Soukromý fond je založen za účelem ..

.....vygenerování zisku - především majitelům !
Moji matce uzavřel dědeček pojištění v r. 1918 u soukromé pojiš´tovny - jiné nebyly... Vklad vložil na dvacet let a v r. 1938 už nedostala nic- prostě zvolil špatnou pojišťovnu (jak se kdysi vyjádřil v podobném případě pan profesor-ekonom Klaus). Stejnou blbost udělal můj otec pro mně za války v protektorátu, naštěstí vložil jen část konečné částky a chtěl "přikládat" - už neměl kam. Soukromé pojištění v soukromé pojiš´tovně je vždy loterie, m ů ž e sloužit k nadlepšení, když máte kliku... pokud si uvědomíte, že existuje inflace a periodické krize, tak věřit na soukromý systém důchodového pojištění jako celého zabezpečení může jen pustý teoretik, osoba zmanipulovaná reklamou nebo šílenec ! Státní penze od dob Rakousko-Uherska si přepočítávali a garantovali důchodcům úředníci R-U, 1.republiky, za protektorátu, po osvobození, po únoru,po měně 1953, po r.1989 atd - takže žádná sláva, ale jistota, že nechcípnete hlady a neuslyšíte : sorry, špatně jste investoval.
Jiná píseň je skutečnost, že je povinné důchodové pojištění příjmem státu, součástí rozpočtu, a už 20 let ho stát krade na všechno možné - včetně zahraničních misí, místo, aby bylo na odděleném účtu a stát si poze "půjčoval" proti úročeným dluhopisům... až zestárneme my, řeknou nám: měl si spořit v DOBRÉM fondu (tedy bez Kocábů a zahraničních majitelů, kteří na finanční skupinu přenesou rádi své problémy)... problémy)...



Velmi bych uvítal politika, nebo nejraději politickou stranu, která by před sněmovními volbami řekla: V době krize vám nabízíme jen dřinu a pot,ale když ty volby vyhrajeme ,budeme dohlížet,aby vám ta práce byla řádně zaplacená.
Nic takového tu není.
Politik dnes ví,že se vyhrává jen na základě ekonomických slibů a lží a zvláště Paroubek se toho drží.Musí slíbit ještě větší bohatství,ještě větší sociální zabezpečení,ještě větší prosperitu, ještě větší výdělky,ještě větší jistoty,jinak nemá šanci.
Žádný politik a politická strana se neodváží voličům učinit nabídku - DŘINA a POT z obav o hlasy ve volbách. Místo toho nás dvě nejsilnější strany oslovují hesly „řešení místo strašení“ (ODS) a „jistota po socialisticky“ (ČSSD).
Ta jistota je heslo konzervativní, které po druhé světové válce používal ve volbách už německý kancléř Konrad Adenauer : jen žádné experimenty, prohlašoval ! Zadruhé je slovo jistota cítit pachem nehnutosti až stagnace a z časů novějších známe přece „jistoty“ reálného socialismu. Máme své jisté, z ničím nehýbat a nic nového nehledat,to jsem slyšel od soudruhů 40 let.
Svět a naše Evropa přitom stojí na přelomové hraně ,před budoucností plné zásadních změn. Je zde krize, ta přišla a zase odejde, ale svět už nebude stejný jako před krizí. A jestli si levicový lid myslí že se Česká republika tomu všemu Paroubkovými sliby a jistotami vyhne ,je Česko na nejlepší cestě k bankrotu a chudobě .
Skoro sto let dával západ příklad světu svou rozmařilostí a rozežraností. Nyní bude muset jít Západ příkladem v sebeomezování.
Jen Čína s Indií mají dohromady skoro tři miliardy obyvatel. Navíc těmto zemím roste síla, kterou si mohou svoji cestu k ekonomické nadvládě vynutit,----na úkor EU,Česka a všech ostatních. Nic realističtějšího na stole není!
Už teď válcuje naši ekonomiku mnohem levnější „Východní zboží“.



trochu rozumu...

by asi měli vzít do rukou zaměstnanci Boston Globe. Deseti procentní snížení platu za současného stavu bych považoval za vcelku schůdné řešení. Předpokládám, že pokud budou trvat na udržení pracovních podmínek, bude to opravdu v krátké době likvidační. Přistoupením na snížení platu by získali trochu času a mohli najít něco jiného - pokud by jim toto nevyhovovalo. Společnost NYT za tento stav nemůže, je to jen obchod a když není kupce... Nezbývá než alespoň na chvíli sklopit uši a současnou situaci přijmout. Je to jen můj názor. Názor člověka, kterého se současná krize také dotkla a to velmi podobným způsobem.


Odbory

mají svoji hrdost, radši poslat podnik do kopru, než se dohodnout s vedením a dělat za míň...


přesně tak

proč dělat ústupky, že? Primární je zachovat si životní standard za jakoukoliv cenu a nevnímat hlasy z okolí. "Potřebujeme 1/10 z vašeho platu, abychom zalepili díru v naší lodi." "Ale to není moje loď, opravte si to jak chcete a jestli půjdete ke dnu, tak vás ještě zažaluji..." "Hmmm, tak nic, začněte spouštět záchranné čluny..." - asi takto lze debatu mezi odbory a vlastníkem podniku s finančními problémy reprodukovat.