Předpoklady studovat jsou víc než znalosti
PODNIKY A TRHY, připravte se na zkoušky

Testování takzvaných obecných studijních předpokladů je novým trendem, který do přijímacího řízení zavádějí vysoké školy ekonomického typu.

Univerzity tak zkoušejí uchazeče především v oblastech verbálního a numerického myšlení, prostorové představivosti i symbolického myšlení.

Nejlepším způsobem, jak se na tento typ přijímacích zkoušek připravit, je procvičování příkladů z minulých let. Zájemci mohou také využít shrnutí testů ve specializovaných učebnicích. Příkladem takové publikace je například kniha Testy studijních předpokladů a základy logiky, která vyšla v nakladatelství Sokrates poprvé v roce 2002 a nyní je k dostání již její sedmé vydání.

Testy obecných studijních předpokladů a logiky jsou také součástí Národních srovnávacích zkoušek společnosti Scio.

Schopnost rozumět slovům, číslům a obrázkům

Testy verbálního myšlení zjišťují schopnost porozumění souvislostem. K jejich řešení je třeba znát pravidla pravopisu a mluvnice, mít dobrou slovní zásobu, porozumět logickým souvislostem textu. Otázky v testech jsou převážně zaměřeny na význam slov a logickou strukturu jazyka. Neexistuje tedy univerzální návod, jak se na ně rychle připravit. Zlepšení slovního myšlení je totiž spíše dlouhodobou záležitostí.

Testy numerického myšlení zase zjišťují schopnosti uchazečů pracovat s čísly. Důležitá je přitom rychlost a přesnost. Ten, kdo chce zvýšit své šance na úspěch u těchto testů, měl by si zopakovat malou a velkou násobilku, sčítání, odčítání, dělení a násobení desetinných čísel a zlomků. Zaměřit by se měl také na výpočty ploch základních obrazců, počítání průměrů a procent.

Vyplatí se zopakovat si i míry a váhy, časové jednotky, aritmetické a geometrické posloupnosti či abecední pořadí písmen. Hodit se může i schopnost "číst" čárové, sloupcové a koláčové grafy a statistické tabulky.

U většiny z numerických testů přitom odborníci doporučují postupovat ve třech základních krocích - pokusit se pochopit zadání, poté najít určité pravidlo a na závěr ho využít.

Úlohy týkající se testování prostorové představivosti, takzvané "obrázkové úlohy", školy také často zařazují do přijímacích řízení. Umožňují totiž zjišťovat inteligenci či schopnosti, aniž by předpokládaly matematické či verbální znalosti nebo výrazné zkušenosti. Šanci na úspěch při nich může uchazeč zvýšit například procvičováním vstupních testů do Mensy ČR (organizace sdružující jedince s IQ větším než 130). Uvádí se, že seznámení se s typickými úlohami zvýší IQ až o 10 bodů.

Testy studijních předpokladů využívají například na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze, Ekonomické fakultě VŠB-TU v Ostravě nebo Obchodně-podnikatelské fakultě Slezské univerzity v Karviné.

Vhodnou přípravou je samostudium nebo kurz

Studenti si často myslí, že se na testy obecných studijních předpokladů nelze nijak připravit, protože nezjišťují teoretické a praktické znalosti z oboru. Není to však pravda.

S trochou nadsázky totiž platí, že existuje-li nějaký typ přijímacího testu, na který se může uchazeč připravit rychle a efektivně, pak jsou to právě zkoušky studijních předpokladů.

Jak to udělat? Formou samostudia specializovaných učebnic nebo návštěvou přípravných kurzů. A protože testy studijních předpokladů chybí v osnovách středních škol, alternativní příprava je nezbytná.

Například Institut vzdělávání Sokrates už jedenáct let zajišťuje přípravu uchazečů o studium na vysokých školách. "Osmdesát procent lidí, kteří naše kurzy navštěvovali, uspělo u přijímacích zkoušek," říká Radim Kalabis z Institutu Sokrates.

Kromě kurzů pro test studijních předpokladů nabízí Sokrates i speciální přípravu ke studiu ekonomických fakult. Výuku zajišťují výhradně vysokoškolští pedagogové, kteří s institutem dlouhodobě spolupracují a znají požadavky jednotlivých škol. Připraveno ve spolupráci s Institutem vzdělávání Sokrates