Stavebnice: MARK I. Models MKM14468
De Havilland D.H.100 Vampire je britský proudový stíhací letoun s dvojitými SOP vyvinutý v době druhé světové války. Po stroji Gloster Meteor byl druhým britským proudovým stíhacím letadlem. Primárně byl konstruován jako pokusný stíhací, později však vzniklo několik různých variant a stroj sloužil v RAF také jako stíhací bombardér i jako cvičné letadlo. Verze Sea Vampire byla prvním proudovým letadlem na světě, které bylo schopné přistávat na palubě lodi.
Přestože byl Vampire vyvíjen ještě během druhé světové války, přišel příliš pozdě na to, aby mohl zasáhnout do bojů v tomto konfliktu. Koncem 50. let začalo RAF nahrazovat letadla Vampire novými stíhačkami Hawker Hunter a Gloster Javelin.
Na základě zkoušek Vampiru F.Mk.I (TG444) se zkráceným, rovně zakončeným křídlem o rozpětí 11,58 m, který poprvé vzlétl 29. června 1948, vznikla nová bombardovací a bitevní obměna Vampire F.B.Mk.5. Nová nosná plocha byla navíc dodatečně zesílena, což usnadňovalo operace v menších výškách a umožnilo instalovat závěsy pro pumy nebo rakety do celkové hmotnosti 900 kg. Vyšší celková hmotnost si vyžádala montáž pevnějšího podvozku s větším zdvihem tlumičů.
(podle wikipedie)
Model
V obvyklé žluté krabičce je zabalen dvojmodel Vampiru pozdějšího provedení, tedy s rovně zakončeným křídlem a upravenými ocasními plochami. Tato volba dává výrobci možnost vydat několik mutací stavebnice. Aktuálně jsou k dispozici „Commonwealth“, „Evropa a severní Afrika“ a „Služba na severu“. Z nich mne zaujala „Commonwealth“, nabízející dvě varianty ve službách britské RAF a po jedné variantě RCAF (Kanada) a RSAF (Jihoafrická republika).
Krabička obsahuje dva identické rámečky z šedého plastu, ve kterých je 31 dílů a dva čiré rámečky, každý se třemi díly. Na první pohled jde o malý hezký model. Díly jsou vylisovány bez otřepů, panely jsou vyznačeny negativní linkou, která by mohla být hlubší a ostřejší. Průhledný překryt kabiny je sice čirý, ale je dost tlustý, takže pohled skrz něj je zkreslený. Pilotní prostor obsahuje pouze základní prvky, i když přístroje na palubní desce jsou součástí obtisků.
Stavba
Jak jinak – nejprve kokpit. K podlaze, která zároveň tvoří podvozkovou šachtu, přilepit palubní desku a přepážku za pilotní sedačkou. Doplnit sedačku a řídící páku, případně poutací pásy na sedačku. Pokud nebudete nahrazovat průhledný překryt kabiny tenčím, je toto naprosto dostatečné. Potom jsem kokpit vlepil zespoda do horní části trupu a příď vyplnil zátěží z olověných broků. Ačkoliv mi nezbylo volné místo, zátěže bylo málo, jak se nakonec ukázalo. Pak jsem vlepil přepážky sacích kanálů a přilepil spodní část trupu a zjistil, že na bocích trupu vyšel schod, který je třeba zatmelit a vybrousit. Přilepení nosníků a ocasních ploch je trošku magie, neboť nosníky se lepí na tupo a tím pádem dá trošku práce ustavit vše v patřičném úhlu.
Jakmile jsem pokročil do této fáze, přistoupil jsem k nastříkání modelu. Nakonec jsem už jen doplnil trysku, podvozky a jejich kryty – a zjistil, že model padá „na ocas“. Pomohl jsem si malou kuličkou samolepící hmoty „tackit“ pod příďovým kolem. Poziční světla z čirého plastu pro mne zůstala neřešitelná, nakonec jsem je nahradil kapkou čirého laku.
Zbarvení
Spodní plochy kryje barva High Speed Silver, znázorněná v mém případě Humbrolkou 27002, horní ploch kryjí nepravidelná pole šedé Humbrol 164 a zelené Humbrol 30. Na to přišel lesklý lak a obtisky a na závěr matný lak.
Fotogalerie
