Jak se tabulkový manažer se zlou potázal

Určitě už jste někdy potkali manažera, který jakoby ani zdánlivě nedodržuje přísné a pragmatické poučky podnikání, a přesto jeho firma funguje a vykazuje zisk. Určitě jste se někdy i pozastavili nad lidmi, kteří mávnou rukou nad různými firemními směrnicemi a řídí své oddělení spíše citem. Ale také určitě znáte i takové, kteří bez vypracované tabulky nebo grafu nenajdou ani cestu do vedlejší kanceláře. A oni ji ani kolikrát nehledají, protože necítí potřebu vidět jiného člověka, natož kolegu, který s nimi pracuje na společném úkolu. Mají přece dobře zpracované projekty a na komunikaci maily.

Můj známý manažer a majitel firmy o 1400 lidech řídil svůj podnik 16 let. A přestože jej řídil spíše citem a pro některé lehce chaoticky, vykazoval zisk. Neustále se učil za pochodu, občas navštívil nějaký kurz, ale vždy se řídil svými vizemi a dokázal pro ně nadchnout lidi kolem sebe.Po tolika letech řízení, obchodování a neustálých inovací se rozhodl, že si trochu odpočine, a najal si manažera jako výkonného ředitele. Vysokoškolák, ekonom, absolvent různých kurzů. Dohodl se s ním, že má dva měsíce na to, aby se seznámil s celou firmou, a potom ať mu navrhne, jak bude postupovat.

Výkonný ředitel byl rychlý a se svým asistentem, také ekonomem, jej po měsíci a půl pozval na prezentaci, kterou nazval Řízení změn. Po hodinové prezentaci lezly ubohému majiteli oči z důlků, protože svou firmu nepoznával, netušil, že je na tom tak špatně, ztrácel se v záplavě tabulek a grafů. Pravil, že již tenkrát mi chtěl zavolat, protože měl pocit, že je v hluboké depresi. Nabyl dojmu, že celá ta léta řídil svou firmu špatně, že mohla být mnohem dál a že vlastně nic neumí. Na poradě vedení souhlasil s restrukturalizací a byl velmi zvědavý na to, jak si nový manažer povede. Měsíc se nedělo nic. Schválně ani nechodil do provozu a do kanceláří, aby se do toho nepletl. Další měsíc se zase nedělo nic, jen měl trošku pocit, že se méně obchoduje. Řekl si, že to bude nějaký výkyv, na ty byl ostatně z minulosti zvyklý.

Potom potkal staršího zaměstnance, který mu s výčitkou v hlase řekl, že si nikdy nemyslel, že jej po tolika letech jenom tak propustí. Když si zavolal šéfa personálního, dozvěděl se, že je to nařízení výkonného ředitele, který přikázal propustit 10 procent zaměstnanců z každého oddělení. Svolal poradu vedení a žádal vysvětlení. Výkonný ředitel mu sdělil, že je to preventivní opatření, protože obchody klesají a musí se omezovat výroba, aby se nevyrábělo na sklad. Majitel pravil, že to chápe, ale že se musí zeptat na dvě věci. Za prvé, proč obchody klesají, a za druhé, proč propouští jednoho z nejlepších konstruktérů. Jako odpověď se mu dostala opět řada tabulek a grafů. Když se na ně podíval pořádně, zdálo se mu, že jsou nějaké obecné a že je snad i někde viděl. Zastavil propouštění, i když výkonný ředitel nesouhlasil a varoval jej, že tím přivodí firmě těžké potíže.

Večer seděl nad grafy a přemýšlel, kde je viděl. A tu mu to došlo. Otevřel známou knihu o managementu a tam všechny byly. Ráno se prošel po fabrice, popovídal si s lidmi, zjistil, že výkonného ředitele ještě neviděli, trochu znali jeho asistenta a dobře znali jeho maily. Zavolal si tedy ředitele a zeptal se jej, kdy byl naposledy v provozu nebo kdy se bavil naposledy s obchodním týmem. Ten mu řekl, že přece od nich dostává reporty a nepotřebuje s nimi ztrácet čas.

Výkonný ředitel je ve výpovědi, protože mu bylo majitelem doporučeno, aby šel tabulky vyrábět raději jinam. S majitelem teď společně přemýšlíme, jak co nejrychleji odstranit škody napáchané mezi lidmi. Naštěstí nebylo působení výkonného ředitele ve firmě dlouhé, přesto - ještě je co napravovat.

Eduard Hilšer
poradce
společnost Takt


********************************************************************

V kvalitě potravin socialismus nad kapitalismem v Česku vítězí!

Moji prarodiče říkali, co za blivasy se žralo za Protektorátu. Byla válka, byl hlad a všechno bylo na příděl. Náhražky kávy, margarín, šizený chleba, šizené rohlíky. Vstupem ČR do EU se vše vrátilo. Co se Hitlerovi nepodařilo válkou, to se dnešní EU podařilo "mírovou cestou." V současné době dochází z druhé fázi likvidace českého zemědělství a proud zahraničních šmejdů zde vrcholí. Naše potravinářství se snaží této nekalé konkurenci přizpůsobovat a z kvalitních produktů českých zemědělců dělá šmejdy, které se snaží držet cenovou konkurenci zahraničních blivajsů.

