Letoun Jak-23 vznikl jako poslední člen rodiny, započaté adaptací stroje Jak-3 pro pohon proudovým motorem, označené Jak-15. Deset letounů tohoto typu bylo v roce 1949 dodáno do tehdejšího Československa a plánovala se licenční sériová výroba. Později však bylo rozhodnuto o výrobě modernějších letounů MiG-15, takže dodané stroje posloužily, stejně jako v zemi původu, k seznámení personálu s moderní technikou.


Stavebnice Jak-23 pamatuje lepší časy Kovozávodů Prostějov. V průběhu doby jsem ji měl (a zlikvidoval) několikrát, nyní jsem si ji velmi výhodně opatřil s úmyslem vyzkoušet "nové" technologie vytváření kovového povrchu. Jaká krabička? Za 12 Kč pytlík dílů, obtisky a návod. Klasika Kovozávodů, slušná tvarová přesnost, pozitivní detaily povrchu. Opět jedna z "krabiček", tzn. nepouštěl jsem se do jakýchkoliv výraznějších úprav s tím, že si vyzkouším zejména povrchovou úpravu. Model se stavěl celkem dobře, s výhradami již dříve zmiňovanými v jiných recenzích - zejména lícování polovin trupu není úplně nejlepší. Pozornost jsem zaměřil na:

sací kanál motoru: odbrousil jsem zaslepení dílu 13, zespodu jsem vybrousil dno podvozkové šachty a do přepážky vestavěl světlomet

šachta příďového podvozku: v originále příliš mělká, je vhodné ji prohloubit, tj. vytvořit znova

pilotní prostor: vanu (díl 1) jsem zcela nahradil novou vyrobenou z destiček (včetně přepážek), sedadlo jsem opatřil zezadu vedením a zepředu upínacími pásy, palubní deska je upravená z dílu 2 a opatřená obtisky jednotlivých přístrojů, knipl je zhotovený z tyčinek a doplněný o lanové převody, zaměřovač je nově zhotovený, překryt kabiny je vytažený z fólie přes původní díl 31

výstupní tryska (díl 14) je prodloužená pomocí trubičky a zaslepená, příslušný otvor v trupu je upraven aby mezi trupem a tryskou vznikla malá spára

anténní systém je z vláken vytažených nad plamenem, opatřený "izolátory" z bílé barvy

hlavně kanónů v přídi jsem nahradil kousky injekční jehly

Letoun jsem provedl v barvě kovu metalickou barvou Agama, nanášenou na jednotlivé panely různým směrem a pak rozleštěnou. Obtisky výsostného označení jsou ze stavebnice s vyjímkou znaků (KR-17), které jsou v obtiskovém archu příliš malé (viz foto a příslušný předpis, stanovující výšku znaků na 4/5 výšky plochy, na které jsou umístěny), takže jsem použil ze zásob (snad písmena z archu USAF?). Konečná povrchová úprava je polomatným akrylovým lakem ModelMaster. Vyzkoušel jsem, co jsem chtěl, a ještě mám docela hezký a poměrně neobvyklý model.