I ve dvaceti je těžké být mladý

Není lehké jako mladý být opravdu mladý. Mladí by měli přicházet s provokativními novými nápady. Spousta mladých ale neví, jak se vlastně projevit, jak ukázat svoje myšlenky, kde je vlastně vzít, kde se berou, jak se k nim člověk dostane.

Na internetu si dnes každý najde cokoliv, ale to je právě ta léčka. Není potřeba se snažit něco vymýšlet, když už to existuje, miliony nových nápadů každý den. Mnoho mladých řekne, že má super nápad a předloží něco okoukaného z youtube. Někdy z naivity, že to je jedno, že to moje je vlastně trochu jiné, někdy z prosté vypočítavosti, že se to stejně nepozná.

Ale kdo kde učí, jak být originální? To není přece vůbec lehké, zvlášť ne v situaci, kdy se zdá, že už tu opravdu všechno bylo. Ale nebylo a nikdy nebude. Vždy se zdálo, že už je vše vymyšleno, že se věci jen opakují a že se už nedá přijít s něčím novým a vždy zase někdo s něčím novým přijde.

Vždy mě překvapí, jak málo odvahy mají mladí, jak s klidem prezentují ta největší klišé. Ale přitom ani nevědí, že dělají něco špatně - prostě se jen drží trendu, který se jim líbí. Ale nikdo jim možná neřekl, že když z toho trendu něco nevezmou a neposunou svojí invencí dál, tak je to, co dělají, bezcenné.

Právě ten internet, jeden z nejúžasnějších vynálezů vůbec, z něhož je možné čerpat jakékoliv informace, je zároveň past, která dusí kreativitu. Je tak snadné si najít ze svého oboru to, co se dělá kdekoliv ve světě, a věc jednoduše převzít. Je tam tolik inspirace, tolik úžasných věcí, které vlastně ještě nejsou známy, a to pokušení je vybrat a prezentovat za své je velké. A je stále také těžší to zjistit.

A tak největší zdroj informací současnosti je rovněž brzda vlastní kreativity, když si neumíte z prezentovaných věcí vzít to nejcennější - tedy "jak a proč" se odlišují od ostatních - a ten princip použít v hledání vlastního nového postupu.

Zatímco v mnohých oborech výměna informací může pomoci, třeba ve výzkumu, kde nějaká informace může pomoci nejít cestou, kterou někdo již vyzkoušel a která nefunguje a ušetří vám čas, tak v designu, reklamě či architektuře svádí k následování úspěšných líbivých trendů bez vlastního přínosu.

Mnohdy tak bývají nejúspěšnější právě ti, kteří vůbec nesledují, co dělá jejich konkurence, a jdou si svou vlastní cestou. Bývají to uzavření morousové, kteří nekomunikují se světem, ale jsou schopni přijít na úžasně originální věci. Těchto lidí ale je už čím dál méně a mezi mladými se už téměř nevyskytují vůbec.

Nemůžeme se divit, že mladí jsou denně několik hodin na internetu a hledají tam to, co je zajímá. Je však důležité je naučit, jak s těmi informacemi nakládat, aby byly jejich zdrojem pro to, co nedělat, protože to už existuje, a jak najít svou vlastní originální cestu. Je to tím těžší, čím víc informací absorbujete, protože ony se vám ukládají do mozku a v jejich množství po čase těžko zjistíte, zda to, co vás napadlo, je vaše myšlenka nebo někde hluboko v mysli uložený nápad, který jste někdy viděli na internetu.

Každý mladý, kdo v nějakém oboru začíná a chce být originální, by měl mít ve svém počítači složku věcí, které obdivuje a které právě proto nebude nikdy následovat. Je to ale hodně trýznivá složka.


Eda Kauba
kreativní ředitel Euro RSCG


****************

Eva

Zrušte nesmyslné ministerstvo pana Kocába!

# Na dovolené v Řecku jsem se od místních dozvěděl, jak tam řeší "cikánskou otázku". Odpověď byla jednoduchá.

# V Řecku je postoj státu k cikánům jednoduchý (žádní rómové tam nejsou!!!)

# Pokud pracuješ pro stát a platíš daně (jako většina) stát pracuje pro tebe. Pokud nepracuješ a neplatíš daně, stát nepracuje pro tebe a je jedno, jsi li fialový, bílý nebo černý. Cikáni ve větších městech mají svá oplocená teritoria a tam pokud kočují - přespávají a žijí.

# Stát se o ně nezajímá. Obecně se však cikáni pasovali do role uklizečů ulic od vyhozeného železa, spotřební elektroniky a nepotřebných věcí. Tyto suroviny svážejí na výkupní místa a inkasují za tyto odevzdané suroviny peníze.

