07/12/2007
Thomas L. Friedman: Co íránské služby píší o USA

Chceme-li se dnes něco dozvědět o rovnováze sil mezi Spojenými státy a Íránem, můžeme si k ruce vzít dvě zprávy tajných služeb.

Tou první je poslední americký odhad situace v Íránu a dává nám jistě mnohem komplexnější pohled na to, co se tam děje. Druhý zdroj informací může představovat zpráva, která se jmenuje nejspíš Íránské národní zpravodajské hodnocení Ameriky. Nabízím svůj pohled na to, co bychom si v ní mohli přečíst.

Jistota americké závislosti

Adresát: Prezident Ahmadínedžád

Předmět: Amerika

Jak si jistě vzpomínáte, bezprostředně po 11. září jsme se detailně zabývali hrozbou, že by Američané mohli vyvinout utajený program, jak se zbavit závislosti na ropě. To by představovalo obrovskou hrozbou pro íránskou národní bezpečnost. Po Bushově Zprávě o stavu Unie z roku 2006 - ve které brojil proti ropné závislosti - jsme skutečně měli "vysokou důvěru" v to, že se objeví odpovídající americká politika čisté energie. Avšak mýlili jsme se.

Naše obavy, že Amerika usilovně vyvíjí tajný "Manhattan Project", který by ji zbavil energetické závislosti, byly "uklidněny". Americký Manhattan Project měl být z největší části založen na produkci etanolu z iowského obilí.

Naši analytici však na základě zachycených odposlechů lobbistů a kongresmanů potvrdili, že nejde o nic jiného než o nasypání mnoha miliard do kapes iowských farmářů a tamního zemědělství.

Je "velmi pravděpodobné", že nynější vysoké zisky z obchodování s ropou vydrží ještě desítky let. To zabrání jakýmkoliv otřesům našeho režimu.

Ano, poslední zpráva našich tajných služeb z roku 1990 zmiňovala, že po krachu komunismu se z Ameriky stává jediná světová supervelmoc, která může nabídnout muslimské mládeži přitažlivý způsob života. Ale to jsme se mýlili. Nyní máme "vysokou důvěru" v to, že Amerika je na cestě ke svému sebezničení. A to z níže uvedených tří důvodů:

Zaprvé: 11. září udělalo z Ameriky strašpytla, a tudíž hlupáka: "Válka proti teroru" je nyní natolik hluboce ukotvena v americkém uvažování, že považujeme za "vysoce pravděpodobný" další vývoz amerického strachu spíše než naděje. Nejspíše bude i nadále obhajovat takové věci, jako je mučení či věznice Guantánamo. A favorizovat takové lidi, jako je Guiliani, který popouzí celý zbytek světa.

Zadruhé: Americké mosty, cesty, silnice i širokopásmové připojení k internetu jsou možná na horší úrovni, než v ostatních průmyslových státech (včetně Číny). Věříme však, že americká opozice vůči vyšším daním způsobí to, že Amerika neudělá nic, aby zastavila svůj propad v této oblasti (navíc je zřejmé, že hlavními body kampaně budou manželství homosexuálů, pálení vlajky a spor o to, zda je křesťanská bible doslovnou pravdou).

Zatřetí: Kandidáti na amerického prezidenta jsou na hony vzdáleni základním hodnotám, které dosud dělají z Ameriky mocnou sílu. Jde hlavně o volný obchod, otevřenost přistěhovalcům a úctu k vědeckému bádání, ať jsou jeho výsledky jakékoliv. Naši analytici došli k přesvědčení, že vedoucí demokratka Clintonová už nevěří v globalizaci a vedoucí republikán Huckabee nikdy nevěřil v evoluci.

Velký Satan na kolenou

Američtí politici se rozhodli apelovat na ty nejhlubší extrémy ve svých ctěných stranách. A toužebně vyhlížejí "kouzelný proutek": sázejí totiž na to, že jejich problémy s dodávkami energií, rozpočtem, vzděláváním a sociálním zabezpečením prostě nějak bezbolestně zmizí.

Proto uzavíráme tuto zprávu s "vysokou důvěrou" v následující: je jen velmi málo pravděpodobné, že by se Amerika v dohledné době "postavila zpátky na nohy".

Kdopak potřebuje atomovku, když je Amerika v takovémto stavu?

Bůh je veliký.

Ať žije íránská revoluce.

Autor je zahraničněpolitickým komentátorem deníku New York Times