby. Všichni kolem mu tleskali. Ale lidé z byznysu se tomu museli smát. Na globálním trhu přece závisí to, zda zvítězíte, nebo prohrajete, na nízkých nákladech a prvotřídní výkonnosti. A to mění všechno.

Vezměte si jistotu zaměstnání. Ve většině neziskových organizací platí, že pokud zcela neselžete, máte více méně zaručeno celoživotní zaměstnání. Předně, odbory velmi ztěžují propuštění kteréhokoli pracovníka, i když má nulový zájem o zlepšení výsledků svého týmu. A i když tam odbory nejsou, převládá ve veřejném sektoru kultura "všichni jsme tady stejní". Důsledné hodnocení výkonnosti, jež lidi dělí na hvězdy, průměrné a slabé pracovníky, se v tomto sektoru prakticky neprovádí. Byla by to zbytečná ztráta energie. A proto tam má každý to své jisté. Konkurence mění i způsob práce. Není pochyb o tom, že za ta léta ve vládní byrokracii jste v sobě rozvinula schopnost být nadměrně trpělivá. Zvykla jste si na to, že lidé reagují na vaše žádosti o informace či výsledky velmi pomalu. Je docela možné, že i vy sama jste si vypěstovala zvyk s ničím nespěchat. Ve světě byznysu má ovšem nedostatečná rychlost své důsledky - může vás zničit.

Ne, nepřestávejte číst dál!

Dobrou zprávou pro vás je, že pravděpodobně máte dva předpoklady, které vám "na druhé straně hranice" mohou pomoci. Tou první je schopnost motivovat lidi omezeným počtem nástrojů - můžete jim totiž nabídnout jen tolik peněz, kolik máte k dispozici. Podniky to mají snadnější tím, že mohou svým lidem poskytovat platové a akciové opce. Ale vy budete mít v této hře navrch, protože jste se naučila motivovat lidi hlavně svou energií a vizí. A druhá přednost: jistě jste se naučila umění dávat dohromady různé skupiny, například rodiče a vedení školy. Tato interpersonální dovednost se dokonale uplatní v kterémkoli podnikatelském prostředí. Tím, že pracujete ve veřejném sektoru, žijete ve skutečnosti v jakési cizí zemi. Ale hranice vám nebudou uzavřeny, pokud ovšem pochopíte, v jakém prostředí dosud působíte. Řekli bychom, že byste přechod do soukromého sektoru měla přece jenom zkusit. Změna prostředí vám prospěje.

Právě jsem začal s vlastním podnikáním a rád bych věděl, jak tvrdě to mám hrát při jednání s jinými firmami. Nerad bych totiž jednal ve svůj neprospěch.

(Jméno neuvádíme, Columbia Falls, USA)

I když jste v podnikání nováček, kladete tu už letitou otázku.

Když dojde k jednání o nějaké transakci, jaká má být ta správná částka, kterou necháte ležet na stole? Nedá se to samozřejmě spočítat v číslech nebo v procentech, ale obecně řečeno je třeba jednat tak, abyste mohl sjednávat další obchody i příště, v budoucnosti.

Soudíme, že ve své nové roli podnikatele chcete budovat jak svou kariéru, tak také svou reputaci. A to může být ohroženo, pokud po všech jednáních s vámi se váš partner cítí tak, jako kdyby měl jít do čistírny. V takovém případě bude výsledkem to, že již žádný další kontrakt nedostanete.

Na druhé straně nechcete příliš ustupovat nebo prohrávat, abyste nebyl považován - za pitomce. Výzvou pro vás tedy je najít střední cestu mezi oběma krajnostmi. Zvládnete to - ovšem záleží na nasbíraných zkušenostech. Uvědomte si, že byznys stejně jako život je postaven na vztazích. Pokud při jednání porušíte pravidla slušnosti, budete každopádně o zkušenost bohatší.


(c) The New York Times Syndicate Dotazy v angličtině můžete posílat na e-mailovou adresu winning@nytimes.com. Otázka by měla obsahovat vaše jméno, město a zemi, kde působíte.

Zpracovali Miroslav a Jaroslava Prchalovi


*********************************
V počítečních fázích oslovení za účelem prodeje je nabídka samotná méně důležitá než explicitní sdělení nabídky a její jednoznačnost. Jinými slovy, nemůže být pochyb o tom, co jste potenciálnímu zákazníkovi nabídli.