Model: Hasegawa C11
Convair F-106 Delta Dart byl navržen jako záchytný stíhač pro každé počasí určený k ničení nepřátelských bombardérů. Za tím účelem byl vyzbrojen raketami AIM-4 Falcon s konvenční případně AIR-2 Genie s jadernou hlavicí. Letoun byl vybaven na svou dobu pokročilou elektronikou. Ve spolupráci s pozemním systémem SAGE a střeleckým systémem Hughes MA-1 byl schopen provádět plně automatizované útoky, přičemž pilot měl za úkol v podstatě pouze odstartovat, přistát a řešit případné problémy za letu. Také z tohoto důvodu bývá považován za nejlepší záchytný stíhač který kdy byl postaven. Celkem bylo dodáno 277 kusů jednomístné verze A (proti 1000 původně plánovaným) a 63 kusů dvoumístné verze B. S příchodem modernějších letounů byly F-106 postupně přeřazovány k jednotkám národní gardy a později používány jako létající terče. Ke konci své kariéry byly F-106 považovány za náročný letoun, zejména v souvislosti s tím, že pilot musel převzít stále více úkonů dříve řešených systémem SAGE.
Model
Jedním z nemnoha (ne-li jediným) modelem F-106 v měřítku 1:72 je poměrně letitá stavebnice Hasegawa.
Krabička
Krabička s vrchním otevíráním ukazuje stroj od 101. FIS který je jednou z obtiskových variant.
Pohled dovnitř
Stavebnice plně odpovídá standardu Hasegawa z 80. let 20. století (ano, tenhle kit je přes dvacet let starý!). Panely jsou naznačeny pozitivní linkou, sem tam najdeme i nýty. Celkově model působí dobrým dojmem a nemáte-li soutěžní ambice, zdá se, že se při stavbě moc nenadřete.
Stavba
Rozhodl jsem se postavit letoun s otevřenou zbraňovou šachtou, se zavřenou kabinou, ve zbarvení 5. FIS s velkým žlutým černě lemovaným bleskem na SOP. Na začátek jsem se jako vždy po internetu poohlédl po nějakých fotkách a našel jich spoustu, mimo jiné i na můj vyvolený stroj S/N 59-0130. Kromě toho jsem našel i fotografie zbraňové šachty, podvozkových šachet a ve starém časopise HPM i monografii s kresbami pilotního prostoru. A hned jsem se trochu opotil:
- obtisk palubní desky je příliš malý, navíc zobrazuje palubní desku raného provedení s kruhovými přístroji, daleko častější byly přístroje sloupcové
v pilotním prostoru chybí obrazovka radiolokátoru s příslušným krytem - sedačka Convair je v nejlepším případě silně schematická a neodpovídá skutečnosti ani základním uspořádáním
- mezi díly stavebnice není řídící páka (figurka pilota ji „drží v ruce“)
- zbraňová šachta naprosto neodpovídá realitě, pouze části ramen vypouštěcích konzolí pro rakety lze použít
- šachta hlavního podvozku je zcela mimo skutečnost
- rakety AIM-4 Falcon jsou značně zjednodušené, např. jim zcela chybí oddělené ovládací plochy
Z výše uvedeného vyplývá i rozsah úprav, které jsem nakonec provedl:
- obtisk palubní desky jsem nakonec použil, při zavřené kabině z něj stejně nebude moc vidět
- obrazovku radiolokátoru jsem vyrobil z kousku rámečku a instaloval místo hřbetu nad palubní deskou
- sedačku jsem vyrobil celou znova z kousků plastu a drátků
- řídící páka je z kousku drátu
- vnitřek zbraňové šachty jsem vyrobil zcela znovu, nepoužil jsem ani původní plastový díl jako základ
- doplnil jsem hydraulické válce a táhla zavírání dveří zbraňové šachty
- vypouštěcí rampy jsem doplnil o kabely odpalování a hydraulické válce vysunování
- šachty hlavního podvozku jsou také vyrobeny zcela znovu
- raketám jsem odříznul zadní část stabilizátorů a na uvolněné místo doplnil ovládací plochy včetně táhla
- doplnil jsem hadičky na podvozkové nohy a táhla uzavírání krytů podvozku
- doplnil jsem světlomet na vnitřní stranu krytu příďového podvozku
Zbarvení a označení
Celý letoun jsem nabarvil šedou Humbrol 127, pruh proti oslnění je černý, kryt radiolokátoru je černohnědý. Vnitřek podvozkových šachet a zbraňová šachta jsou nabarveny základní zelenou namíchanou z Humbrol 30 a 24, podvozkové nohy jsou bílé.
Obtisky jsem usazoval pomocí vodičky Agana Adhesol, ale zdály se mi příliš prkenné a i po přelakování jsou skutečně poněkud tlustší, ačkoliv povrvh kopírují dobře. Tak jsem si myslel, že jim trochu pomohu vodičkou Agama Hypersol. Bohužel, některé obtisky to neustály, zkrabatily se a už se nenarovnaly, což mě nejvíce mrzelo u blesku na SOP. A tak jsem se skřípěním zubů blesk seškrábnul, opravil lak a nanesl obtisky pro druhý stroj z nabídky obtiskového archu, letoun 57-2470 od 101. FIS.
Pak už jsem jen celý model přelakoval polomatným lakem ModelMaster, plochu proti oslnění matným lakem, dolepil přídavné nádrže a rakety a bylo hotovo.
Závěr
Celkem obstojný základ s nedostatky zejména v oblastí interiérů. Pokud máte možnost, zvolte obtisky alternativních výrobců – atraktivních zbarvení je pro F-106A k dispozici více než dost. Nakonec jsem s modelem spokojen – a po umístění poblíž dalších amerických stíhaček začínám chápat, proč je F-16 považována za malé letadlo.
Model spíše doporučuji, už proto, že pro stavitele Century Fighters jiná volba asi není.
Fotogalerie
