Milí spoluobčané
již je poměrně pozdě, díky stupiditě nakupujícího a způsobu odměňování vrcholných manažerů (krátkodobé cíle a obroské přeceňování manažerů) je dnes poměrně pozdě cokoliv zachraňovat, jsme ve spirále dolů. dolů.

Jednoduše není možné levně nakupovat a hodně vydělávat.

A sechnat schopného manažera na ředitelskou pozici je prakticky nemožné, málokdo již má pokoru zaměstnance (jímž pořád je) a sleduje něco jiného než své osobní cíle. Naše firma takové hledá již 8 let a marně, nakonec se zpátky vesla ujali vlastníci a firma je opět v původním profitu.


Re: Milý spoluobčané
Ano, to je pravda! To je ten trend, kdy rádoby "úspěšní" manažeři jsou schopni vést jakoukoliv firmu v jakémkoliv oboru (vidíme i v politice a státních institucích), ale krátkodobému profitu a vlastnímu prospěchu podřídí všechno. No a za 2-3 roky své nesmyslné práce odcházejí jako úspěšní manažeři zničit nějakou další firmu.


Bankovní mrakodrapy v USA
Během posledních 20 let se některá celá výrobní odvětví přesunula z USA do Číny (plasty,elektro, textil,obuv,atd) a v Číně nestačejí vyrábět a v USA řeší problémy s nezaměstnaností. USA doplatily na vychytralost - předpokládaly , že z bankovních mrakodrapů budou diktovat podmínky. To fungovalo na začátku období, ale postupem času se z toho stala až absolutní závislost na čínské výrobní ekonomice. ekonomice.


Proč hledat skutečné problémy u sebe, když je můžeme hledat jinde že? USA jsou už tak arogantní zemí, že se raději budu vyhýbat jejim výrobkům co to půjde. Nebudu podporovat politiků arogantních blbů, zlodějů a teroristů.


Může být nekrytá měna podhodnocená?
Základní otázkou je, jestli vůbec může být ničím nekrytá papírová měna podhodnocená. Takováto měna je totiž kryta pouze výkoností ekonomiky daného státu a státní mocí, která nařizuje používání této měny. Tím je dána vrchní hranice hodnoty. Spodní ale dána ničím není. Nebo se snad někdo domnívá, že stát je povinnen udržovat vždy maximální možný kurz? Vždyť vlády mohou kdykoliv měnu oslabit svým rozhodnutím - tištěním dalších peněz.

O podhodnocené měně tedy podle mne nemůže být řeč - maximálně o měně, která nedosahuje svého maximálního potenciálu.

Jinak ten zákon se cly zavání nejen porušováním pravidel WTO, ale pokud by na to čína přistoupila, tak by kurz její měny byl zcela v rukou vlády USA. Je to opravdu nebezpečná obchodní válka. Je ovšem otázka, kdo by na ní tratil více. USA již totiž nejsou v pozici jako dříve, kdy byli jednoznačně nejsilnější zemí světa a mohli ostatním diktovat. Podle některých druhů výpočtů je dokonce čínská ekonomika již dávno větší než ekonomika USA.


Přesun výroby
Celé je to důsledek přesunu výroby do Číny, kvůli snaze o maximalizaci zisků výrobců ze západních zemí.

V USA a Evropě nezaměstnanost, v Číně otrocká práce a ničení životního prostředí.


Re: Přesun výroby
doporučuji zjistit si více informací o číně a nejlépe si tam i zajet. U nás je stále zažitá představa číny jako levné nekvalitní dílny s otřesnými podmínkami která vše exportuje. Skutečnost je dost odlišná. Pracovní podmínky jsou sice mnohem tvrdší než na západě, ale to jsou i podmínky v Korei či Japonsku. Západ si prostě odvykl pracovat a nutí do toho i ostatní. Místo, abychom se snažili být nejlepší, přemýšlíme, jak ostatním házet klacky pod nohy. Tato taktika se ale ddlouhodobě nevyplatí.

Ohledně exportu to již také není pravda - Čína se stává významným trhem a řada společností produkuje většinu produkce pro domácí spotřebu. V Číně je totiž víc spotřebitelů, než v celém západním světě dohromady. Export je pro některé společnosti dnes již jen doplněk. Již se nebavíme o vývozu z číny, ale o vývozu do číny. ASi se Vám to nebude líbit, ale Čínský trh je prostě mnohem větší a lákavější než evropský i americký. I pouhých 20% střední vrstvy představuje větší kupní sílu.



Obávám se, že nemáte pravdu. Tohle je názor, kterým se lidé na západě často utěšují a vymlouvají se na něj. Na jednu stranu má sice Čína poněkud jiné pojetí práva duševního vlastnictví a k řadě prohřešků je tam větší benevolence, nadruhou stranu ho v mnoha směrech respektují. Částečně jistě také proto, že z Číny se stává i vědecká velmoc. ČLR výrazně podporuje výzkum a svá výzkumná pracoviště tam přesouvají i světové společnosti. Hlavními motivy nejsou v tomto případě náklady, ale možnost být blíže výrobě případně snaha uniknout západním regulacím a občanským aktivistům, což výrazně komplikuje výzkumy genetické (jak embrionální, tak rostlin), pokusy na zvířatech a řadu dalších aktivit.



Čína si také řadu duševního vlastnictví zajistila díky zákonu, který nutí zahraniční společnosti podnikat v číně společně s tamním partnerem, a oba partneři získávájí práva k duševnímu vlastnictví, které do společného podniku vloží druhá strana. Čínský trh je ale tak velký a dynamický, že do tohodrtivá většina společností jde. Cílem společností totiž není mít v šuplíku patenty, ale zpeněžit je.

V důsledku toho má řada čínských subjektů velimi zajmavá portfolia práv duševního vlastnictví.

Prachsprosté kopírování a vydávání za originál je samozřejmě i v číně nezákoné. Spíše je jinak nastavená hranice, co je ještě přípustná inspirace, a co již kopírování. Tuto hranici mají ale dost posunutou i v Japonsku nebo korejské republice. Ale pomlouvat čínu je mnohem snažší.