01/12/2009
Japonsko skrze imigraci pomáhá chudým zemím, EU jen vytváří agresivní chudinu

Pro mne nejzajímavější informace v článku: počet cizinců se za posledních pět let zdvojnásobil, z původních cca 2.5% populace jich je nyní 5%.

Pořád jde o číslo, které nedělá problémy, obzvláště s ohledem na původ imigrantů: slovanské národy, které se snadno integrují a asiaté, kteří vynikají v hospodářské kriminalitě, ale ne v násilí.

Až se dostaneme na úroveň afro-evropských států jako Francie co do podílů imigrantů i struktury (v rámci bratrského přerozdělování posvěceného EU), nebude již cesty zpět.

Vybudovat multikulturní společnost je velmi snadné, řada lidí se na tom dokonce obohatí (levná pracovní síla pro nekonkurenceschopná průmyslová odvětví), krátkodobě to posílí státní rozpočet (trochu jako život na dluh), humanisté mají radost.

Ale jde o jízdenku jedním směrem ke světlým zítřkům plným národnostních třenic a vysokých státních výdajů na sociální podpory. Také se mne nikdo neptá, zda bych raději žil v méně zalidněné zemi a zda mi vyhovuje takhle rozmělňovat národní bohatství.

Také nikdo z humanistů jaksi nechápe, že rasismus a nacismus nejlépe bují ve společnostech s národnostními menšinami a naopak nejvíce tolerantní jsou národy žijící v homogenním prostředí.

K imigrační politice se lze stavět mnoha způsoby. Mě by vyhovoval takový, který nepřiznává imigrantům žádná práva získat občanství a upravuje jejich pobyt zde čistě jako pracovní s budoucím návratem do rodné země.

Něco takového v minulosti uplatňovalo Japonsko a proto lze srovnávat dopady evropského rozdavačného, amerického proimigračního a japonského pracovního přístupu:

(západní) Evropa - zaplavena miliardami přistěhovalců především z Afriky. Jejich potomci mají plná práva občanů EU, ale protože pocházejí ze sociálně slabých rodin, patří převážně ke spodině zcela závislé na sociálních dávkách. Krátkodobý povzbudivý impuls pro ekonomiku získaný zaměstnáním pracovitého imigranta je nyní těžce splácen živením jeho potomstva, které již nemá stejnou pracovitost a je stejně líná jako ostatní Evropané: navíc ale s plnými právy a téměř negramotná, násilná a podporovaná se segregovat, nikoliv nucená k integraci. Jak bude Evropa vypadat je vidět ve Francii. Humanismem k nacionalistickým stranám a brzo již i prezidentovi. Rodné země imigrantů těží ze svých uprchlíků jen minimum, jsou motivovány jich produkovat co nejvíce.

USA: v dobách, kdy imigraci tvořila prchající elita z Evropy ale i Asie (intelektuální i prostě jen aktivnější), rostla s jejím přílivem i síla státu.
Dnes je ale migrace tak snadná a svět je globální, takže inteligence nemá důvody preferovat USA pro svůj rozvoj, imigranty tvoří ekonomičtí uprchlíci, kteří nepřevyšují schopnostmi průměr populace v rodné zemi. USA byla vždy multikulturní, současné oslabování převahy evropských národů jejich integritu neohrožuje, jen půjde o jiný stát než dříve.
Rodné země imigrantů těží ze svých uprchlíků jen minimum, jsou motivovány jich produkovat co nejvíce.

Japonsko: drží si národnostní "čistotu", pracovní sílu využívá k práci a s úsporami ji posílá zase zpět do rodné země =>tím původní zemi pomáhá zdaleka nejvíce, protože ji posílá kvalifikovanou a "bohatou" střední třídu.

Japonský přístup je evidentně nejlepší jak pro Japonce, tak pro chudé země, odkud se imigranti rekrutují. Jen ho z ideologických důvodů v EU nezavádíme.