„…jsou určité věci, je jich relativně málo, které jsou ze zákona zakázané a trestné (vraždy, krádeže, násilnost atd.). Pak je spousta věcí, které zakázány nejsou, tudíž jsou legální, ale zároveň ve společnosti panuje silné přesvědčení, že „to slušný člověk nedělá“. A pak jsou věci, těch je nejvíc, které jsou povoleny a žádné morální stigma na nich nelpí.

Nové levici se ale v 60. letech nelíbila ta kategorie druhá. Proto z ní sňala mravní stigma. Ale zanedlouho se jí nelíbilo, jak lidé jednají „osvobozeně“ (od morálky) – a proto začala požadovat rozšíření té sféry první, sféry státních zákazů a příkazů. Následek? Společnost se stala nejen méně mravní, ale i méně svobodnou…“