MiG-15UTI-P (1:72)

Doba čtení: 2 min.

MiG-15UTI-PModel: HobbyBoss 80262

Doplňky: leptané díly Kopro 93119

obtisky – znaky s modrým lemem Extratech EXZ 7204

V roce 1959 vznikla v Leteckých vojenských opravnách České Budějovice přestavba letounu MiG-15UTI na stroj pro výcvik obsluhy palubního radiolokátoru Izumrud. Příď stroje číslo 2626 byla prodloužena s využitím první přepážky z MiGu-19 a vstupního prstence z MiGu-17PF. Pod dielektrickými kryty byl zabudován radiolokátor Izumrud RP-1. Přestože v SSSR byly podobně vybavené letouny stavěny sériově, v československých podmínkách šlo o unikátní zástavbu. Údajně vznikl ještě jeden podobně přestavěný letoun číslo 2826 s vestavěným radiolokátorem Izumrud RP-5.

Model

Nevím o tom, že by model cvičného MiG-15u s radiolokátorem někdo vyráběl, takže jsem se rozhodl pro přestavbu. Jako základ jsem použil rychlomodel MiG-15UTI HobbyBoss, doplněný o vstupní prstenec z vrakoviště – z MiGu-17PF od Kovozávodů.

Stavba

Základní stavebnice přesto, že je z řady snadno sestavitelných, je velice hezky provedená, zejména bych vyzdvihnul nádherně provedený vstupní kanál k motoru. Křídlo je řešeno jako průběžné a vkládá se mezi poloviny trupu dělené poněkud netradičně na horní a dolní část. K základnímu sestavení skutečně není co dodat, takže se zaměřím na přestavbu přídě. Místo standardního vstupního prstence jsem použil prstenec z MiGu-17PF, který jsem na přizpůsobil k nalepení na tupo na trup a tím dosáhl žádanou délku přídě. Za prstenec jsem na trup natočil čtvercový profil Evergreen a mohutně prolil vteřinovým lepidlem, čímž se objem trupu dostatečně zvětšil. Takto nastavený trup jsem pak brousil a leštil až do požadovaného tvaru.
Upravil jsem hlavní podvozek – nohy ve stavebnici jsou vylisovány jako nezatížené, což způsobuje netypický postoj letounu zádí vzhůru. Zkrátil jsem proto zadní táhlo podvozku a rameno otočil vzad, čímž se podvozkové nohy i tvarově srovnaly do podoby zatíženého podvozku a model získal realistický postoj přídí mírně vzhůru. Také jsem nahradil hydraulické válce zatahování podvozku nově vyrobenými – totéž platí i pro válce vysouvání brzdících štítů.
Do kabin jsem vestavěl leptané palubní desky z produkce Kopro, lept bohužel neobsahuje poutací pásy, které jsem musel vyrobit z olověné fólie. Do přední kabiny jsem doplnil zaměřovač, do zadní tubus obrazovky radiolokátoru.
Přídavné nádrže postrádají podélný závěsník, který bylo nutno doplnit z kousku plastu. Také jsem doplnil stožárek drátové antény na pravé straně trupu.
A zbytek už je pak celkem jednoduchý: kryty podvozků, překryt kabiny, dolepit detaily a stavba je víceméně hotová.

Zbarvení a označení

Pro imitaci kovového povrchu jsem použil metalizér Humbrol 27002 s různým množstvím přimíchaného odstínu 27003. Poté jsem nanesl vrstvu čirého lesklého akrylového laku a obtisky jako kombinaci výsostných znaků z archu Extratech a číslic vlastní výroby. Špička SOP a kryty radiolokátoru jsou modré Humbrol 15. Na závěr už přišla jen další vrstva lesklého laku, model jsem dokončil natažením drátové antény z vlákna vytaženého z rámečku.

Závěr

S přiměřeným úsilím jsem získal raritní model raritního cvičného letounu a s výsledkem jsem spokojen.

Fotogalerie