Messerschmitt Bf 109F-4/Trop (1:72)

Doba čtení: 3 min.

Stavebnice: AZ Model (trup, vrtule, doplňky), MPM (křídlo, podvozkové nohy, pásy na sedačku), Airfix (podvozková kola)

Doplňky: kabina Rob Taurus 72036, maska Eduard CX035, obtisky Avalon 7009

Verze F (Friedrich) slavné stíhačky Messerschmitt Bf 109 vznikla zabudováním nového motoru DB 601E o výkonu 1 350 k do přepracovaného draku. Změny byly patrné zejména na jinak řešené kapotáži motoru, také byl zvětšen průměr vrtulového kuželu, který nyní plynule navazoval na obrys krytu motoru, a vstup vzduchu do kompresoru na levém boku, jehož ústí dostalo kruhový průřez. Vzpěry vodorovných ocasních ploch byly odstraněny. Zpevněna byla i zadní část trupu a proběhly i mnohé jiné vnitřní úpravy. Ostruhové kolečko bylo řešeno jako polozatahovatelné. Podstatně překonstruováno bylo i křídlo, zkráceny byly sloty na náběžné hraně, křidélka byla zkrácena a byla změněna konstrukce vztlakových klapek v prostoru za chladiči – byly zde řešeny jako štěrbinové a sloužily i k regulaci průtoku vzduchu radiátory chlazení. Chladiče byly na křídle posunuty směrem vzad a jejich výška byla snížena a křídla dostala nové oblé zakončení, čímž se zvýšila nosná plocha.

Nový stroj se tak dosti lišil od svého předchůdce. Luftwaffe si od nové verze slibovala nabytí převahy nad britskou RAF a Friedrich pro RAF na jaře 1941 znamenal skutečně velice nebezpečného nepřítele. Jediným vážným nedostatkem nového stroje byla relativně slabá výzbroj sestávající ze dvou kulometů MG 17 a 20 mm kanónu MG 151/20 v duté ose vrtule. S výzbrojí se laborovalo, ze začátku byly velké problémy se zasekáváním kanónu MG FF/M, přehříváním motoru a odlamováním zadní části trupu. Po počátečních problémech se verze F stala mezi německými letci nejoblíbenější, díky své vyváženosti manévrovacích schopností a výkonu motoru. Letouny verze F, upravené pro použití v tropickém prostředí, byly intenzivně využívány při bojích v severní Africe. Celkem bylo vyrobeno asi 3 500 kusů verze F.

(podle wikipedie)

Model

S rostoucím počtem postavených modelů Messerschmittů 109 a Avií 199 od AZ Model se mi začaly hromadit zbývající trupy, ocasní plochy, vrtule a další detaily. Mám to vyhodit? Tak jsem k jedné sadě přidal křídlo Bf 109G-12 od MPM – a model byl na světě. Jediný díl, který chyběl, byl překryt kabiny, který jsem dokoupil.

Stavba

Spojování křídla a trupu různých stavebnic Bf 109 mám již za sebou při stavbě Bf 109G-14, takže jsem nepředpokládal větší komplikace. Ovšem spojení trupu verze F od AZ Model a křídla verze G od MPM se ukázalo jako náročnější, zejména dolícování přední části pod trupem si vyžádalo dost tmelení a broušení. Z horního povrchu křídla jsem odstranil boule nad šachtami podvozku, rytí jsem se pokusil sjednotit co do hloubky a provedení. Většina detailů je ze stavebnice AZ Model, kromě nohou podvozku (MPM) a podvozkových kol (Airfix). Do kokpitu přišly pásy z leptané sady, dodávané standardně se stavebnicí MPM. Kryt kabiny jsem dolícoval aby zapadl do výřezu v trupu, což nedalo mnoho práce. Doplnil jsem pouze pancéřové sklo na čelním štítku z kousku průhledného plastu. Jedinou nenapravenou závadou je hranatý tvar podvozkových šachet, které mnou vybraný konkrétní letoun měl kulaté, stejně jako většina vyrobených Friedrichů. Přišel jsem na to ale příliš pozdě, než aby se s tím dalo ještě něco rozumného udělat.

Zbarvení

Od začátku jsem chtěl některý ze strojů sloužících v Africe. Moje volba padla na letoun „žlutá 5“, se kterým jeho pilot Gerhard Mix nouzově přistál za australskými liniemi u El Alameinu. Jen velmi málo poškozený letoun byl následně přesunut k prohlídce experty RAF.

Stroj byl na spodních plochách zbarven světle modrou RLM 78, na horních pískovou RLM 79. Podle některých zdrojů by RLM 78 měla odpovídat FS 35414, ale mě se zdá tento odstín příliš světlý. Pro barvu RLM 79 se vyskytují dokonce dvě pojmenování a dva různé odstíny: Sandgelb, která by měla být jako FS 33434, a Sandbraun, která by měla odpovídat FS 30129. Zatímco první z nich mi přijde příliš do žluta, druhá se mi naopak zdá příliš tmavá… Nakonec jsem barvu na spodní plochy namíchal z azurové ModelMaster 2048, bílé ModelMaster 1768 a modrozelené ModelMaster 2135. Horní plochy jsem nastříkal směsí hnědé ModelMaster 1742 a žlutohnědé ModelMaster 1735. Pruhy na trupu, konce křídel a vrtulový kužel jsou bílé ModelMaster 1768, spodní kryt motoru je žlutý ModelMaster 1569 s přídavkem Humbrol 174.

Výsostné znaky – na trupu netypického provedení – a označení je z archu Avalon, popisky jsou různě posbírané ze zbytků obtisků ze stavebnic AZ Model a Revell.

Fotogalerie

Messerschmitt Bf 109F-4/Trop, „žlutá 5“, 6/JG 27, Lt. Gerhard Mix, srpen 1942