Je to samá náhražka. Kravský tuk je nahrazován tukem rostlinným (sójovým). Mléko se nesrazí, nejde z něj udělat domácí jogurt. Ale stojí 8,90 Kč. Nekupte to! Jogurty nejsou jogurty, je to jogurtová hatlapatla, do které je narván škrob nebo želatina, aby toho bylo víc. Jsou v tom usmrceny mikroorganismy. Ale stojí to 4,90 Kč. Nekupte to! Sýry nejsou sýry, ale náhražky, z nichž je mléčná bílkovina nahrazena bílkovinou rostlinnou (sója) anebo škroby .
http://zena-in.cz/clanek/neni-syr-jako-syr/kategorie/syr-a-vejce
Mléčné zmrzliny či šlehačka, ty se též nepotkaly s mlékem, dělá se to všechno z umělých náhražek. http://www.vitalia.cz/clanky/serial-o-zmrzline-vazne-vite-co-jite/

České párky jsou dnes z většiny plněny sójou, moukou nebo separátem. Co je to separát. Z kuřete se vyjmou prsa a stehna, která se prodávají zvlášť. Zbytek - tedy kůže, kostra a vnitřnosti se rozmixují, přecedí, obarví na červeno a přidavají se do párků a klobás, v případě párků do 40,- Kč za kilo tvoří spolu se sójou, chemikáliemi, céčky atd. jejich hlavní složku. Kdo kupujete dražší párky a nemáte je přímo z nějaké malé porážky, nejásejte. Tyto humusy se dnes přidávají i do dražších párků. Jak jsme však byli ubezpečeni Informačním centrem bezpečnosti potravin, t tvrdého strojního oddělování při výrobě separátu (SOM) se získá velmi jemná masová pasta složená z částic menších než 1 mm, takže nehrozí žádná újma na zdraví. Akorát, že to žereme!
http://www.vyzivaspol.cz/clanky-casopis/mytus-rozemletych-kosti.html
http://www.bezpecnostpotravin.cz/Index.aspx?ch=552&typ=1&val=92144&ids=3496
Různé bůčky a slanina je dnes vyráběna zejména z polských prasat, která mají jinou strukturu masa, než prasata česká, která jsou více masitá a jejichž bůčky obsahují více masa. Na polských bůčcích je to samé sádlo, ale nekupte to. Je to bílý a bílý maso je přece dietní!
http://finweb.ihned.cz/c4-10070860-21691470-006000_d-ceske-potraviny-sama-nahrazka
Hovězí maso, které obchodníci kupují od jatek jako maso z krav za pár korun, je prodáváno jako kvalitní maso z mladých býčků. http://www.bezpecnostpotravin.cz/Index.aspx?ch=552&typ=1&val=92140&ids=3496 http://www.bezpecnostpotravin.cz/Index.aspx?ch=552&typ=1&val=92140&ids=3496

Kečupy a hořčice nejsou hořčice, je to voda s moukou nebo se škrobem, ve které je s bídou 10% skutečného kečupu nebo skutečné hořčice. Dnes už se na některých „kečupech“ vyskytuje na druhé straně malý název “kečupová “ či “rajčatová omáčka.“ Tyto blivajsy se v regálech tváří jako kečupy, ale viděly rajčata leda tak z rychlíku. Maso, zejména dovezené, je "nastavováno" vodou, které je do něho injekčně vpravována. Konzervy obsahují blíže nespecifikouvanou hmotu, která nemá z kousky dobrého masa, které jsme nacházeli v socialistických konzervách, nic společného. Landšmít, který se dřív vyráběl z masa a dal se nakrájený opéct nad ohněm, je dnes nedefinovatelný prejt z kůží a šlach slepený obarveným škrobem, který se vám buď po napíchnutí na knotlák rozpadne nebo nad ohněm rozteče. Dřívější pochoutka - lečo s moravskou klobásou se dnes nedá žrát, protože ta zelenina vypadá, že už jednou někomu prošla žaludkem a ta klobása je sójová, chuťově je to na pozvracení. Paštiky a pomazánky jsou nastavovány škrobem, moukou a drůbežími separáty. Prošlé maso ze supermarketů je očišťováno octovou vodou, nakládáno do marinád a prodáváno jako specialita k letnímu grilování. Různé saláty jsou zakonzervovány tak, aby vydržely, ale skutečnou majonézu viděly leda tak z rychlíku. Dorty a dezerty jsou vyráběny z náhražek, stejně jako různé oplatky a tyčinky. Sirupy nejsou vyráběny z ovoce, ale jedná se o vodu z cukrem, ve které je ovocná příchuť. A dalo by se pokračovat.

Takových a různých dalších šmejdů žereme stále více a více. Nezoufejme, bude hůř. Po likvidaci českých chovů vepřového dnes dochází k likvidaci českých chovů hovězího. To, co k nám chodí nyní ze západních zemí EU, či z Brazílie, jsou většinou staré zásoby zamraženého masa, které by ve Francii či v Německu nežral ani pes. Výjimku tvoří výběrové ekologické maso z Argentiny, jehož cena činí přes 300,- Kč/kg. Jinak maso, které se dováží pro dolních 10 miliónů, je většinou téměř prošlé. Některé maso obsahuje dokonce různé nemoci, které byly v Česku vymýceny již za první republiky či krátce po druhé světové válce. Zvěřina dovezená z ciziny obsahuje svalovce. Nehořekujme, na něco umřít musíme!