Convair F-106A Delta Dart (1:72)

F-106AModel: Hasegawa C11

Convair F-106 Delta Dart byl navržen jako záchytný stíhač pro každé počasí určený k ničení nepřátelských bombardérů. Za tím účelem byl vyzbrojen raketami AIM-4 Falcon s konvenční případně AIR-2 Genie s jadernou hlavicí. Letoun byl vybaven na svou dobu pokročilou elektronikou. Ve spolupráci s pozemním systémem SAGE a střeleckým systémem Hughes MA-1 byl schopen provádět plně automatizované útoky, přičemž pilot měl za úkol v podstatě pouze odstartovat, přistát a řešit případné problémy za letu. Také z tohoto důvodu bývá považován za nejlepší záchytný stíhač který kdy byl postaven. Celkem bylo dodáno 277 kusů jednomístné verze A (proti 1000 původně plánovaným) a 63 kusů dvoumístné verze B. S příchodem modernějších letounů byly F-106 postupně přeřazovány k jednotkám národní gardy a později používány jako létající terče. Ke konci své kariéry byly F-106 považovány za náročný letoun, zejména v souvislosti s tím, že pilot musel převzít stále více úkonů dříve řešených systémem SAGE.

Model

Jedním z nemnoha (ne-li jediným) modelem F-106 v měřítku 1:72 je poměrně letitá stavebnice Hasegawa.

Krabička

Krabička s vrchním otevíráním ukazuje stroj od 101. FIS který je jednou z obtiskových variant.

Pohled dovnitř

Stavebnice plně odpovídá standardu Hasegawa z 80. let 20. století (ano, tenhle kit je přes dvacet let starý!). Panely jsou naznačeny pozitivní linkou, sem tam najdeme i nýty. Celkově model působí dobrým dojmem a nemáte-li soutěžní ambice, zdá se, že se při stavbě moc nenadřete.

Stavba

Rozhodl jsem se postavit letoun s otevřenou zbraňovou šachtou, se zavřenou kabinou, ve zbarvení 5. FIS s velkým žlutým černě lemovaným bleskem na SOP. Na začátek jsem se jako vždy po internetu poohlédl po nějakých fotkách a našel jich spoustu, mimo jiné i na můj vyvolený stroj S/N 59-0130. Kromě toho jsem našel i fotografie zbraňové šachty, podvozkových šachet a ve starém časopise HPM i monografii s kresbami pilotního prostoru. A hned jsem se trochu opotil:

  • obtisk palubní desky je příliš malý, navíc zobrazuje palubní desku raného provedení s kruhovými přístroji, daleko častější byly přístroje sloupcové
    v pilotním prostoru chybí obrazovka radiolokátoru s příslušným krytem
  • sedačka Convair je v nejlepším případě silně schematická a neodpovídá skutečnosti ani základním uspořádáním
  • mezi díly stavebnice není řídící páka (figurka pilota ji „drží v ruce“)
  • zbraňová šachta naprosto neodpovídá realitě, pouze části ramen vypouštěcích konzolí pro rakety lze použít
  • šachta hlavního podvozku je zcela mimo skutečnost
  • rakety AIM-4 Falcon jsou značně zjednodušené, např. jim zcela chybí oddělené ovládací plochy

Z výše uvedeného vyplývá i rozsah úprav, které jsem nakonec provedl:

  • obtisk palubní desky jsem nakonec použil, při zavřené kabině z něj stejně nebude moc vidět
  • obrazovku radiolokátoru jsem vyrobil z kousku rámečku a instaloval místo hřbetu nad palubní deskou
  • sedačku jsem vyrobil celou znova z kousků plastu a drátků
  • řídící páka je z kousku drátu
  • vnitřek zbraňové šachty jsem vyrobil zcela znovu, nepoužil jsem ani původní plastový díl jako základ
  • doplnil jsem hydraulické válce a táhla zavírání dveří zbraňové šachty
  • vypouštěcí rampy jsem doplnil o kabely odpalování a hydraulické válce vysunování
  • šachty hlavního podvozku jsou také vyrobeny zcela znovu
  • raketám jsem odříznul zadní část stabilizátorů a na uvolněné místo doplnil ovládací plochy včetně táhla
  • doplnil jsem hadičky na podvozkové nohy a táhla uzavírání krytů podvozku
  • doplnil jsem světlomet na vnitřní stranu krytu příďového podvozku

Zbarvení a označení

Celý letoun jsem nabarvil šedou Humbrol 127, pruh proti oslnění je černý, kryt radiolokátoru je černohnědý. Vnitřek podvozkových šachet a zbraňová šachta jsou nabarveny základní zelenou namíchanou z Humbrol 30 a 24, podvozkové nohy jsou bílé.

Obtisky jsem usazoval pomocí vodičky Agana Adhesol, ale zdály se mi příliš prkenné a i po přelakování jsou skutečně poněkud tlustší, ačkoliv povrvh kopírují dobře. Tak jsem si myslel, že jim trochu pomohu vodičkou Agama Hypersol. Bohužel, některé obtisky to neustály, zkrabatily se a už se nenarovnaly, což mě nejvíce mrzelo u blesku na SOP. A tak jsem se skřípěním zubů blesk seškrábnul, opravil lak a nanesl obtisky pro druhý stroj z nabídky obtiskového archu, letoun 57-2470 od 101. FIS.

Pak už jsem jen celý model přelakoval polomatným lakem ModelMaster, plochu proti oslnění matným lakem, dolepil přídavné nádrže a rakety a bylo hotovo.

Závěr

Celkem obstojný základ s nedostatky zejména v oblastí interiérů. Pokud máte možnost, zvolte obtisky alternativních výrobců – atraktivních zbarvení je pro F-106A k dispozici více než dost. Nakonec jsem s modelem spokojen – a po umístění poblíž dalších amerických stíhaček začínám chápat, proč je F-16 považována za malé letadlo.

Model spíše doporučuji, už proto, že pro stavitele Century Fighters jiná volba asi není.

Fotogalerie