Supermarine Spitfire Mk.21 (1:72)

Spitfire Mk.XXI

Stavebnice: Eduard 7012

Doplňky: Spitfire XIV Exhaust – Fishtail / QuickBoost 72237

S příchodem motoru Rolls-Royce Griffon bylo zřejmé, že pouhé dílčí úpravy předchozích verzí Spitfiru nebudou dostatečné k využití potenciálu motoru. Proto byl zkonstruován výrazně upravený model Mk.XXI. Úpravy spočívaly zejména v použití zcela nového křídla, v zesílení konstrukce trupu, rekonstrukci podvozku a použití pětilisté vrtule o větším průměru než u časných variant s motorem Griffon.
Spitfire Mk.XXI byl operačně používán 91. squadronou RAF od ledna 1945, kvůli konci války bylo nakonec postaveno pouze 120 kusů verze Mk.XXI.

Model

Další v řadě mých Spitfirů po Spitfire F.Mk.VII je letitý a dlouho skladovaný shortrun od Eduardu. Vzhledem k tomu, že jde o profi edici, obsahuje kromě vstřikovaných dílů také kompletní leptaný kokpit a odlévaná kormidla, podvozková kola a několik dalších dílů.

Stavba

Stavba jako vždy začíná sestavením kokpitu. Ten je proveden z větší části z leptu, takže jsem jen ztenčil stěny kabiny. Kabina tentokrát bude otevřená a proto bylo třeba vyříznout vstupní dvířka. Kryt kabiny je k dispozici jak v celku, tak oddělený, takže v tom problém nebude.

Než kokpit zaschnul, sestavil jsem trup a křídlo. Horní poloviny křídla nenavazují dobře a je třeba dost tmelit. Naštěstí jde o jediný větší nedostatek a jinak jde stavba dobře od ruky.

Zajímavou okolností je, že některé Spitfiry 21 létaly také s dvojicí protiběžných třílistých vrtulí místo standardní pětilisté, některé z nich byly navíc osazeny motorem Griffon 63 místo standardního Griffonu 61. Protiběžné vrtule jsou ve stavebnici také obsaženy, nicméně je nabízen pouze stříbrný stroj s červenými doplňky LA214 (případně LA232). Podle informací na webu byly třílistými protiběžnými vrtulemi vybaveny letouny LA213, LA214, LA215, LA216, LA218, LA219, LA220 a LA232. Z nich jsou LA215, LA219, LA220 a LA232 evidovány u jednotek: LA215 u 91. squadrony a další tři u 1. squadrony. A tak jsem pátral dále a našel jak fotografii LA215 bez kódů jednotky a několik fotografií Spitfirů 21 od 91. squadrony. A na tomto základě jsem se rozhodl postavit letoun sériového čísla LA215 s kódy DL-T ze srpna 1945. K letounu LA215 jsem našel informaci pouze o instalaci protiběžných vrtulí Rotol G68 a tak jsem předpokládal použití Griffonu 61 se zploštěnými výfuky „Fishtail“. Tyto výfuky jsem přizpůsobil a použil ze sady QuickBoost, původně určené pro Spitfire XIV od Academy.

No a pak následovalo konečné sestavení. Zde bych zmínil snad jen sestavení překrytu kabiny ze štítku a zadního dílu ze stavebnice a ze středního dílu vylisovaného z fólie přes původní díl kabiny.

Zbarvení a označení

Jak jsem již předeslal, rozhodl jsem se pro letoun LA215 DL-T od 91. squadrony ve standardní kamufláži RAF z konce války: Medium Sea Grey na spodních plochách a pole Ocean Grey a Dark Green na horních plochách. Na spodní plochy jsem použil šedou (Humbrol 127), ale s horními, resp. šedou na horních plochách, to tak jednoduché nebude. Odstín Ocean Grey je velmi tmavý a v porovnání s fotografiemi naprosto nepatřičný. A tak jsem pouze mírně ztmavil Humbrolku 127 a tu jsem použil na pole na horních plochách. Na poprvé ani na podruhé jsem nebyl spokojen, až na potřetí se mi to povedlo. Jako zelenou jsem použil Humbrol 30.

Rád bych zde poznamenal, že tvar a poloha barevných polí uvedených v návodu stavebnice nesouhlasí s tím, co je vidět na fotografiích, také označení čísel obtisků malou tmavě modrou číslicí v černém kruhu je velice nešťastné. Nicméně, zbarvení bylo hotovo a aplikace obtisků dále nečinila větší problémy. Kódové písmeno „T“ jsem upravil z „E“ obsaženého v obtiscích (stroj 91. peruti LA200 DL-E je jednou za nabízených variant), seriál LA215 jsem zkombinoval z LA2 a 15 z LA315 (ta je také nabízena). Tvar čar vymezujících chodníčky na křídle není v návodu zakreslen správně – na konci křídla má čára směřovat vpřed k náběžné hraně, pak ale text nebude před čarou směrem k náběžné hraně křídla. Řešením je konec čáry oddělit a přilepit správně.

Následovalo zašpinění od výfuků a kanónů, zaprášení pigmenty StarDust a vrstva matného laku Vallejo.

Závěr

Velmi zajímavý a dobře sestavitelný model s jediným problematickým místem v napojení horních polovin křídla a trupu. Bohužel, návod za modelem citelně pokulhává v oblasti kamufláží a obtisků.

Fotogalerie