# V Řecku žije asi okolo 11 mil. obyvatel a 80% země pokrývají hory (neúrodné).Těch 20% úrodné půdy uživí všechny Řeky a ještě jim zbude!!! Jsou soběstační i v pěstování rýže!! Běžně na trzích je v nabídce tak 5 - 6 druhů rýže, Ve velkém se tam pěstuje i bavlna, tabák a hlavně ovoce a zelenina.30% populace pracuje v zemědělství! Největším průmyslovým odvětvím je námořní doprava - je 3 největší na světě. Příjmy z turistického ruchu jsou pro Řeky s podílem asi 30% také velmi důležitým zdrojem státních peněz.

# Řecký stát ale umí být velmi vstřícný k mladým lidem. Pokud mladá rodina si pořídí 3. dítě, tak stát poskytne této rodině dotaci na koupi osobního auta a rodina jej může koupit v ceně bez daně! Vozidlo je opatřeno červenou SPZkou a pokud policista takové vozidlo zastaví a neřídí jej osoba, která vozidlo kupovala s dotaci od státu, privilégia jsou rázem pryč a navíc ostuda a pokuta. Po 5 letech ho může první majitel teprve prodat.

# Školství funguje tak, že pokud oba rodiče pracují a platí daně, všechny děti mají školství do maturity zdarma včetně stravování. Pokud jeden rodič pracuje a druhý né - děti mají školství zdarma, ale stravné si musí hradit a pokud žádný z rodičů nepracuje, musí děti platit školu od 1. třídy třeba až do maturity, včetně stravného.

# Řekové jsou v podstatě takoví pohodáři, kteří si rádi posedí v hloučku svých přátel nebo rodiny na své verandě, nebo balkónu a přehnaný spěch je vzácnou výjimkou. 98% obyvatel jsou věřícími pravoslavné církve, která klade velký důraz na rodinu. 2 procenta obyvatel jsou muslimové, bez vyznání a ostatní víry a božstev.

# Ve vnitrozemí a na venkově téměř neexistuje kriminalita a ve městech je velmi výjimečná. Prostě v Řecku se téměř nekrade.

# Stát zakázal na území celého Řecka herní automaty.

# Drogy jsou tam neznámou věcí, protože rodiny a víra jim nedovolí něco podobného.

# Pokud nechce mladík nastoupit povinnou vojenskou službu, tak o to může požádat úřady a ty mu vystaví bez problému "modrou knížku". Dnes je služba v řeckých ozbrojených silách tak vážená, že žádosti o "modrou knížku" by se daly počítat na prstech jedné ruky, protože to má svá úskalí. Hlavním problémem je vystavení a celoživotní vlastnění "invalidity", která majitelům modrých knížek neumožňuje práci ve státních službách, a jistotou posledního místa na všech seznamech, které stát pro uspokojování svých občanů musí vytvořit. Není osobou,která je volená, při podpoře v případ nezaměstnání je posledním na řadě, při žádostech o byt, transplantaci... prostě nic nedáš pro stát - stát nic nedá tobě.

# V zemi, kde vzniklo slovo demokracie, je účast ve volbách do parlamentu povinná a neúčast je zpoplatněna velmi vysokou pokutou. Jestli však do volební urny volič vhodí obálku s hlasem nebo bez,je už na voliči. Výsledky voleb tam nikdo nezpochybňuje.

# Je zajímavé, že v Řecku neexistují extrémistické strany a taky není proč. Menšiny se buď přizpůsobí většině nebo alou - nechceme Vás tady.

# Ve vedení země se střídají dvě velké strany Socialisté a demokraté.

# Jazyk je pro Řeky velkou chloubou a jsou na svou historií pyšní a mají být na co. Je zajímavé, že v průběhu mé dovolené jsem nikde neviděl a ani neslyšel žádné interpretace u nás tak známých písní a melodií z produkce USA, Anglie a dalších patlanin. Řekové jsou velmi hrdý a sebevědomý národ, západní kultura tam je nepodstatná, bez zájmu řeckých obyvatel.

*******************

Ano, díky své pověsti mají problém sehnat práci...

1) Proč, když práci dostanou, do ní nechodí každý den jako ostatní?
2)Proč neposílají své děti pravidelně do školy a nekontrolují, zda mají úkoly a p? Nepracují-li,mají na to dostatek času.
3) Proč je okolo nich tolik nepořádku, špíny, zničených věcí? Na úklid mají víc času, než pracující.
4) proč si nakupují tolik zlatých prstenů, řetězů a šperků, jsou-li v sociální tísni a proč nejprve neuhradí nájem, elektřinu a p ?
Takových otázek jsou desítky a nesouvisí přece vůbec s tím, že neseženou zaměstnání. Naopak, výplata dávek by měla být podmíněna dodržováním běžných pravidel !


