Zlín 226 je třetí v řadě slavného československého cvičného letounu. Jeho první varianta vznikala tajně již za druhé světové války a vyráběna byla od roku 1946. Zástavbou šestiválce Walter Minor 6-III vznikla verze Z-226 ve variantách A (akrobatická), B (vlečná) a T (základní cvičná). Později byl letoun znovu upraven zástavbou motoru M-137A (verze 226M), případně doplněného o stavitelnou vrtuli V-503A (verze 226MS). Již před drahným časem, v dobách, kdy po vstřikovaných stavebnicích AZ-model ještě nebylo ani vidu ani slechu, jsem pořídil stavebnici od Aeroteamu. Již po otevření krabice je zřejmé, že jde o shortrun první generace, čemuž odpovídá množství a kvalita detailů, absence odlévaných a leptaných doplňků a velmi spartánský stavební návod. Na druhou stranu - shoda s předlohou se zdá být na dobré úrovni, navíc stavebnice má potenciál pro řadu přestaveb (viz např. můj Z-526AFS z téhož zdroje). Díky jednoduchosti modelu je stavba poměrně snadnou záležitostí, nicméně kromě věcí, které je třeba doplnit, jsem narazil na některé problémy. Prvním z nich je nedostatečné vybavení pilotního prostoru, které jsem částečně neřešil a částečně doplnil (palubní desky a poutací pásy) - kabina bude uzavřená, takže to nebude příliš vidět. Daleko horší ale je, že rám pod kabinou je na každé polovině trupu jinak vysoko, což v podstatě znemožňuje správně usadit překryt kabiny. Toto jsem částečně vyřešil broušením, částečně se to schová pod nový překryt vytažený z fólie přes původní.
Dále jsem mírně upravil kapotáž motoru, související s instalací M-137A místo Minoru použitého u verze 226T, která je předlohou stavebnice. Úpravy spočívaly ve zvýraznění schodu mezi kapotou motoru a trupem, v úpravě přední části a změně žebrování kapoty - na levé straně přibyl sací průduch a na pravé žebra. Rovněž jsem naznačil první válec motoru, který je chladícím otvorem pod vrtulí dobře viditelný. Součástí úprav byla i výroba repliky vrtule V-503A s typickým větrníčkem na vrtulovém kuželi (lopatky větrníčku jsou naznačený kapkou barvy).
Z dalších úprav stojí za řeč snad jen náhrada plastových tyček podvozkových nohou kovem - kromě toho, že byly tyčky šišaté se mi zdálo, že by model nemusely unést. Takže jsem po odříznutí původní tyčky navrtal kapotáž i disk a zasadil kousek drátku. Jako poslední bych zmínil instalaci antény na špičku SOP, doplnění tažného zařízení pod trup za ostruhové kolo a montáž výfuků z kousku injekční jehly. Od začátku mi bylo jasné, že budu stavět model nějakého hodně pestrého letounu. Nakonec moje volba padla na "jogurt" OK-JGT Aeroklubu Letňany. Letoun má na bílém povrchu nanesené trojúhelníky ve žluté a červené barvě a žlutý rám kabiny. Abych si usnadnil život, vyrobil jsem si obtisk na laserové tiskárně na papír Propagteam.
Základ je natřený bílou ModelMaster, krytý lesklým akrylovým lakem téže značky, obtisky naneseny trojúhelník po trojúhelníku (vždy žlutý a červený dohromady) a znovu zafixovány čirým akrylovým lakem. Vzhledem ke vzorné údržbě letounu v aeroklubu jsem pouze zvýraznil přechod kapoty motoru do trupu. Do modelu je třeba investovat jisté úsilí, ale výsledkem může být velmi zajímavý a neokoukaný model. Snad se časem objeví lepší stavebnice tohoto pro čs. letectví jistě významného letounu.