Oběti krize? Někteří si tak jenom říkají
HN KARIÉRA, kariéra

Jejda, řekne si podnikatel či ředitel firmy, když se jednoho dne ráno podívá do e-mailu, "nemáme žádnou zakázku." Bum, krach a podnik je v bankrotu. Opravdu máme takovému příběhu věřit?

Úbytek a ztráta zakázek sice jsou jedním z hlavních rysů krize, kolik firem se však do této situace dostalo zcela nevinně? Za oběť krize se dnes označuje kdekdo. Jenže, některé podniky působí dojmem, že jejich šéfové rádi využili okolností, aby za ztrátou zakázek skryli pochybné hospodaření minulých let.

Pochyby vzbuzuje nejedna oběť. A to nechávám stranou část zahraničních hypotečních trhů, na kterých se půjčky rozdávaly tak neopatrně a nerozumně, že leckde neměly příliš daleko k podvodu typu letadlo.

Potíže však mají i někteří z těch, kteří nijak nepodváděli. V minulosti udělali "jedinou" chybu: nepřipravili se na riziko špatného vývoje ekonomiky. Může se krize navěky vyhnout někomu, kdo se spokojí s jediným velkým odběratelem? Někomu, kdo nikdy ani neuvažoval o náhradním nebo doplňkovém výrobním programu?

V ideálním světě by tato úvaha vedla k rozhřešení. Firmy, které přežijí, by se poučily z krachu těch ostatních. Staly by se zdravějšími, stabilnějšími, poctivějšími. Své příjmy by skládaly z více zdrojů.

Žijeme však v reálném světě. V něm je nyní nutné urvat aspoň něco ze zbylých zakázek. Bez skrupulí a moralizování. Za jakoukoli cenu, se zapojením všech metod, které si ve světě přidělování zakázek a veřejných soutěží dovedete představit.

Krize jednou skončí a přijde růst. Bylo by však naivní očekávat, že jeho základy budou veskrze zdravé a poctivé. Také proto můžeme s jistotou čekat, že krize časem nastane znovu.

martin.denemark@economia.cz
Autor/ři: Martin Denemark

Je u vás vítěz známý? Upřímnou soustrast...
HN KARIÉRA, kariéra

tvrdá realita



Kdo nejvíc pocítí šetření? Zaměstnanci? Klienti? Dodavatelé? Spřízněné firmy? Bude zajímavé sledovat, jak se to bude v různých organizacích lišit.

Dodavatelé už mají potíže. Nedostali nové zakázky. Jsou odkazováni na dobu, "až se bude vědět", "až bude líp". Jsou vyzýváni, aby snížili cenu. Platí se na hraně splatnosti faktur (nebo vůbec). Příručky pro manažery obohatí příhody z krize. Zatímco v nich přibude hrdinů z řad drtičů nákladů, v reálném životě narostou narušené osobní a obchodní vztahy, nad nimiž zvítězily cynismus a snaha na druhé straně trhnout co nejvíc.

Péče o klienty se podřídí situaci v jednotlivých oborech. Pokud je v nich ostrá konkurence, mají klienti šanci, že za stejné peníze dostanou totéž co loni. Tam, kde je krize nejintenzivnější, se občas dočkají vysokých slev, které mají podpořit skomírající prodeje (třeba v automobilovém průmyslu). Musejí však počítat s tím, že firmy přemýšlejí, jak jim poskytnout méně za více peněz.

Od zaměstnanců se očekává, že se na tlaku na dodavatele a omezování péče o klienty budou aktivně podílet. Bude to zkouška loajality a firemní kultury, protože souběžně jsou vlastní lidé cílem úspor. Propouští se nebo se - v lepším případě - neobsazují volná místa. Omezují se benefity a výdaje na zázemí pracovníků. Škrtí se investice i provozní náklady. Důvody, jimiž se jednotlivé škrty zdůvodňují, jsou postupem času stále trapnější.

V poctivě řízené organizaci nebude ušetřen nikdo - škrty zasáhnou celý její chod a okolí. V těch ostatních je však vítěz znám předem. Firmám spřízněným s vedením penězovody nevyschnou. Průtok bude nižší, ale je jistý. Stejně tak se nezastaví pračky na peníze. A ještě ke všemu vzroste korupce. Jako vždy, když ubývá zakázek.