Naprosto přesně vím, že okamžikem, kdy jsem jako třináctiletý kluk začal vnímat Ameriku jako něco, co je hodno následování, byl nejprve oblet měsíce v roce 68 a pak přistání na něm o rok později. Amerika té doby za to stála. Stejně tak jsem si jist, že toto rozhodnutí prezidenta je jedním z řady dalších, kdy Spojené státy prohrávají tu nejdůležitější válku, válku o přemýšlení lidí na celém světě. Vojenská priorita nebude stačit. Amerika díky opouštění vlastních hodnot už přestává být vzorem i pro sebe sama. Demokracie devastovaná lobingem. Morálka nahražená politickou korektností. Cena osobnosti vážená jen jeho majetkem. Debilizace společnosti. Velké společnosti bez vize,zaměřené pouze na maximalizaci krátkodobého zisku. Konec jakékoliv podnikatelské morálky. Opouštění národní schopnosti cokoliv vyrábět a produkovat. Produkce a ekomomicky vynucený export neuvěřitelného šuntu z Hollywoodu takových kvalit, že musí odradit každého trochu přemýšlícího člověka. Takže Čína. Jenomže Čína je nám hodně cizí a je to škoda, protože Amerika přes některé výstřelky, byla dobrý a docela tolerantní leader světa.



Ono bylo skutečně jenom otázkou času, kdy Amerika dojede na své velikášství. Ekonomika, která je založena více-méně jenom na výrobě zbraní a aut v době, kdy začíná být problém s vývozem válek do světa, skončí na úbytě. Sklady zbraní jsou plné, auta začínají frčet zahraniční, s lepší ekonomikou a cenou - začátek konce ekonomické slávy. Rusko se uzbrojilo trochu dřív, mělo slabší ekonomiku, ale Amerika jej bude bezpečně následovat a brzy začneme mluvit o kolosu na hliněných nohou. Většina historických velmoci se zlikvidovala sama zevnitř a neúprosně tohle čeká i Ameriku. V rámci boje proti vnějším nepřátelům si nevšimla, že největším nepřítelem je sama sobě. Bude stačit nějaký skrytý spouštěcí impuls a rozsype se přesně jako ZSSR. Možná to nebude ani dlouho trvat.