Podpis - jen formalita
Pokaždé, když se na něco přijde se veřejní funkcionáři vymlouvají na to, že podpis byl jen formalita (kauzy Kalousek, Drobil, Vondra). Pěkný kecy. Když něco podepíšu, tak si za tím musím přece stát. Od čeho vlastně dostávají plat??? Pokud podepíší nějaký dokument, tak snad činí až po jeho přečtení a na základě své úvahy, že věc je v pořádku. Jakmile se něco provalí, zní tu jen písnička, já nic, já muzikant. Ale nějaké výmluvy typu podpis=formalita by ostatní vůbec neměli brát v úvahu, jednou podepsal, tím na sebe vzal odpovědnost a konec



Tak mě napadá jeden citát, kterej na to sedí celkem dobře :)
„Realita společnosti je taková, že tisíce a tisíce lidí vedou tichý život zoufalství, kde pracují v práci, kterou nenávidí, aby mohli koupit věci, které nepotřebují aby udělali dojem na lidi, které nemají rádi.“


Lidi pořád jenom brečí!
Tyhle nářky nechci slyšet! Chtěli jste moderní dobu a kapitalismus máte ho mít! Chtěli jste si svobodně vybírat své zástupce lidu, máte to! Nebreč te! Jestliže na něco nemám prachy, tak to nekupuji, nepořizuji si to, nepůjčuji si. Holt zůstanu o chlebu a vodě a budu bydlet v chatrči. Když vím ,že mám malej plat a dělám ve fabrice, kde mi můžou propustit, nepořizuji si děti. Nebrečte, že máte dvě děti, ženu na mateřské a nemáte najednou práci. Není nikde napsáno, že má mít každý děti, že má na to právo. Lidi začněte se chovat racioálně. Prostě takhle zlej svět je. A jestli nědko bere málo, ať si najde jinou práci, to je jednoduché. Chtěli jste konkurenci, máte ji, všude, včetně hledání zaměstnání. Kdo se nepřispůsobí, tak holt v kapitalismu nepřežije. Máme to, co jsme chtěli, tak už nebrečte. Já mám taky sám 2 malé děti a manželku na mateřské, vím, jak je to těžký, ale nebrečím dokola na diskusích a nenadávám na systém. Nadávat můžu tak sám sobě, že jsem buď blbej nebo línej.


Britský monetární systém
Probém dneška je, že většinová společnost nemá ani potuchy o skutečné podstatě současných peněz. Všichni je chtějí aniž by věděli co vlastně představují. Vzato do důsledku, to co dnes používáme, nebo jsme nuceni používat nemá s pojmem peníze moc společného. To po čem dnes zdegenerovaná konzumní společnost pase není nic jiného než virtuální svět v podobě čísel a obarveného toaletního papíru. Dokonalý nástroj kontroly v rukou soukromého bankovního kartelu.
Prapůvod tohoto principu "chování a pasení" lidí je starý tisíce let. Vždy tu existovala osvícená a velmi dobře informovaná kasta lidí, která pomocí své informační a technologické převaze kontrolovala většinovou společnost. Není tomu jinak ani dnes. Zatímco dříve to byla armáda, náboženství či další nástroje kontroly, dnes to jsou peníze.
Pokud si někdy lidé uvědomí, že současný otrokářsko-ekonomicko-finanční systém je pouhé lineární letadlo odsouzené k tvrdému pádu, budou si muset položit otázku zda v tomto systému pokračovat či ne.


Řekne už někdo konečně pravdu?
Všichni ti finanční poradci chodí jako slepí kolem holého faktu o našem finančním a otrokářským světě - jakékoliv vydané peníze jsou vlastně vytvořeny z dluhu a kdyby se najednou měly splatit všechny pohledávky i s úrokem, tak tolik peněz zkrátka na světě není, ať už se jedná o fyzickou, nebo elektronickou podobu. Takže kdyby všichni měli finanční rezervu a nikdo dluhy, systém by to nejen nepovolil, ale navíc se dávno předtím zhroutil - protože to vyhovuje jenom tomu, kdo nás pase a chce držet neustále v šachu... A tihle poradci jsou jenom žoldáci ve službách ďábla, kteří zaprodali svoji duši a svědomí za pár světských výhod navíc.


Socialismus/komunismus i liberální kapitalismus...
...se chovají vůči lidem v zásadě stejně.
V obou případech to dopadá tak, že průměrný člověk má přesně na uživení a skoro nic mu nezbyde. Za socíku to je kontrolováno a řízeno centrálně, za "kapitalismu" to řídí "trh" (ale přiznejme si, že svobodný trh je kvůli gigantickým intervencím státu řízeného politickými gaunery a jejich lobistickopijavičními kumpány do "svobodné ekonomiky" stejně víceméně iluze).
Lidé zbavení majetku - třeba i nevelkého - nemohou vytvořit spokojenou, stabilní a zodpovědnou společnost. Socialismus zestátněním vede k lhostejnosti a pasivitě, kapitalismus koncetrací majetku v rukou úzké skupiny vede k zoufalství a nenávisti. Hezky je o těchto věcech pojednáno v papežských encyklikách věnovaných sociálnímu učení Církve.