Stavebnice: Zvezda 7302
Doplňky: masky Eduard CX023, leptané pásy Luftwaffe Eduard SS582
Verze F (Friedrich) slavné stíhačky Messerschmitt Bf 109 vznikla zabudováním nového motoru DB 601E o výkonu 1 350 k do přepracovaného draku. Změny byly patrné zejména na jinak řešené kapotáži motoru, také byl zvětšen průměr vrtulového kuželu, který nyní plynule navazoval na obrys krytu motoru, a vstup vzduchu do kompresoru na levém boku, jehož ústí dostalo kruhový průřez. Vzpěry vodorovných ocasních ploch byly odstraněny. Zpevněna byla i zadní část trupu a proběhly i mnohé jiné vnitřní úpravy. Ostruhové kolečko bylo řešeno jako polozatahovatelné. Podstatně překonstruováno bylo i křídlo, zkráceny byly sloty na náběžné hraně, křidélka byla zkrácena a byla změněna konstrukce vztlakových klapek v prostoru za chladiči – byly zde řešeny jako štěrbinové a sloužily i k regulaci průtoku vzduchu radiátory chlazení. Chladiče byly na křídle posunuty směrem vzad a jejich výška byla snížena a křídla dostala nové oblé zakončení, čímž se zvýšila nosná plocha.
Nový stroj se tak dosti lišil od svého předchůdce. Luftwaffe si od nové verze slibovala nabytí převahy nad britskou RAF a Friedrich pro RAF na jaře 1941 znamenal skutečně velice nebezpečného nepřítele. Jediným vážným nedostatkem nového stroje byla relativně slabá výzbroj sestávající ze dvou kulometů MG 17 a 20 mm kanónu MG 151/20 v duté ose vrtule. S výzbrojí se laborovalo, ze začátku byly velké problémy se zasekáváním kanónu MG FF/M, přehříváním motoru a odlamováním zadní části trupu. Po počátečních problémech se verze F stala mezi německými letci nejoblíbenější, díky své vyváženosti manévrovacích schopností a výkonu motoru. Během operace Barbarossa byla polovina stíhacích jednotek Luftwaffe na východě vyzbrojená Messerschmittem Bf 109F. Celkem bylo vyrobeno asi 3 500 kusů verze F.
(podle wikipedie)
Model
Stavebnice firmy Zvezda je typu „snap-fit“, tj. ke stavbě bez lepidla. Tomu odpovídá i provedení všech dílů. Ty se nacházejí ve dvou rámečcích. Panely a další detaily na povrchu modelu jsou ztvárněny negativní linkou. Některé dělicí linie jednotlivých dílů jsou poměrně neobvyklé, např. křídlo, dělené na spodní část centroplánu a kompletní zbytek, ale nenarazil jsem nikde na nedostatky, které by vyžadovaly složitou nápravu.
Přiložené obtisky umožňují stavbu dvou provedení – obvyklá šedá kamufláž, nebo zimní bílý nátěr.
Stavba
Během stavby jsem na řadě míst odstranil kolíčky, sloužící k zacvaknutí jednotlivých dílů bez lepidla – zdálo se mi, že se díly přesněji usazují klasickým způsobem za použití lepidla. Kokpit je poměrně dost zaplněný, přidal jsem jen pásy. Na horní ploše křídla jsem doryl chybějící dělicí linie panelů, bez této úpravy křídlo vypadá jako překližkové. Jinak ke stavbě celkem není co dodat.
Zbarvení
Spodní plochy dostaly odstín RLM76 (ModelMaster 2086), na horní plochy přišla pole šedozelené RLM74 (ModelMaster 2084) a šedofialové RLM75 (ModelMaster 2085). Na boky trupu jsem dostříkal skvrny RLM75 a RLM02 (ModelMaster 2071). Žluté konce křídel, spodní kryt motoru a pruh na trupu jsou nastříkány namíchanou žluto-oranžovou.
Obtisky jsou ze stavebnice a jsou pro mne největším zklamáním z celé stavby. Přestože jsem povrch připravil lesklým lakem a použil Adhesol od Agamy, nedokázal jsem zcela odstranit stříbření. Svastiku jsem dodal ze specializovaného archu, protože nanášet 2×4 samostatná ramena bylo nad mé síly.
Fotogalerie
JG 51, Východní fronta, letiště Orel, červen 1942
