Model: Italeri 7051
Autoblinda AB.41 je italské kolové obrněné vozidlo používané v období druhé světové války k ozbrojenému průzkumu a později k policejním operacím. Bylo vyzbrojeno kanónem Breda ráže 20 mm lafetovaným ve věži a kulometem ráže 8 mm lafetovaným v korbě vozidla. Zvláštností AB.41 jsou řiditelné obě nápravy a dvě stanoviště řidiče, což v praxi umožňovalo pohyb oběma směry bez ohledu na „předek“ a „zadek“ vozidla.
Celkem bylo vyrobeno kolem 550 vozidel používaných Italskou armádou, z nich bylo 37 zabaveno Němci po italské kapitulaci v roce 1943 a dalších 20 bylo vyrobeno přímo pro Wehrmacht. Německé označení bylo Panzerspähwagen AB41 201(i).
Model
Po přečtení příznivé recenze na Internet Modeleru a po shlédnutí sestaveného modelu na E-day jsem pořídil stavebnici Italeri.
Krabička
s bočním otevíráním má na horní straně akční kresbu, na spodní straně barevná kamuflážní schémata pro tři ze čtyř nabízených verzí – čtvrtá je titulním obrázku.
Pohled dovnitř
Stavebnice obsahuje pouze jeden rámeček jemně detailních dílků. Příjemným momentem jsou disky kol oddělené od pneumatik (byť plastových), jemné provedení kanystrů, nářadí a dalších drobných dílů, naopak rozpaky budí stopy po vyrážečích z formy, které na pohled ruší zejména ve vybrání pro rezervní kola. Naštěstí po osazení kol nebudou vidět, ale pokud někdo rezervní kola neosadí, bude se muset s tímto detailem vypořádat. Malým zklamáním jsou pneumatiky bez jakéhokoliv náznaku vzorku.
Stavba
Výše zmíněná recenze mě trochu vystrašila popisem stavby korby. Ta se skládá z oddělených obvodových dílů a uzavřená je shora samostatnými panely. Nicméně, celou sestavu se mi podařilo zkompletovat napoprvé a v jednom kroku, výrazně pomáhají vodící kolíky. Pokračoval jsem kompletací podvozku, kde jsem nenarazil na jakékoliv problémy. Po vložení podvozku do korby jsem zjistil, že mezi krycími díly a podvozkem je malá škvíra, tak jsem shora na krycí díly vlepil destičku. Stejně tak jsem vlepil destičku na zadní část podvozku nad nápravou abych uzavřel průhled do motorového prostoru.
Následovalo barvení podvozku a vnitřku korby a po zaschnutí slepení obou částí. Mezitím jsem pokračoval stavbou věže. Chvilku jsem uvažoval o ponechání poklopů v otevřené poloze, i s ohledem na pěkně ztvárněný závěr kanónu, ale nakonec jsem se rozhodl poklopy uzavřít, neboť jsem byl příliš líný na dopracování interiéru. Totéž platí i pro průhledy řidičů.
Jediným trochu problematickým místem je připevnění kol a zde se vyplatí následovat postup popsaný na Internet Modeleru: nasadit bez lepení pneumatiku na disk a pokusit se kolo dopasovat do blatníku. Pokud nevychází do středu, lze jeho polohu upravit ořezáváním čtvercových plošek na nápravě. Tímto způsobem lze vyřešit jak vodorovnou, tak svislou polohu a dosáhnout žádaného postoje na všech kolech. Jakmile spoj nápravy a disku zaschne, je možno pneumatiku opět sundat, čímž se otevře prostor pro barvení podběhů a disků.
Stavbu jsem dokončil náhradou stupaček kouskem drátu a výrobou nové antény s rozvinutou růžicí. Z původní antény jsem použil pouze kloub, zbytek je z drátu.
Zbarvení a označení
Nejprve jsem uvažoval o některém z pestrých kamuflážních schémat, ale nakonec jsem se rozhodl pro vozidlo v pískové barvě s trikolorami. Chvilku mi trvalo zjistit jaký odstín má mít písková – v návodu je uvedena pouze jako Italian Sand. Přes katalog ModelMaster a převodní tabulku IPMS Stockholm jsem se dostal na barvu Humbrol, ale ta se mi zdála příliš tmavá. Takže nakonec je celé vozítko natřeno pískovou Humbrol 63. Na to přišla vrstva lesklého akrylového laku ModelMaster 4638 a obtisky. Jejich kvalita je na hony vzdálena „plechům“ dodávaným ve starších stavebnicích Italeri – jsou velmi tenké a velmi přesné. Použil jsem jen velmi malé množství vodičky Agama Adhesol a kapku Agama Hypersol – zejména největší trikolora to rozhodně snese. Následovala vrstva matného laku ModelMaster 4636 s lehkou příměsí rezavé (Rust – ModelMaster 4675), vytažení detailů jako prolisy na discích a žaluzie na motoru matným lakem s příměsí černé, zaprášení tmavým prachem StarDust SD06 a navrch jedna vrstva matného laku ModelMaster 4636. Nakonec přišel na řadu výfuk, kde jsem na pískový základ natupoval v matném laku zachycenou tmavou zem StarDust SD05 a navrch přidal našmrdlanou oranžovou Humbrol 18 a matný lak. Následovalo dobarvení kanystrů zelenou Humbrol 155, upevňovacích pásků pískovou Humbrol 63 a patiny tmavým prachem StarDust SD06. Nářadí má násady pískové Humbrol 250, hlavy zelené Humbrol 155 s odření hliníkovým metalizérem Humbrol 27002, upevňovací pásky pískové Humbrol 63 a patina opět tmavým prachem StarDust SD06.
Závěr
Vozidlo jsem dokončil přilepením kanystrů a nářadí, jako poslední přišla na řadu anténa.
Celá stavba proběhla na moje poměry velmi rychle za nějakých sedm večerů po dvou hodinách, což samo o sobě vypovídá o kvalitách modelu. Jednoznačně doporučuji nejen skalním fandům italské techniky, ale i všem, kteří už jsou unaveni ze všech Hetzerů, Tygrů, StuGů, džíms, DUKV a podobných věcí, které staví každý. Zcela vážně uvažuji o Saharianě AS42.
Fotogalerie