Kdo někdy pracoval ve velké firmě bude asi souhlasit s tím, že pravidla a vztahy na pracovišti jsou mnohdy velmi složité, stejně jako jsou složité zájmy jednotlivých lidí, kteří tam pracují. Budiž také řečeno, že některé aspekty práce pro velkou firmu jsou značně frustrující a vždy záleží na individuálním přístupu každého člověka, jestli s tím dokáže žít, nebo ne.
Ideální šéf
Ideální šéf je takový, který na jedné straně dokáže svůj tým ochránit před destruktivním působením byrokracie, která je nedílnou součástí každé velké firmy, na druhé straně týmu dokáže zajistit více než standardní podmínky pro jeho práci. Ideálního šéfa je třeba si vážit a hýčkat – například nezasekáváním zbytečných průšvihů, protože dokáže odstínit většinu negativ velké firmy a zároveň využít většinu pozitiv, která velká firma může nabídnout, třeba stabilní plat i v době, kdy se zrovna dvakrát nedaří.
Každý dobrý nápad bude po zásluze potrestán
Každou firmu posunují vpřed iniciativní jedinci, kteří se nebojí riskovat a přicházet s novinkami, nikoliv byrokraté, žárlivě střežící svůj prostor. Když už vybojujete válku s vnitřní byrokracií a váš návrh se začne realizovat, vždy záleží na tom, v jaké fázi se zrovna nacházíte. Pokud jste ve fázi řešení problémů, vyrojí se kolem spousta chytrých, kteří budou říkat „já to říkal od začátku že to takto nepůjde“ a „podívejte jak se to celé zkomplikovalo“. Když tuto fázi úspěšně překonáte a začne se ukazovat, že celou věc dovedete do zdárného konce, najednou se na projekt nabalí spousta lidí, o kterých jste nikdy dříve neslyšeli, případně těch, kteří ještě nedávno říkali, že to nepůjde. Začnou vás poplácávat po zádech, že vám vždy věřili a vlastně vám celou dobu drželi palce. Krátce řečeno: pokud se věc nezdaří, budete označen za viníka a ukřižován, pokud se vše zdaří, budete přinucen se o úspěch rozdělit, třeba i s těmi, kteří vám aktivně házeli klacky pod nohy. S tím je třeba počítat ještě než se do něčeho pustíte – a jestli tohle neskousnete, raději se do ničeho nepouštějte.
Zvykněte si na průměrnost
Tedy přesněji: zvykněte si na to, že drtivá většina vašich kolegů nemá větší ambici, než být průměrným zaměstnancem. Ani příliš špatným, protože ten by mohl být při příštím kole propouštění odstřelen, ale ani příliš dobrým, protože na něj všichni méně schopní delegují své úkoly a to v rozsahu až do jeho zhroucení, nebo odchodu z firmy. Máte-li tu možnost, udržujte styky s lidmi podobně naladěnými jako vy: pokud jste inovativní typ, snadno najdete podobné individuality, třeba i v jiných odděleních. Mnohdy budete překvapeni hloubkou znalostí takovýchto kolegů. Z takto překvapivých spojení vznikají často ty nejzásadnější inovace, které mohou firmu posunout výrazně vpřed.
Očekávejte cokoliv – včetně výpovědi
Většina velkých firem bohužel není na nejvyšší úrovni řízena na základě ekonomických parametrů („vydělává / nevydělává“), ale na základě politických rozhodnutí. Snadno se můžete dostat do situace, že se nejvyšší vedení rozhodne zrušit vaši lokální pobočku měsíc poté, co vám gratulovali k nejlepšímu ročnímu výsledku v historii pobočky. Bohužel tím dostává lidově řečeno na frak základní idea zaměstnance, vtloukaná do jeho hlavy při každé příležitosti, totiž že výborný pracovní výkon je zárukou jeho pracovního místa. Není. A zaměstnanec nemá nejmenší možnost to ovlivnit, může se pouze pokusit vychýlit váhu ve svůj prospěch. Vždy ale záleží na tom, jak těžké bude závaží na druhé straně váhy.
Spoléhejte na sebe
Každá firma očekává, že k ní budete loajální, že odevzdáte své nejlepší znalosti, schopnosti a zkušenosti na oltář společného úspěchu. Ale jak je to s loajalitou firmy vůči vám? Bude někoho zajímat, že máte manželku na rodičovské a na krku hypotéku, když přijde z centrály příkaz propustit zaměstnance a uzavřít pobočku? Odpověď je jasná: nebude. A většina firem ještě navíc bude hledat způsoby jak se s vámi rozloučit co nejlevněji. Jediný, kdo k vám může být loajální, je ideální šéf, firma nikdy. A i loajalita šéfa je ohraničena okamžikem, kdy začne být ohrožena jeho vlastní pozice. Čest vyjímkám.
Rovnováha je důležitá
Možná to vypadá, že zaměstnat se ve velké firmě je nesmysl, protože negativa jasně převažují nad pozitivy. Ale tak jednoduché to není. Velká firma obvykle může nabídnout spoustu možností dostat se k jiné práci – a nikdy nevíte, co vás může zaujmout a posunout směrem, o kterém jste ani nevěděli, že existuje. Také se obvykle nemusí řešit „každá odeslaná obálka“ – velké firmy prostě počítají s určitou režií na provoz. V rámci velké firmy se relativně snadněji nacházejí peníze i na velmi ambiciózní projekty. Lidé pracující na nějakém projektu se obvykle nemusejí na část úvazku starat o shánění peněz a tedy se mohou plně soustředit na řešení problému.
Naproti tomu: ve většině velkých firem je široce rozšířená byrokracie a kolektivní zodpovědnost. Ale jak známo: kolektivní zodpovědnost vede k individuální nezodpovědnosti. Občas bývá problém najít zodpovědnou osobu, občas bývá problém ji přimět, aby na sebe vzala zodpovědnost vyplývající z její pozice. Občas vás někdo pomlouvá, občas někdo parazituje na výsledcích vaší práce. Sem tam musíte dělat i věci, které se příliš neslučují se zdravým rozumem – zde je potřeba citlivě posoudit, zda vás odmítnutí takové činnosti politicky nepoškodí více, než ztráta času, který této činnosti věnujete.
Jak si vybrat
Pokud už uvažujete o práci ve velké firmě, zamyslete se nejprve nad tím, co je pro vás již nepřijatelné. V každém případě musíte cítit sympatii s tím, co firma dělá a jak je vnímána ve společnosti. Jednoduše řečeno: jste-li názoru, že např. maloobchodní řetězec se chová neeticky, rozhodně se v něm nezaměstnávejte, a to ani jako doplňovač zboží do regálů. V takovém zaměstnání totiž budete jen pro peníze – a těch nebude nikdy dost, i když budete dělat třeba finančního ředitele s šestimístnou měsíční výplatou.
Vyhněte se také firmám, které mají nesmyslné požadavky, např. nízký věk a současně rozsáhlou praxi v oboru. Také firmy fungující stylem „jestli se vám něco nelíbí, za bránou čeká 10 dalších na vaše místo“ je vhodné pokud možno vynechat. Lidé jsou pro každou firmu to nejcennější a pokud si jich firma nedokáže vážit, i třeba tím, že nechá čerstvou absolventku bez jakýchkoliv pracovních a životních zkušeností kádrovat z pozice osobního oddělení zaměstnance, kteří pro firmu obětavě pracují třeba i 20 let, pak si firma takové lidi nezaslouží a měli by přejít ke konkurenci.
