Z Lidového domu nám někdo vynesl dopis, který přišel do pošty úřadujícího předsedy Bohuslava Sobotky.

Vážený příteli, milý Slávku, myslím, že nastal čas, abychom uzavřeli naši kultivovanou předsjezdovou diskusi, za jejíž korektní průběh bych Ti chtěl tímto zcela soukromým otevřeným dopisem poděkovat.

Napadlo mě, že dřív, než se stanu řádným předsedou ČSSD (nikoliv "úřadujícím", jako jsi teď zase ty, jako jsi byl už tenkrát po Grossovi, to je ten makléř, jak jsi za ním stál až do konce a já chyběl), bychom mohli kampaň uzavřít veřejnou debatou kandidátů.

Vím, že pro Tebe nebude jednoduché něco takového podstoupit. Zvlášť když jsi teď v sobotu se mnou prohrál i v Ústeckém kraji. Nicméně, a to je myslím dobrá zpráva pro nás oba, kteří jsme oddáni myšlence modernizace sociální demokracie, časy se mění a ani v Ústí už automaticky nevyhraje Kateřina Brožová, jak si ještě nedávno myslel Jiří Paroubek, Tvůj věčný zastánce Petr Dimun i Jaroslav Tvrdík, kterého já osobně bohužel vůbec neznám.

A už vůbec ne Petr Benda, na nějž jsi tolik sázel. Musím ti otevřeně říci, že podobné typy politiků nemají v mé nové moderní sociální demokracii místo.

Hodlám se opírat výhradně o nezkompromitované politiky nové generace, jako je například Roman Houska, který díky osobnímu nasazení dokázal navýšit počet členů své okresní organizace Chomutov tak, že by mu mohla závidět lecjaká organizace krajská, či Jaroslava Palase, který tak výhodně prodal Setuzu strategickým partnerům Pitrovi s Mrázkem.

Rád bych Tě, milý Slávku, ale ujistil, že s Tebou i nadále počítám. Ve stranickém životě bych Ti rád navrhl uvolněnou funkci místopředsedy Ústřední revizní komise. Nedovedu si představit nikoho vhodnějšího.

A pochopitelně pro Tebe s potěšením najdu to nejlepší místo i po našem předpokládaném návratu k vládní odpovědnosti.

Vzhledem k tomu, že post ministra financí budu muset coby premiér (to je funkce, kterou jsi mohl mít na jaře 2005 i Ty, kdybys na to býval měl odvahu a nejel radši na dovolenou do Egpyta) bohužel navrhnout našemu přirozenému koaličnímu partnerovi Vítu Bártovi. Myslel jsem, že by Tvým schopnostem a zkušenostem nejlépe vyhovovala funkce předsedy nově zřízeného sněmovního podvýboru pro přípravu etických pravidel a zprůhlednění náhrad. Aspoň někde by se tak možná poznalo, že jsi prý vystudoval práva.

Kdyby ses však sám rozhodl pro návrat do občanského života, abys ve svých čtyřiceti letech konečně poprvé poznal život "obyčejných pracujících lidí", jimiž tak působivě argumentuješ, věř, že bych Tě velmi postrádal, ale s těžkým srdcem bych to pochopil.

Vím, že když někdo sedí od čtyřiadvaceti let ve sněmovně, činí mu vnímání běžného světa poněkud problém. I proto jsem se poslancem stal až v šestadvaceti.

Zkus se prosím Tě zeptat Dimuna, jestli by Tě na takovou debatu pustil. I Jiří Paroubek Ti určitě rád poradí, jak to udělat, abys mě semlel jako kafemlejnek. Místo i čas nechávám na Tobě, je to jen Vaše věc.

A jestli chceš, můžeš si na mnou navrhovanou debatu vzít i tu slavnou oranžovou šálu, v níž jsi kdysi tak věrně stával za Jiřím Paroubkem. Já osobně jsem ji už ovšem dávno vyhodil.

S nekonečnou úctou

Tvůj Michal