***********************

Morální hazard

Jestliže se finanční kapitál chová jako zdivočelé stádo, musí se mu dát ohrada. Je krajně nemorální a nelidské, aby si zisky soudruzi bankéři rozdělovali a své ztráty za ně platil v dotacích bankám daňový poplatník a oni si ještě vyplatili bonusy.Pokud však přijmeme za princip současného kapitalismu, že jeho motorem je hamižnost, egoismus a sobectví, tak se nelze ničemu divit.

**************************

Že by nikdo nechtěl změnu?

Filozofové se shodují na tom, že společnost degraduje. Ekonomové zase tvrdí, že hospodářství nevzkvétá, a to jsme si nesáhli ještě na úplné dno. Arogance našich zvolených politiků se zvyšuje dle hesla: Všichni jsme si rovni, jen někteří z nás jsou si rovnější.

Individualismus, klientelismus a protekcionismus to vyhrává na celé čáře. Nepravdivá prohlášení a plané sliby zaplavují média. Slušnost je považována za slabost. Porušování dohod za chytrost a nepracovat se alespoň některým z nás vyplatí," tak asi tak by mohl vypadat novoroční projev prezidenta České republiky.

Tedy alespoň ve chvíli, kdyby si členové naší výkonné moci uvědomili, že kromě nich žije v naší zemi ještě deset miliónů lidí. Jenže díky reformám „Cikrtů, Julínků a Rathů“ zdravotnictví neléčí. Monopoly zneužívají svého postavení. Továrny, které 100 i více let fungovaly, najednou chátrají. Zemědělci krachují. Obdělávat pole se nevyplatí. Chovat dobytek je ztrátové. Nezaměstnanost roste.

Učitelé jsou žáky utiskováni. Sportovní hvězdy, které zapomínají, že by bylo dobré občas místo dobře placeného klubového dresu v cizině obléci i dres reprezentační, jsou podle některých médií našimi vzory. Znalosti studentů se snižují, historie je jim často vykládána podle dogmatiků, kteří neakceptují právo na vlastní názor. Ztrácíme schopnosti předků.

Televize nás opíjí seriály, jejichž umělecká hodnota se rovná nule. Zprávy v médiích jsou tendenční, často v ní dostává prostor jakási TOP strana, jejíž předseda neumí ani pořádně česky. Naše předchozí národní pýcha ve všech oblastech byla rozdrcena.

Zásoby plynu a ropy se na celém světě zmenšují. Mezinárodní napětí roste. Rusko nám nabízí plyn a ropu, Amerika radary a rakety. Naše politická reprezentace dává paradoxně přednost radarům, přestože to většina obyvatel republiky nechce.

V centru měst naši předci vlastnili nejlepší ochody, nyní tam jsou Vietnamci nebo rozbitá okna polorozpadajících se domů. Pěstovali jsme jablka, dnes je dovážíme. Chovali jsme krávy na maso a mléko, nyní je ve velkém vybíjíme. Říkají nám, že pěstovat obilí je ztrátové. Hledá se zástupný nepřítel pro zastínění skutečných problémů – teroristé, extrémisté, takzvaná nestátotvorná opozice…

Žijeme ve spotřební době, spotřeba se cení víc než výroba, spotřeba se cení víc než znalosti, možná však spotřebováváme sami sebe a svoji budoucnost.

Čínský export pořád roste. Spojené státy se zadlužují a jejich největším věřitelem je právě Čína. Kdysi průmyslově rozvinutá Česká republika vyklidila perspektivní východní trhy, ostatně nyní už téměř nic nevyrábíme, jen můžeme montovat složité hi-tech technologie vyrobené jinde. Tedy alespoň do té doby, než se výrobce přesune trochu dále na východ.

V EU nás díky nevybíravé „kulturní“ atrakci Entropa neberou vážně. Jsme nespolehlivou figurkou na velké šachovnici mezinárodní politiky. Přesto posíláme své vojáky tisíce kilometrů daleko bojovat za co…?

Rodina už neznamená pro politiky, komentátory a bohužel i část společnosti to, co dříve. Zadlužujeme sebe a svoji budoucnost. A tak kupujeme na dluh, na co už dávno nemáme. Stát, polostátní firmy, občané i jimi „milovaní“ politici. Všichni jsou nespokojeni, ale že by nikdo nechtěl změnu…? Blíží se parlamentní volby v ČR. Inu, uvidíme…

Václav Prokůpek