Saunders-Roe SR.53 (1:72)

Stavebnice: AZ Model AZ7578

SR.53 byl prototyp stíhacího letounu, vyvinutý pro RAF začátkem 50. let 20. století. Poprvé letěl v květnu 1957. Pohon zajišťovala dvojice motorů uložených nad sebou: proudový Armstrong Siddeley ASV.8 Viper 8, používaný pro cestovní let, a pod ním uložený raketový motor de Havilland Spectre, spouštěný pro dosažení maximální rychlosti a stoupavosti při přepadovém stíhání. Maximální plánovaná rychlost byla Mach 2,2 ve výšce přes 16 km, nejvyšší rychlost dosažená během zkušebního programu byla Mach 1,34.

Bez ohledu na slibné výkony byl celý program v červenci 1960 formálně ukončen po 56 zkušebních letech. Celkem byly postaveny dva exempláře. Druhý (XD151) havaroval během zkušebního letu v červnu 1958 a byl odepsán, první (XD145) se zachoval do dnešních dnů a je vystaven v Royal Air Force Museum Cosford.

Model

Firma AZ Model již jako shortrun vydala leccos, takže nepřekvapí, že se ujala i tohoto typu. V krabičce klasického provedení najdete jeden stromeček ze středně šedého plastu, čirý překryt kabiny, obtisky pro oba vyrobené prototypy a stavební návod na 4 stránky formátu A5. Schéma zbarvení je na spodní straně krabičky.

Jednotlivé díly jsou velmi čisté, opatřené jemným rytím. Povrch je trošku drsnější, vyplatí se lehce přebrousit a vyleštit. Průhledný překryt kabiny je na můj vkus silnější než by mohl být a začíná fungovat jako čočka, ale pro vitriňák jsem ho ponechal jak je.

Stavba

Model se staví příjemně, není třeba žádného většího násilí. V podstatě jediná pracnější úprava se týkala zabudování přepážky do trupu, která vizuálně oddělí prostor trysek motorů od zbytku trupu – aby světlo neprosvítalo skrz. Mimo to jsem doplnil prutové antény po dvou pod oběma polovinami křídla a tři pod trupem – na schématu zbarvení jsou, v návodu ani zmínka.

Jedinou pochybnost mám o pouzdrech, alternativně nabízených k montáži na konce křídel – neviděl jsem je na žádné fotografii. Což ovšem neznamená, že výrobce nemá pravdu, a kromě provedení s maketami raket Firestreak nebo bez nich nosily prototypy i takováto pouzdra. Avšak – v návodu je nakresleno pouzdro na levém křídle s vyboulením nahoru, v nákresu kamuflážních schémat směrem dolů. Mě je to jedno, stejně budu mít konce křídel prázdné.

Zbarvení

Oba prototypy byly nastříkány bílou na všech plochách a lišily se v podstatě jen číslem.  Obtisky jsou jemné a pracuje se s nimi dobře, jen nám občas u instruktážních nápisů nějak nesouhlasí čísla obtisků s čísly v návodu.

Fotogalerie

SR.53, XD145, RAF Boscombe Down, 1957