Policista Mazánek se zachoval přesně tak, jak měl
- celou věc nahlásil svým nadřízeným. Údiv Kalouska, že si vyšetřovatel tajemství nenechal pro sebe, bohužel jen ukazuje, jak si jeden z nemocnějších lidí v zemi představuje běžný postup při vyšetřování případů dotýkajících se politických špiček. Nepěkné zjištění, zvlášť když si můžeme být jisti, že tak zdaleka nesmýšlí sám.
Kalousek navíc ve svých posledních veřejných výstupech volí slovník, který příliš ukazuje na jeho pocuchané nervy. Informace o jeho telefonátu není "pomluva estébáckého charakteru"- nicméně, když už se budeme chtít vracet do doby, na niž Kalousek odkazuje, napadne nás cosi o významných telefonech krajských stranických tajemníků.
Vyzývat Kalouska k odchodu z vlády, je zbytečné, neboť nic takového pochopitelně neudělá. Stejně by nás ale velmi zajímalo, co si o aktivitě svého místopředsedy myslí Schwarzenberg a co tyhle móresy připomínají jemu.



Je v zásadě úplně jedno, co Kalousek
do telefonu řekl vyšetřovateli Jiřímu Mazánkovi. Možná mu chtěl popřát hodně štěstí při vyšetřování, možná chtěl nabídnout svůj odborný právní názor na nákup letadel CASA nebo se třeba chtěl přihlásit se svým svědectvím. Nebo možná opravdu Mazánkovi řekl, že u policie skončil, neboť všichni víme, že Miroslav Kalousek je schopen zavolat komukoliv v jakoukoliv denní či noční hodinu a sdělit mu cokoliv, co mu právě leží na srdci.
Ale to je vážně jedno, neboť platí jediné: Ministr vlády prostě policejnímu vyšetřovateli takto volat nesmí. Pokud by se snad opravdu chtěl přihlásit se svědectvím, je velmi vhodné poradit se s právníkem a postupovat přísně úřední cestou, při níž zůstávají příslušné záznamy. Pokud by snad sám poručík Mazánek potřeboval s Kalouskem hovořit, jistě si ho pozve sám. A tím výčet přípustných kontaktů mezi policejním vyšetřovatelem a ministrem končí.