SOKO G-4 Super Galeb (1:72)

G-4Stavebnice: YUMO A003

Letoun byl projektován od roku 1973 jako náhrada stárnoucích G-2 Galeb. První let vykonal v červenci 1978, předsériové stroje byly dokončeny v prosinci 1980. Od roku 1983 byl letoun zařazen do složek Jugoslávského letectva (JRV), po roce 1993 přešly zbývající stroje do stavu Srbského letectva. Jediným zahraničním uživatelem je letectvo republiky Myanmar (Barma), kam údajně bylo dodáno 2x 6 kusů.

Model

Zcela náhodou jsem narazil v bazaru na model mě do té doby neznámé firmy Yumo a vzhledem k mému zájmu o cvičné letouny jsem nahlédnul dovnitř. Obsah krabičky mě příjemně překvapil – shortrun s velmi slušnou negativní paneláží a minimem otřepů, ostré detaily, pěkně čirý kryt kabiny. Stavebnice představuje druhý prototyp v kamufláži před a po rozdělení Jugoslávie. Výsostné znaky Jugoslávie i Srbska jsou rozdělené na bílý podklad a barevný znak, což by mělo usnadnit lícování, jsou obsaženy i některé popisky.

Stavba

Stavbu jsem zahájil jako obvykle pilotním prostorem. Stavebnice obsahuje obtisky palubní desky, který jsou však výrazně menší než palubní deska, ale vzhledem k tomu, že chci stavět vitriňák se zavřenou kabinou, nechal jsem to tak. Další výhradu mám k bočním stěnám v zadním prostoru – zde je vidět dutina výstupku pro sací kanál, ale i to jsem neupravoval.

Jinak je model sestaven naprosto z krabičky, odstranil jsem mečovou anténu na hřbetě trupu za kabinou a doplnil antény z obou stran SOP. Jednotlivé díly k sobě velmi dobře zapadají, pouze mezi horní plochou křídla a trupem vznikla malá spára posléze zatmelená vteřinovým lepidlem. Rovněž přechod zadního rámu kabiny do hřbetu trupu není zcela bez problémů, ale lze to opravit. Také vstupy vzduchu k motoru zaslouží zvýšenou pozornost, ale ani zde nejde o nepřekonatelnou potíž.

Závěsy klapek na spodní straně křídla i zbraňové závěsníky sedí docela přesně do míst jim určených, závěsníky však zaslouží upravit zespodu pokud na ně nebudete podvěšovat výzbroj. Pokud se výzbroje týká – stavebnice obsahuje podvěs na každý závěsník (nádrže, raketnice) a kromě toho i pouzdro s kanónem pod trup. Nic z toho jsem však neinstaloval.

Zbarvení a označení

Jak již bylo uvedeno výše, stavebnice představuje druhý prototyp, který létal ve zbarvení modrou zdola a poli zelené a šedé shora. Na internetu lze nalézt spoustu krásných fotografií včetně mohutně olétaných strojů s lakem spravovaným čerstvou barvou a s původním jugoslávským označením částečně nebo zcela prosvítajícím přes nový lak. A shodou okolností se to týká i druhého prototypu (č. 23005). A tak jsem začal základním kamuflážním schématem: zespodu zesvětlená azurová Humbrol 157, shora zelená Humbrol 30 a lehce přimodřená šedá Humbrol 129. Na to přišla vrstva čirého lesklého laku ModelMaster a obtisky letectva Jugoslávie. Obtisky jsou velmi tenké a přesné a dobře se s nimi pracuje. Když jsem ale viděl jak neobvykle vypadá model s původními jugoslávskými znaky, upustil jsem od záměru oprýskaného stroje a model dokončil v původní podobě. Tedy – dolepil jsem číslo 005 na přídi, dolepil popisky a celé přetřel další vrstvou laku. Potom jsem olejovou šedou doplnil velmi jemnou patinu zejména kolem mechanizace křídla a navrch přidal vrstvu matného laku ModelMaster s malou příměsí černé.

Závěr

Velmi hezký model poměrně neobvyklého letounu. Zájemcům o letectva menších států, případně o cvičné letouny, by neměl uniknout.

Fotogalerie