Kdo z leteckých fandů by neznal Messerschmitt Bf 109, tohoto tažného koně německého leteckého úsilí po celou dobu Druhé světové války. Není divu, že si našel nejednu cestu i do mé sbírky modelů.
Anton
První verzí stodevítky, nasazenou ve válce, byla Bf 109A, zvaná Anton. Můj model představuje jednoho z Antonů, nasazeného v rámci Legie Kondor ve španělské občanské válce, v podobě z roku 1937.
Caesar
Třetí verzí stodevítky, a současně zamýšlenou poslední verzí s motorem Jumo 210, byla Bf 109C. Počítalo se s tím, že bude velmi rychle nahrazena novou variantou D, již s motorem Daimler-Benz, ale nedostatek motorů způsobil, že verze D byla také vybavena s motorem Jumo 210 a verze C proto byla vyrobena jen ve velmi malém počtu.
Můj model ukazuje podobu stodevítek v době zabírání československého pohraničí v roce 1938.
Emil
První verze stodevítky, vybavená motorem Daimler-Benz 601. Vyráběná od konce roku 1938, nesla hlavní tíhu německých stíhacích operací v počáteční fázi války.
První model má podobu stodevítky v Bitvě o Británii v roce 1940. Další je v provedení Trop, tj. přizpůsobený provozu v tropickém prostředí, v pouštní kamufláži, používané v severní Africe v roce 1941. Poslední je z roku 1942, kdy, přes notnou zastaralost, tyto letouny stále ještě používalo letectvo Slovenského štátu.
Friedrich
Verze F představuje zásadním způsobem rekonstruovanou stodevítku. Bylo upraveno křídlo, které získalo zaoblené koncové oblouky, byl přepracován systém chlazení a hlavně nainstalován výkonnější motor Daimler-Benz 601E. Poprvé letoun dostal velký vrtulový kužel, navazující plynule na obrys trupu.
Ve sbírce mám celkem čtyři Friedrichy: jednoho z východní fronty z období let 1941-1942, dalšího z téhož bojiště později v roce 1942, jednoho, sloužícího v severní Africe v roce 1942 a dalšího, fotoprůzkumného, nasazeného ve Francii v roce 1943.
Gustav
Tato nejrozšířenější varianta má také nejpočetnější zastoupení v mé sbírce. Počínaje G-2 v zimní kamufláži z roku 1943, přes G-6 Slovenských vzdušných zbraní v polovině roku 1944, následován toutéž variantou, avšak již v barvách Kombinované letky, operující v srpnu 1944 v rámci Slovenského národního povstání. Další je cvičná verze G-12, přestavěná ve skutečnosti z použité G-6. Pokračuje varianta G-14 ve zbarvení z října 1944, následována posledními provedeními G-10 z dubna – května 1945. Verze G-10 (nebo možná G-6AS – vizuální rozdíly jsou na starých fotografiích obtížně postřehnutelné) byla používána i obnoveným československým letectvem pod označením C-10, resp. S-99.
Kurfürst
Současně s pozdní variantou G-10 byly vyráběny i vůbec poslední válečné stodevítky a to ve verzích K-2 a K-4 z května 1945.
Mezek
Nedostatek motorů Daimler-Benz 605 vedl k zástavbě motoru Jumo 211 do draku Bf 109G. V továrně Avia tím vznikl na pilotáž nepříjemný a co do výkonů podprůměrný letoun S-199 – ale co dělat, když nic lepšího nebylo k dispozici.
Buchón
Také ve Španělsku se dali cestou náhrady motoru DB 605, vzhledem ke svým možnostem ale mohli sáhnout po lepším, než byl Jumo 211. Použili motor Rolls-Royce Merlin, tedy stejný, který poháněl nejvážnější protivníky stodevítky za války, anglické Spitfiry. Takto přestavěné letouny sloužily až do poloviny šedesátých let.
Dvojmístný
Výše jsem již zmiňoval Bf 109G-12, jehož poválečná podoba sloužila v československém letectvu pod označením C-110, později jako CS-99. U většiny těchto letounů byl motor DB 605 nahrazen motorem Jumo 211 a byly přeznačeny na CS-199.
