Česká Republika je jeden veliký zaopatřovací ústav

Když čtu jak se to v ČR podniká,tak nevím jestli se mám smát anebo plakat. Česko je jeden veliký zaopatřovací ústav, kde vládne doktor Chocholoušek.
Bydlím (už dlouho),podnikám a zaměstnávám lidi v Irsku a kdybych tady měl stejné podmínky pro byznys jako v česku, tak se raději podříznu než abych někoho zaměstnával.
Pracovník je zde placen týdně (manuální pracovníci) anebo měsíčně (povětšinou úředníci. Z toho se také odvíjí výpovědní lhůta,která je buď týden anebo měsíc. Pokud pracovník pracuje pro mě více než tři roky, má právo na odstupné - týdenní mzdu za každý odpracovaný rok. Některé podniky toto libovolně zvyšují na vlastní triko - pokud na to mají.
Pro mě to znamená, že mohu najmout pracovníka v podstatě ihned když ho potřebuji a pokud to je lempl, tak ho také mohu v podstatě ihned propustit. Znamená to ale také to, že tento pracovník pokud je skutečně dobrý může ihned opustit mě a já budu pracně a draze shánět náhradu, takže si ho musím jako zaměstnavatel patřičně vážit a samozřejmě platit odpovídající plat. Pro lemply je to motivace nebýt lemply. Nedovedu si představit, jak bych vedl byznys v českých podmínkách. Připadá mi,že češi si myslí, že jim okolí včetně zaměstnavatele dluží živobytí a to i když jsou lemplové,neználkové a lenoši. Tím nemíním, že všichni češi jsou takoví,ale zákon jim to umožňuje. Pár čechů jsem zde zaměstnával,mnohé několik let a myslím si, že přes počáteční šok si rychle navykli a tento systém jim vyhovuje mnohem lépe než ten český s plenkami. Je to pro obě strany férovější a zcela určitě důstojnější.
Když někdo kdo je dobrý vidí lepší flek anebo dostane lepší nabídku,tak hurá za šéfem se buď dohodnout o lepších podmínkách anebo pryč za lepším a to hned. Tlak na obě strany.
Čeští důchodci neví co by chtěli, - ti zdejší dostávají 240 eur na týden a to je stejné pro všechny nezávisle na předchozím výdělku. (Mimochodem,třeba průměrný nájem za průměrný byt je kolem 800 eur/měs.) a každý dělá co může bez toho aby křičel,že je stát zodpovědný za jeho štěstí. Každý ví,že na stáří se musí šetřit od mládí a dle toho si strukturuje své výdaje a úspory. V českých poměrech se to zdá být jako kompletně nová myšlenka,přestože od revoluce už uplynulo dvacet let.
Pro lidi,kteří nemají na bydlení je sociální síť financovaná státem, - v česku mají - stále - regulovaný nájem ať vydělávají tisíce nebo miliony.
Připadá mi,že to co je tam potřeba je respekt, - a ten začíná u seberespektu.
Nevím, - možná to mám za tu dobu popletené, ale rozhodně preferuji systém,kde se musím postarat sám o sebe,ale také od nikoho jiného nic nepožaduji. Je to jednodušší.




Každý podnikatel zřizuje pracovní místa podle své potřeby, ne podle propagandistických potřeb politiků. Když nebude mít odbyt, nebude mít důvod, když bude po jeho službách a výrobcích poptávka, pracovní místa zřídí a pracovníky si najde bez ohledu na krizi, Paroubka, nebo Topolánka. Samoúčelnost z takovýchto návrhů přímo vyzařuje, z jakých analýz vycházejí mi není jasné.



Vy jste hlavní problém našich pracovně-právních vztahů vystihl zcela přesně.
Problém je totiž v tom, že většina Vám podobných vyžaduje po zaměstnavatelích "sankce"! Copak vy platíte zaměstnavateli nějakou sankci za to, když Vás příjme? Že je to blbost? Ale jistě, jenže o nic menší, než chtít po zaměstnavatelích sankci za to, když Vás propustí!
Pracovně právní vztah je smlouva mezi dvěma subjekty - Vámi, který nabízíte své dovednosti a zaměstnavatelem, který vám za to nabízí dohodnutý plat. Jeden bez druhého, ale ani druhý bez prvního se neobejdete. neobejdete.
Žádný zaměstnavatel Vás nepropustí, pokud pro Vás bude mít práci a pokud bude s Vaší prací spokojen!!! (byl by sám proti sobě).
No a pokud některá z výše uvedených podmínek neplatí (buď nemá pro vás práci, nebo jste ulejvák), tak proč by za vaše propuštění měl být sankcionován právě zaměstnavatel? (minimálně v tom druhém případě byste měl být snad sankcionován spíše Vy). (nemyslím to osobně na Vás - Vás neznám, ale hovořil jste za propouštěného zaměstnance).




Neviditelná noha trhu je tu...

Když asi před patnácti lety navštívil Prahu americký profesor Dennis Meadows, spoluzakladatel Římského klubu a jeden z autorů známé knihy Meze růstu a spoluautor knihy Překročení mezí, tak zareagoval na ideologické blábolení Václava Klause takto (volně cituji): Ponecháte-li všechno neviditelné ruce trhu, nebudete se stačit divit, až vás neviditelná noha téhož trhu nakopne.