Zákazník náš pán. Platí to u vás?

Jeden můj známý si nedávno koupil poměrně drahý přístroj, k němuž chyběl návod. A protože je jedním z těch, kteří instrukce pečlivě studují, měl potřebu jej získat. Prošel celý internet a jediná verze, kterou našel, byla v jazyce jemu nesrozumitelném. Nezbylo tedy nic jiného, než aby zavolal na "help line".

Obrnil se trpělivostí, vytočil bezplatnou linku a čekal na instrukce. Následovalo deset minut "rozhovoru" s mašinou, který by se s mírnou nadsázkou dal interpretovat asi takto: Dobrý den, vítejte v Kocourkově, pro hlavní nabídku zmáčkněte jedničku. Chcete-li utřít nos, zmáčkněte dvojku, pro podrbání za krkem zmáčkněte trojku, masáž zad dostanete na čtyřce..." U čtyřky kamarád zapomněl, co že byla ta jednička, a tak zvolil pětku vyzývající ke komunikaci s operátorem - toužil jenom vše rychle vyřídit a zavěsit.

Ale ouha! Pod operátorem se ukrývalo další menu. Konečně se po patnácti minutách "sexy" umělého hlasu ozval z telefonu živý lidský hlas, jemuž mohl vypovědět svůj příběh o chybějícím návodu. Avšak i tady se objevil háček. Tento lidský hlas nedisponoval těmi správnými znalostmi, aby vyřídil požadavek, a tak velmi slušně přepojil mého přítele na jiné oddělení... Je vám to všechno nějak povědomé? Ano, řeč je o přístupu k zákazníkům.

Další příběh známe asi všichni: Byl pátek, poslední den náročného týdne, proto se kolega rozhodl odměnit sebe i manželku příjemným večerem. Čas načerpat nové zážitky a změnit prostředí, řekli si a zvolili restauraci, kde ještě nebyli. První dojem super, příjemná atmosféra, tak akorát na klidnou večeři ve dvou.

Sedli si ke stolu a čekali. Deset minut uběhlo jako nic, obsluha nikde. Servírce nalepené na baru se dařilo pár úspěšně ignorovat. Když se pod tlakem mávající ruky mého kolegy konečně odlepila, hodila na stůl jídelní lístek a odcupitala navázat nuceně přerušený hovor s barmanem. Ano, říkáte si, to už měl být první signál vstát a najít si jiné útočiště. Ignorance totiž pokračovala po zbytek večera. Z jídelního lístku polovinu pokrmů neměli, uplynula věčnost, než jídlo dorazilo, obsluha se za celý večer neusmála, upoutat její pozornost byl výkon hodný mistra vyjednavače. Prostě zkažený večer.

A co mají oba příběhy společného? Obsahují zdánlivě banální pravdy o zákaznickém servisu. Investice do školení vašich pracovníků služeb se vám určitě vyplatí, ale jen tehdy, mají-li reálnou šanci vašim zákazníkům pomoci a základní předpoklady slušného chování. Kolovrátek se sladkým hláskem, anebo bezduchá mrtvola bez energie a úsměvu způsobí více škody než užitku. To raději investujte své peníze do něčeho jiného.


Eva Williams
členka představenstva Tesco stores ČR & SR


Strana zelených

je uskupení nebezpečných dogmatických šílenců , které je třeba izolovat v Bohnicích a třiktát denně jim ordinovat elektrické šoky.
Jinak o škodlivosti a neškodnosti tuků a cukrů a jiných tkz. škodlivých potravin rozhoduje energetický výdej jedince. Co je v potravinách škodlivé jsou aditiva, konzervanty, barviva,... to co do toho přidává chemicko-potravinářský průmysl.
Kdo celý den sedí v kanclu nesmí žrát jak protržený, kdo celý den kope krumpáčem klidne si dá kus špeku a pivo k večeři a nebude mít ani vysoký tlak ani "cholesterol".
A jestli potřebujete další daně na rozkrádání tak to řekněte rovnou a neoblbujte. Nazdar!

Pokrytci

Současné zdravotní pojištění nemá se skutečným pojištěním nic společného, nebo-li neexistuje vztah mezi rizikem a výší pojistného. Jak tohle politici vyřeší? Změnou systému pojištění? Nene, oni prostě potrestají opět všechny - tlusté, netlusté - plaťte všichni. Kdyby aspoň byli upřímní, a nedělali z nás blbce - je přece evidentní, že zavádění takových daní není vedeno žádnou bohulibou starostí o blaho voličů, ale jen další povedený způsob, jak rozdělovat víc, víc, víc... Nicméně děkuji Straně zelených, že mi ušetřila pár desítek minut, které bych pravděpodobně věnoval čtení jejich volebního programu.



Naprostý souhlas

Místo toho, abychom změnili socialistický systém zdravotnictví a zdravotního pojištění, stává se socialismus ve zdravotnictví argumentem pro neuvěřitelné zasahování do životů lidí.

Skutečné tržní zdravotní pojištění by trestalo nezdravý životní styl vyššími platbami pojistného (např. u kuřáků, obézních lidí, apod.). Tím by byl problém vyřešen, protože lidé, kteří více riskují a nedbají na své zdraví by logicky na pojistném odváděli více.

Místo toho nás bude sledovat Big Brother, jestli každý den cvičíme, nejíme vepřové, nepijeme Coca Colu a nejíme ve fast foodech. Jsme jako stádo dobytka a politici jsou naši chovatelé, kteří si určují, jak nás správným způsobem vykrmovat, abychom byli zcela podle jejich představ. A mnohý dobytek ještě navíc tleská svým chovatelům.

Nechť každý nese sám zodpovědnost za své zdraví a životní styl. V opačném případě totiž vede argumentace politiků, dovedena ad absurdum, k totalitě, kdy budeme muset všichni denně povinně hodinu cvičit a na každého bude dohlížet k tomu určený vládní komisař.




Ekonomické zákony jsou jen jedny... A proto existuje i jeden společný zájem jak zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů... Aby vše fungovalo co možná nejlépe...

Tam, kde někteří lidé dostávají bez práce prakticky to samé, jako ti, co pracují, tam to nikdy fungovat nebude...

Sociální dávky mají pomáhat potřebným, nikoli zvyšovat životní úroveň populaci a ubíjet podnikatelskou aktivitu pod náporem vysokých daní...